Ani vlastní strom nemůžete vždy jen tak pokácet. Za chybu hrozí až 100 000 Kč, rozhoduje obvod kmene

Podzim a zima jsou obdobím, kdy se na zahradách řeže a kácí nejčastěji. Strom už několik let špatně rodí, větve míří ke střeše nebo majitel potřebuje uvolnit místo pro novou terasu. Pila je připravená, strom stojí na vlastním pozemku – takže žádný problém?

Ne vždy. Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněné zákonem a u některých je před kácením potřeba povolení. Portál veřejné správy zároveň upozorňuje, že za pokácení stromu bez potřebného povolení může fyzická osoba dostat pokutu až 100 000 korun.

Rozhoduje obvod kmene

Jedním z nejdůležitějších čísel je 80 centimetrů. U běžného samostatně rostoucího stromu zpravidla není potřeba povolení, pokud má obvod kmene nejvýše 80 cm, měřeno ve výšce 130 cm nad zemí. Stejnou hranici uvádí také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Nejde tedy o průměr koruny ani o obvod změřený těsně nad zemí. Strom se posuzuje podle přesně stanoveného místa na kmeni.

„První chyba bývá právě v měření. Majitel vidí strom na své zahradě a automaticky předpokládá, že o něm rozhoduje sám. U větších stromů je ale dobré vzít nejdřív krejčovský metr a změřit obvod kmene ve výšce 130 centimetrů. Pokud je strom nad zákonným limitem a nespadá do některé z výjimek, je potřeba řešit povolení. Pokácený strom už samozřejmě nejde vrátit zpátky, takže zjišťovat pravidla až potom je ta nejdražší varianta,“ vysvětluje pro redakci Kupi David Šurý, specialista na péči o dřeviny a rizikové kácení.

U jabloně nebo třešně mohou být pravidla jiná

Velkou výjimku představují ovocné dřeviny. Jabloň, hrušeň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň nebo například ořešák vlašský se mohou za splnění určitých podmínek kácet bez povolení bez ohledu na hranici 80 centimetrů.

Má to ale háček. Strom musí růst v zastavěném území na pozemku, který je v katastru veden jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Přesné podmínky i seznam ovocných dřevin uvádí Portál veřejné správy.

Nestačí tedy říct: „Vždyť je to moje zahrada.“ Rozhodující může být i druh pozemku zapsaný v katastru nemovitostí.

Výjimky navíc neplatí bez omezení. Jiná pravidla mohou nastat například u stromořadí, významného krajinného prvku, uložené náhradní výsadby nebo památného stromu.

Ani suchý strom automaticky neznamená „můžu kácet“

Poměrně častá představa je, že uschlý nebo nemocný strom lze bez dalšího porazit. Samotné uschnutí stromu však automaticky povolení nenahrazuje.

Portál veřejné správy výslovně uvádí, že také u suchého stromu může být nutné o povolení požádat.

„Výjimkou je skutečně havarijní situace. Pokud stav stromu zřejmě a bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví lidí či hrozí škoda značného rozsahu, lze jej za určitých podmínek pokácet okamžitě. Kácení je pak potřeba příslušnému orgánu oznámit do 15 dnů,“ doplňuje Šurý. Přehledná pravidla pro havarijní kácení najdete i na portálu veřejné správy České republiky.

Nestačí ale jen pocit, že strom „vypadá nebezpečně“. U tohoto režimu musí jít o skutečně bezprostřední nebezpečí.

Musí se kácet jen od listopadu do března?

Další častý mýtus zní, že od listopadu lze kácet a na jaře už ne. Tak jednoduché to není. Česká inspekce životního prostředí uvádí, že kácení ve vegetačním období není samo o sobě plošně zakázané. Dřeviny se však zpravidla kácejí v období vegetačního klidu, obvykle od listopadu do března.

Důvodem není jen samotný strom. Na jaře a v létě mohou v jeho koruně například hnízdit ptáci, jejichž hnízda a rozmnožování chrání další ustanovení zákona.

Pokud úřad vydá povolení ke kácení s konkrétním termínem nebo podmínkami, musí je vlastník samozřejmě dodržet.

Co na to respondenti? Vlastní zahrada podle nich znamená vlastní rozhodnutí

Redakce Kupi oslovila náhodné zákazníky a zjišťovala, zda vědí, kdy potřebují ke kácení stromu na vlastní zahradě povolení.

• „Upřímně bych si myslel, že když je strom na mém pozemku, tak ho prostě můžu porazit. Možná u nějakého stoletého dubu bych se radši zeptal, ale že se řeší obvod kmene už od osmdesáti centimetrů, to jsem nevěděl. Máme na zahradě velkou břízu, takže bych ji teď asi nejdřív přeměřil,“ říká Michal, 41 let.
• „My jsme loni nechávali kácet starou jabloň a žádné povolení jsme neřešili. Tak jsem se teď trochu lekla, ale podle toho, co říkáte, u ovocného stromu na normální zahradě to problém být nemusí. Překvapuje mě spíš to, že záleží i na tom, jak je pozemek vedený v katastru,“ říká Lenka, 48 let.
• „Máme velký smrk skoro u domu a už několik let řešíme, jestli ho nedat pryč. Právě proto, že při větru mám strach, aby nespadl. Já bych asi zavolal někoho, kdo stromům rozumí, protože sám nepoznám, jestli už je opravdu nebezpečný. Sto tisíc za to, že člověk něco udělá ukvapeně, je docela tvrdá škola,“ popisuje Roman, 55 let.
• „U nás se vždycky říkalo, že stromy se kácejí v zimě, a tím to končilo. Nenapadlo mě, že i suchý strom může potřebovat povolení. Člověk má pořád pocit, že na vlastní zahradě si může rozhodovat sám, ale očividně to má svoje hranice,“ dodává Hana, 63 let.

Pokuta může dosáhnout 100 000 korun

Pokud fyzická osoba pokácí strom bez potřebného povolení, může podle Portálu veřejné správy dostat sankci až 100 000 Kč. Zákonnou horní hranici potvrzuje také zákon o ochraně přírody a krajiny.

Neznamená to, že za každý neoprávněně poražený strom automaticky přijde stotisícová pokuta. Jde o maximální možnou sankci a konkrétní případ se posuzuje individuálně.

Před podzimním kácením se proto vyplatí udělat tři jednoduché věci: změřit strom, ověřit druh a zkontrolovat, jak je pozemek vedený v katastru. Pokud si majitel stále není jistý, nejbezpečnější je obrátit se předem na příslušný orgán ochrany přírody, zpravidla obecní úřad.

Pila může ještě chvíli počkat. Účet za ukvapené rozhodnutí by mohl být podstatně vyšší než cena za odborné pokácení stromu.

Zdroj: autorský text Kupi.cz; Portál veřejné správy – Povolení kácení dřevin rostoucích mimo les; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Povolení ke kácení dřevin; Česká inspekce životního prostředí – Kdy je možné pokácet strom bez povolení; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny