Říjnové slunce ještě láká k práci na zahradě, jenže první mrazíky mohou přijít rychleji, než čekáme. Právě teď se rozhoduje o tom, v jaké kondici přečkají zimu stromy, keře, trávník i květiny. Odborníci radí, co ještě stihnout, co raději odložit a kterým chybám se vyhnout.
Na podzim většina zahrádkářů postupně uklízí hadice a konve. Jenže právě v říjnu mohou některé rostliny potřebovat vodu víc, než se zdá. Týká se to především jehličnanů, rododendronů, bobkovišní, zimostrázů a dalších stálezelených keřů. Na rozdíl od opadavých stromů totiž neztrácejí všechny listy a vodu odpařují i během zimy.
„Lidé mají pocit, že jakmile skončí léto, není potřeba zahradu zalévat. Jenže stálezelené rostliny potřebují vstoupit do zimy s dostatečnou zásobou vláhy. Když přijde mráz a půda promrzne, kořeny už vodu nedokážou přijímat. Listy nebo jehličí ale mohou při slunečném počasí dál ztrácet vlhkost. Na jaře pak zahrádkáři často řeší hnědnutí rostlin, které připisují mrazu, přestože příčinou může být zimní vysychání,“ vysvětluje pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra Květinka.
Pokud je říjen suchý, rostliny vydatně zalijte ke kořenům, aby se voda dostala hlouběji do půdy. Zvláštní pozornost věnujte čerstvě vysazeným dřevinám. Zalévejte ale pouze za bezmrazého počasí a tehdy, když půda není dostatečně vlhká. Přemokření může kořenům naopak uškodit.
Tráva za mírného počasí stále roste, takže sečení ještě nemusí být u konce. Poslední střih by ale neměl být příliš nízký. Vhodné je ponechat přibližně čtyři až pět centimetrů vysoký porost. Příliš krátká tráva je náchylnější k poškození, zatímco vysoký polehlý trávník může podporovat vznik plísní.
Z trávníku pravidelně odstraňujte větší vrstvy spadaného listí, které brání přístupu světla. Pokud půda není rozbahněná ani promrzlá, lze ještě provést lehké provzdušnění. Na podzim se také používají speciální trávníková hnojiva, která mají jiné složení než ta určená pro jarní růst.
„V říjnu se nás zákazníci často ptají, jestli ještě mohou použít běžné hnojivo na trávník. Jenže podzimní přípravky mají jiné složení než ty jarní. Teď už nechceme trávu nutit k rychlému růstu. Důležité je, aby dobře zvládla zimu. Pozor bych si dal hlavně na vysoký obsah dusíku, který podporuje růst nových, méně odolných výhonů,“ upozorňuje Jan Malý, prodavač v zahradním oddělení hobby marketu.
Říjen bývá spojovaný s podzimní výsadbou česneku, ale v teplejším počasí se vyplatí nespěchat. Pokud je zemina stále prohřátá, zvyšuje se riziko napadení česneku fuzáriovou hnilobou. Podle doporučení českých pěstitelů česneku je vhodné sázet ozimé odrůdy teprve tehdy, když teplota půdy trvale klesne pod 9 °C. V některých oblastech tak může být ideálním termínem až listopad nebo prosinec.
Teď je správný čas připravit záhon, odstranit plevel a pořídit zdravou sadbu. Do země naopak mohou přijít jarní cibuloviny, například narcisy, krokusy a tulipány. Právě říjnová výsadba jim umožní vytvořit kořeny ještě před zimou.
Podzim je vhodný k výsadbě mnoha ovocných a okrasných stromů i keřů. Zemina si ještě uchovává teplo a rostliny mohou před zimou zakořenit. Nové výsadby je potřeba dobře zalít a okolí kořenů zakrýt vrstvou mulče, který pomůže omezit vysychání a teplotní výkyvy.
Co ale zahradnice nedoporučuje, je bezhlavé podzimní stříhání. „V říjnu není potřeba všechno ostříhat jen proto, aby zahrada vypadala uklizeně. U hortenzií můžeme nešetrným zásahem přijít o květy na další rok, u některých trvalek zase odstraníme přirozenou ochranu před zimou. Suché stonky navíc poskytují úkryt užitečnému hmyzu. Radím proto odstraňovat hlavně nemocné a poškozené části a větší zásahy si nechat na vhodnější období,“ doporučuje Eva Koutná.
Zvláštní pozornost věnujte mladým stromkům. Zkontrolujte úvazky, opory a podle místních podmínek také ochranu kmínků před okusem zvěří. Zejména u mladých ovocných stromů se vyplatí myslet i na ochranu kmene před zimním sluncem a následným prudkým ochlazením.
Některé rostliny první mrazíky zvládnou, jiné mohou poškodit už teploty těsně pod nulou. Právě květinám v nádobách a citlivějším druhům je proto dobré věnovat pozornost včas.
Po sklizni rajčat, paprik a další zeleniny přichází na řadu úklid záhonů. Zbytky rostlin napadených chorobami odstraňte, zdravé lze využít do kompostu. Půdu však není nutné všude hluboce převracet.
Záhony je vhodné zakrýt vrstvou vyzrálého kompostu nebo jiného organického materiálu. Ochrání povrch půdy před erozí, pomůže udržet vláhu a podpoří půdní organismy. Tam, kde ještě roste pozdější zelenina, například některé druhy salátů, špenát nebo mangold, lze sklizeň při chladnějším počasí prodloužit netkanou textilií.
Průběžně také sklízejte zbylá jablka a hrušky. Nahnilé plody odstraňujte, aby se choroby zbytečně nešířily. U skladovaného ovoce pravidelně kontrolujte, zda některé kusy nezačínají hnít.
Spadané listí má na zahradě své místo. Pod keři nebo na trvalkových záhonech může vytvořit přirozenou ochrannou vrstvu a poskytnout úkryt drobným živočichům. Na trávníku ho ale nenechávejte ve vysokých mokrých vrstvách.
Pozor také na listy napadené některými chorobami, například strupovitostí ovocných stromů nebo černou skvrnitostí růží. Ty je vhodné ze zahrady odstranit a zlikvidovat tak, aby se infekce dál nešířila. Zdravé listí naopak může posloužit při kompostování.
Poslední práce bývá nenápadná, ale dokáže ušetřit nemalé peníze. Před mrazy vypusťte vodu z venkovních rozvodů, hadic, sudů a čerpadel, pokud nejsou určené k zimnímu provozu. Voda při zamrznutí zvětšuje objem a může poškodit potrubí nebo nádoby.
„Každý podzim vidíme zvýšený zájem o netkané textilie, jutové obaly a další ochranu rostlin. Jenže lidé někdy zapomínají na samotné květináče. Rostlina, která bez problémů přezimuje v záhonu, může v malé nádobě vymrznout, protože její kořeny nejsou chráněné okolní půdou. Doporučuji proto květináče postavit na dřevěnou nebo izolační podložku, obalit jejich stěny a přesunout je blíž ke zdi domu,“ radí Jan Malý.
Zkontrolujte také odtokové otvory nádob, aby v nich přes zimu nestála voda. Právě kombinace promáčeného substrátu a mrazu může rostlinám způsobit značné škody.
„Často vidím, že lidé při prvním ochlazení okamžitě všechno zabalí do netkané textilie. Jenže pod příliš brzy nasazeným krytem se za teplého počasí může držet vlhkost a rostliny se mohou zapařit. Ochranu je lepší připravit dopředu, ale použít ji podle aktuálního počasí a potřeb konkrétní rostliny. Zahrada se na zimu musí také postupně přizpůsobit,“ uzavírá Eva Koutná.
Říjen tak není jen obdobím úklidu. Právě teď má smysl postarat se o kořeny, půdu a zásobu vláhy. A především nepodlehnout dojmu, že čím více toho na podzim ostříháme a uklidíme, tím lépe bude zahrada na zimu připravená. Některým rostlinám totiž nejvíc prospěje, když je necháme v klidu.
Zdroje: autorský text, zahradnice Eva Koutná pro Kupi.cz, Jan Malý z oddělení zahrady hobby marketu, Royal Horticultural Society