Letošní říjen přeje zahradám a na keřích stále visí spousta zelených rajčat. Ještě se dají zachránit, jenže ne tak, jak to dělá řada lidí. Slunný parapet není ideální místo. Lepší je krabice, jablko nebo banán a v některých případech i celá rostlina zavěšená pod střechou.
Říjen bývá pro rajčata konečná. Stačí jedna studená noc, první mrazík a plody, které ještě před pár dny vypadaly nadějně, začnou měknout a ztrácet kvalitu. Letos je ale situace jiná. Teplé dny prodloužily sezonu a na zahradách, balkonech i ve sklenících pořád visí poslední rajčata. Část z nich je ještě zelená.
Právě v tomhle okamžiku se často opakuje stejný scénář. Lidé rajčata otrhají, vyskládají na parapet a čekají, že je slunce „dotáhne“. Jenže u sklizených rajčat není rozhodující světlo. Mnohem důležitější je teplota, sucho a přirozený proces zrání.
„Rajčata po sklizni nedozrávají díky světlu, ale hlavně díky teplotě a přirozenému procesu zrání. Parapet proto není ideální místo. Přes den se tam plody často přehřívají, v noci chladnou a při vyšší vlhkosti se mohou rychleji kazit,“ vysvětluje pro Kupi zahradnice Eva Koutná.
Ne každé zelené rajče má ale stejnou šanci. Nejlépe dozrávají plody, které už dorostly do běžné velikosti, jsou pevné, zdravé a mají světle zelenou, až bělavou barvu. Pokud se na nich začíná objevovat žlutý, oranžový nebo růžový nádech, doma obvykle dozrají bez větších potíží. Malá, tvrdá a tmavě zelená rajčata se naopak často spíš scvrknou nebo začnou kazit.
Dávání rajčat na okno má logiku jen zdánlivě. Rajče na rostlině samozřejmě potřebuje světlo, ale po sklizni už se nechová jako list nebo květ. Zrání plodu pokračuje i bez slunce. Na parapetu navíc bývají velké výkyvy. Přes den plody zahřívá slunce, v noci je ochladí okno a při kondenzaci se může držet vlhkost.
Výsledek bývá zklamání. Některá rajčata sice zčervenají, ale zároveň změknou, ztratí pevnost nebo začnou plesnivět od místa, kde se dotýkala skla či jiného plodu. Ještě horší je hluboká mísa, ve které leží rajčata ve více vrstvách. Stačí jeden poškozený kus a během pár dní je problém v celé hromadě.
Lepší je suché místo s pokojovou teplotou, kam nejde přímé slunce. Spíž, chodba, kuchyňská skříňka nebo papírová krabice pod stolem udělají často větší službu než nejsvětlejší okno v bytě.
Nejpraktičtější metoda je obyčejná papírová krabice. Rajčata se do ní uloží v jedné vrstvě, ideálně tak, aby se nemačkala a zbytečně nedotýkala. K nim se přidá zralé jablko, banán, hruška nebo několik už červených rajčat.
Důvod je jednoduchý. Zralé ovoce uvolňuje etylen, tedy přirozený plyn, který podporuje dozrávání některých plodů. V lehce přiklopené krabici se drží kolem rajčat a proces se může zrychlit. Krabice ale nemá být vzduchotěsně zavřená. Igelitový sáček je špatná volba, protože drží vlhkost a rajčata v něm snadno plesniví.
„Nejlepší je vybrat zdravá, dorostlá rajčata a uložit je v jedné vrstvě do papírové krabice. Když k nim přidáte zralé jablko nebo banán, zrání se většinou urychlí. Důležité ale je krabici pravidelně kontrolovat, protože jeden měkký nebo plesnivý plod dokáže zkazit i ostatní,“ radí Eva Koutná.
Kontrola je důležitější, než se zdá. Rajčata by se měla prohlédnout každé dva až tři dny. Ta, která začnou červenat, je možné vyndat a nechat dojít samostatně. Měkké, prasklé nebo nahnilé kusy musí pryč hned.
Ještě zajímavější možností je nechat rajčata dozrát přímo na rostlině, jen už ne venku. Pokud má keř hodně větších plodů a předpověď hlásí první mrazíky, dá se celá rostlina vytrhnout nebo ustřihnout u země a zavěsit kořeny vzhůru v garáži, sklepě, kůlně nebo chodbě, kde nemrzne.
Na první pohled to zní trochu zvláštně, ale u pozdních rajčat jde o osvědčenou zahrádkářskou metodu. Plody zůstávají na stoncích, dozrávají pomaleji a není nutné sklízet najednou několik kilo zelených rajčat do krabic.
„Pokud má rostlina ještě hodně větších plodů a blíží se mráz, dá se celá vytrhnout nebo ustřihnout a zavěsit v garáži, sklepě nebo jiné místnosti, kde nemrzne. Rajčata pak mohou dozrávat přímo na stoncích. Není to metoda pro každého, ale u pozdní úrody funguje překvapivě dobře,“ doplňuje zahradnice.
Podobný postup popisuje také Iowa State University Extension, podle níž lze před prvním mrazem sklidit vyvinuté zelené plody, případně zavěsit celou rostlinu vzhůru nohama v chladnějším tmavém prostoru a rajčata postupně odebírat podle toho, jak dozrávají.
Pokud rajčata stále rostou venku a mráz zatím nehrozí, má smysl jim ještě trochu pomoci. Nové květy už je dobré odstranit. Do zimy z nich plody stejně nebudou a rostlina zbytečně posílá sílu do něčeho, co nestihne dozrát. Podobně je možné odstranit i úplně malá rajčata.
U tyčkových rajčat pomůže zaštípnout vrchol nad posledním patrem plodů. Rostlina tím přestane investovat energii do dalšího růstu do výšky. V závěru sezony je vhodné také ubrat zálivku. Přemokřená půda podporuje praskání plodů a plísně, což je na podzim častý problém.
Při chladných nocích může pomoci netkaná textilie. Nejde o zázrak, ale proti krátkému ochlazení dokáže rostlinu ochránit. Jakmile ale předpověď hlásí skutečný mráz, čekání se většinou nevyplatí. Rajčata, která mráz zasáhne, rychle měknou a hůře se skladují.
Zelená rajčata nemá smysl dávat do lednice. Chlad dozrávání zpomalí a plody mohou ztrácet chuť i pevnost. Pokud je úrody hodně, lepší je rozdělit rajčata podle zralosti. Ta s nádechem barvy mohou zůstat v teplejší místnosti. Tvrdší zelené kusy lze uložit do chladnější spíže nebo sklepa, kde ale nemrzne.
Před uložením se rajčata nemají mýt. Stačí je jemně očistit nasucho. Voda na slupce zvyšuje riziko plísní a právě plísně bývají u podzimní úrody největší nepřítel.
Malá a úplně nezralá rajčata nemusí být ztracená, jen se s nimi musí počítat jinak. Nehodí se na dozrávání do červena, ale dají se tepelně zpracovat, například do čatní, omáček nebo nakládaných směsí. Syrová ve větším množství vhodná nejsou, zejména pro citlivější trávení.
Poslední rajčata ze zahrady tak nemusí skončit v koši jen proto, že venku už začíná podzim. Stačí je sklidit včas, nedávat je na rozpálený parapet a dopřát jim podmínky, které dozrávání opravdu pomáhají.
Zdroje: Kupi.cz, zahradnice Eva Koutná pro Kupi.cz, Royal Horticultural Society, Iowa State University Extension