České barvy a vlajky na nás v supermarketu vykukují z mouky, mléka, masa, těstovin, sýrů i piva. Jednou doprovázejí státem stanovené označení, jindy soukromou značku nebo pouze informaci o výrobním závodě. Víte, co jednotlivá loga skutečně zaručují?
Při našem redakčním průzkumu v supermarketech jsme našli logo Česká potravina (na vejcích, mouce nebo pivu), Klasa (na kuřecím mase a těstovinách), Česká cechovní norma (například na mléce) a oválný kód CZ (na másle, paštice nebo jogurtu). Další výrobky lákaly na samostatnou vlajku, nápis „České“ nebo informaci o výrobě v regionu ČR.
Jak se v tom všem vyznat? Základní pravidla stanovuje především zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, společně s evropskými předpisy. Pokud vlajka, mapa, trikolóra nebo text vzbuzují dojem, že potravina pochází z Česka, nesmí jít o zavádějící dekoraci. Ne každé logo s českými barvami ale slibuje původ potraviny, některá označení se týkají kvality, receptury nebo pouze místa výroby.
Logo Česká potravina je dobrovolné, ale jeho použití se řídí zákonem. Nejde tedy jen o libovolnou českou vlaječku.
U vajec a mouky tak logo vypovídá o českém původu. U piva se uplatní pravidla pro zpracovanou potravinu, tedy česká výroba a požadovaný podíl českých surovin.
Samostatná česká vlajka nemá jednotnou podobu certifikačního loga. Pokud ale na obalu nebo u regálu vyvolává dojem českého původu, výrobek musí splňovat podmínky zákona stejně jako slovní označení. To platí i pro cedule typu „České“. Kontroly už řešily například mouku z dovezeného obilí vystavenou pod českou vlajkou.
Vyrobeno v ČR znamená, že v Česku proběhla výroba. Nezaručuje ale, že jsou české také hlavní suroviny. Samotné zabalení nebo rozdělení výrobku na menší části se za výrobu nepovažuje. Nápis „Vyrobeno v Želetavě“ na sýru proto říká především to, kde výrobek vznikl, nikoli automaticky původ mléka.
Ovál s kódem CZ a číslem je veterinární identifikační značka. Určuje schválený závod, ve kterém byl živočišný výrobek zpracován nebo zabalen. Neprokazuje původ masa, mléka ani dalších surovin.
Ani údaje jako Baleno v ČR nebo česká adresa firmy samy o sobě neznamenají český původ. U česneku a dalšího čerstvého ovoce a zeleniny proto hledejte přímo povinný údaj „země původu“.
Pojďme si vysvětlit i další častá označení, na která jsme při průzkumu narazili.
Chcete-li podpořit české suroviny, hledejte především oficiální logo Česká potravina nebo jednoznačný údaj o zemi původu. Vlajka, kód CZ, značka KLASA nebo nápis Vyrobeno v ČR můžou být užitečné, ale každý z nich vypovídá o něčem jiném.
U zpracovaných výrobků si zkontrolujte také původ hlavní suroviny. Pokud se liší od deklarovaného původu potraviny, musí být tato informace na obalu uvedena. U čerstvého ovoce a zeleniny se řiďte přímo údajem „země původu“, nikoli grafikou na obalu nebo cedulí v regálu.
Zdroje: Kupi.cz, zákon č. 110/1997 Sb., Ministerstvo zemědělství, KLASA, České cechovní normy