Sbírat, nebo nesbírat přemrzlé šípky? A které plody jsou díky mrazům dokonce chutnější?
Že s prvními mrazy všem milovníkům jedlých darů přírody definitivně končí sběračská sezóna? Ani náhodou! Právě na konci listopadu a začátku prosince je nejlepší čas vyrazit do přírody a na zahrady, pole nebo sady. Zde totiž můžete narazit na plody s vysokým obsahem škrobů, které se až teprve přemrznutím stávají opravdu chutnými a sladkými. Co se dá i s teplotami pod nulou v přírodě sbírat a jak takové plody využít? A které ovoce naopak nechat touto dobou raději na stromech?
Co v článku najdete
Kdy je nejlepší sbírat šípky?
Kolem těchto tradičních symbolů podzimu a jejich sbírání po přemrznutí panuje řada názorů a každý radí něco jiného. V zásadě jde o to, že šípky vlivem mrazu nejen sládnou, ale také u nich „praskají“ buňky s vodou. Plody jsou potom měkčí a jde z nich snáze vylisovat šípková šťáva (bez nutného přebírání chloupků a jadérek).
Pokud tedy chcete šípky zužitkovat na přípravu omáček, sirupů či marmelád, s přemrzlými se vám bude dokonce pracovat ještě lépe a budou chuťově lepší. Pokud šípky užíváte pro zdravotní účely, pak je na ně opravdu již pozdě, neboť nejvíce vitamínu C obsahují právě začátkem podzimu a množství se postupně snižuje.
Sarah Biesinger / Shutterstock.com
Kdy trhat mišpule?
Plody mišpule německé u nás patří k méně známým. Už jenom proto, že jsou po většinu roku téměř nepoživatelné a řada lidí tak neví, co s nimi. Přitom stačí počkat na první mrazíky a pár si jich natrhat. Tyto kulaté, oranžovohnědé plody růžovité rostliny totiž „dozrávají“ až přemrznutím.
„Škrobnaté látky po zmrznutí přecházejí v jednoduché cukry, takže plody nejen změknou, ale i zesládnou. Původně trpké a tvrdé mišpule se tak stávají poživatelnými a mimochodem jsou velmi chutné. Podobně jsou na tom z divoce rostoucích keřů třeba plody trnky,“ vysvětluje pro Lidovky.cz docent Josef Sus z pražské Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.
A jak se sladké mišpule jedí?
- Jejich chuť se přirovnává ke zralým hruškám nebo hruškové marmeládě.
- Klidně si je dejte jen tak samotné, pouze je zbavte tužší slupky a semínek uvnitř (doporučuje se plody vyjídat malou lžičkou).
- Čerstvé také ozvláštní ranní kaše a jiné sladké snídaně nebo svačiny.
- Díky tomu, že obsahují hodně pektinu, jsou jako dělané pro kompotování, zavařování a dělání marmelád, dále také pro přípravu sirupů, různých rozvarů nebo omáček.
- Často se v pokrmech a zavařeninách kombinují s hřejivými chilli papričkami nebo s vánočním kořením, jako je skořice či hřebíček.
Art_Pictures / Shutterstock.com
Jíst přemrzlé jeřabiny, trnky, arónie, klikvy či rakytník?
Rozhodně ano! Zima prospívá celé řadě dalších plodů, na které se určitě vyplatí ještě nyní vyrazit. Celé kouzlo u nich funguje na stejném principu jako u mišpulí. Mráz nastartuje přeměnu škrobu (polysacharidů) na jednodušší cukry, které jsou na chuť sladší. Rozpuštěné cukry v buněčné šťávě navíc ještě nějakou dobu zabrání tomu, aby plody fyzicky zmrzly, a proto zůstávají měkké a šťavnaté. Na většině si můžete pochutnat i jen tak za syrova, případně je zpracovat.
Domácí šípková marmeláda
Šípková marmeláda je sice pracná, ale za to opravdu lahodná. Skvěle se hodí k namazání na pečivo, přidat ji můžete do bílého jogurtu nebo naplnit linecké cukroví. Tato marmeláda nejenom, že nám dodává bohatou dávku vitamínů a antioxidantů, ale také nás obklopuje vůní a chutí podzimu.
Třeba takové jeřabiny se stávají jedlými až po přemrznutí (syrové se ale i přesto nedoporučuje je konzumovat). Používají se pro výrobu kompotů, sirupů, likérů i marmelád a jsou výborné jako základ na různé omáčky ke zvěřině a červenému masu. Také trnky vlivem mrazu ztrácí svou typickou trpkost a svíravost a hodí se na domácí vína a likéry, povidla nebo omáčky. Podobně jsou na tom zesládlé černé kuličky arónie, oranžového rakytníku nebo klikvy, ze kterých se připravují džemy, sirupy i léčivé tinktury. V neposlední řadě čekají mnozí vinaři na přemrznutí hroznů, ze kterých se potom vyrábí limitované edice tzv. ledových vín.
Evannovostro / Shutterstock.com
Které ovoce v zimě netrhat?
Pozdě je v podstatě na všechny klasické druhy ovoce: jablka, hrušky, švestky, broskve apod. Je to proto, že jsou v této době již za vrcholem své zralosti, v pokročilejší fázi degradace a hrozí rozvoj plísní a hniloby. K tomu všemu přispívají také kolísající teploty. Zatímco ráno při teplotách kolem nuly ovoce přemrzne, během dne, kdy se opět oteplí, se zase rozmrazí. A takto stále dokola, což těmto druhům vůbec neprospívá na chuti, struktuře ani zdraví.
Ze stejného důvodu se například nedoporučuje skladovat jablka přes zimu na mrazu (byla by moučná, rozměklá a přeslazená), ale ideálně by měla být uložena tam, kde jsou teploty nad nulou. To stejné platí pro brambory, které mají také vysoký obsah škrobů.
Zdroj: Lidovky.cz, Vysnenazahrada.cz, Nasezahrada.com
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko