Shrabat listí, prořezat stromy a všechno spálit na jedné hromadě býval na podzim běžný obrázek. Od března 2025 jsou ale pravidla jasnější. Bioodpadu se nelze zbavovat ohněm a v krajním případě se sankce mohou vyšplhat velmi vysoko.
Na podzim stačí pár větrných dnů a zahrada je během chvíle pod vrstvou listí. K tomu přibudou ostříhané keře, tráva nebo větve po prořezu stromů. Ještě před pár lety končila podobná hromada u řady domů jednoduše v ohni.
Právě tady ale nastala změna. Od 1. března 2025 platí novela zákona o ochraně ovzduší, která odstranila dosavadní nejasnosti kolem spalování rostlinných zbytků. Pálení bioodpadu, kterého se chce majitel zahrady zbavit, dnes povolené není. Potvrzuje to také aktuální výklad Ministerstva životního prostředí.
Nejčastější omyl je, že zákaz znamená konec všech ohňů na zahradě. Tak to není.
Na otevřeném ohništi lze dál spalovat suché a neznečištěné rostlinné materiály. Typickým příkladem je suché dřevo při opékání, rodinném posezení nebo oheň určený k získání tepla. Hasičský záchranný sbor stejné pravidlo připomíná i v roce 2026.
Jiná situace je, když na hromadu naházíte shrabané listí, posečenou trávu, plevel nebo čerstvé větve po prořezu a zapálíte je proto, abyste se jich zbavili. V takovém případě jde o bioodpad. A právě účel je důležitý i u suchých větví.
„Lidé se často ptají, jak může být jedna suchá větev jednou povolená a podruhé ne. Rozdíl není jen v materiálu, ale především v tom, co s ním člověk dělá. Pokud suché čisté dřevo používá jako palivo třeba při posezení u ohně, zákon to umožňuje. Pokud ale po úklidu zahrady vytvoří velkou hromadu větví a zapálí ji jen proto, aby odpad zmizel, jde už o jeho odstraňování. To je přesně situace, na kterou současná pravidla míří,“ vysvětluje pro Kupi Ing. Pavel Král, specialista na odpadové hospodářství.
Sankce jsou část, u které je potřeba rozlišovat, podle jakého zákona se konkrétní případ posuzuje.
Pokud fyzická osoba v otevřeném ohništi spálí něco jiného než povolené suché a neznečištěné rostlinné materiály, zákon o ochraně ovzduší stanovuje horní hranici pokuty 50 000 Kč.
Ještě vyšší sankce připouští zákon o odpadech. Ministerstvo životního prostředí ve své metodice upozorňuje, že pokud člověk nakládá s odpadem mimo místo nebo zařízení k tomu určené, může u fyzické osoby podle okolností jít o přestupek s horní hranicí až 1 milion korun. Neznamená to, že za jednu hromádku listí automaticky přijde milionová pokuta. Jde o zákonné maximum a konkrétní sankci stanovuje správní orgán podle okolností případu.
Do celé věci vstupuje ještě jedno pravidlo, které platilo už dříve. Vypalování porostů je zakázané.
Nejde přitom o hromadu shrabaného listí, ale například o situaci, kdy někdo zapálí suchou trávu přímo na louce, mezi nebo porost kolem plotu a nechá oheň postupovat po ploše.
Za vypalování porostů může podle Hasičského záchranného sboru dostat fyzická osoba pokutu až 25 000 Kč.
Tohle rozlišení je důležité. Pálení bioodpadu, nevhodný materiál v otevřeném ohništi a plošné vypalování porostu jsou tři různé situace a mohou se posuzovat podle různých ustanovení.
Nejjednodušší řešení je stále stejné: Listí a trávu dát na domácí kompost nebo do hnědé nádoby na bioodpad. Čerstvé větve lze nadrtit a štěpku využít na zahradě, případně vše odvézt na místo určené obcí.
Ministerstvo životního prostředí zároveň připomíná, že obce musí zajistit možnost odkládat biologický odpad po celý rok.
Majitel zahrady tak nemusí čekat, až obec na podzim přistaví jednorázový kontejner.
Redakce Kupi oslovila náhodné zákazníky v obchodním centru a zjišťovala, zda o změně pravidel vědí a jak s podzimním odpadem ze zahrady nakládají.
„Tohle jsem asi úplně nezachytil. U rodičů jsme listí a větve pálili normálně roky, takže bych automaticky předpokládal, že když je to moje zahrada a nikoho tím neobtěžuju, můžu to udělat dál. Milionová pokuta zní teda dost šíleně. Asi bych si po tomhle radši zjistil, kam se to u nás vozí,“ říká Marek, 44 let.
„Listí dáváme na kompost, takže to mě netrápí. Horší jsou větve. Po stříhání stromů jich máme vždycky hroznou hromadu a všechno se do bioodpadu nevejde. Část štěpkujeme, ale určitě jsem nevěděla, že je takový rozdíl mezi větví do ohně při opékání a větví, kterou spálím po úklidu zahrady,“ popisuje Jana, 52 let.
„My máme sousedy docela blízko a právě podzimní pálení bývalo každý rok téma. Někdo zapálil mokré listí a půl ulice pak dvě hodiny smrdělo kouřem. Takže zákaz chápu. Ale myslela jsem, že jde hlavně o kouř a obtěžování sousedů, ne o nakládání s odpadem,“ říká Lucie, 36 let.
„Já si oheň na zahradě občas udělám, hlavně když přijedou vnoučata a opékáme. Toho bych se vzdávat nechtěl. Jestli tomu správně rozumím, suché dřevo na normální oheň můžu dál použít. Jen tam nesmím naházet trávu a mokré listí, abych se toho zbavil. To mi přijde celkem rozumné,“ dodává Karel, 67 let.
Nová pravidla tedy neznamenají konec podzimních ohňů ani rodinného opékání. Suché čisté dřevo lze dál použít jako palivo.
Co už povolené není, je použít oheň jako rychlou likvidaci hromady zahradního odpadu. Listí, tráva, plevel a další zelený odpad patří na kompost, do bioodpadu nebo na místo určené obcí.
A právě na podzim, kdy podobného materiálu vzniká na zahradách nejvíc, se vyplatí tenhle rozdíl znát.
Zdroj: autorský text Kupi.cz; Ministerstvo životního prostředí – Metodické sdělení k nakládání se zbytkovými rostlinnými materiály; Hasičský záchranný sbor ČR; zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Metodika MŽP HZS – pravidla pálení bioodpadu Zákon o ochraně ovzduší Zákon o odpadech