Tankování do plna a jízda na rezervu. Tyto dvě chyby mohou vyjít draho, varuje automechanik

Odpovědi pro Kupi poskytl automechanik J. Kresa. Dnes a denně se setkává s chybami, kterých se řidiči na svých autech dopouštějí.

Jízda na rezervu: Benzín odpustí, nafta vám vytáhne tisíce z peněženky

Pokud se vám stane jednou za čas, že dojíždíte na poslední kapky paliva, svět se nezboří. Moderní auta jsou na rozsvícení rezervy stavěná a palivové čerpadlo s tím počítá. Problém ale nastává při pravidelném vyjíždění nádrže do prázdna.

J. Kresa upozorňuje, že klíčový rozdíl leží v typu motoru: „U benzínového je to s nadsázkou docela jedno. Pokud dojedete úplně do sucha a vypne motor, v podstatě znovu dotankujete a pak už záleží jen na stavu baterie, jestli vydrží opětovné nastartování, dokud se palivo nedostane z nádrže do motoru.“

U dieselových agregátů jde však o extrémní riziko. Součásti palivového systému naftového motoru (jako jsou vstřiky či vysokotlaké čerpadlo) jsou totiž mazány samotnou naftou.

„Při zavzdušnění se začínají součásti v podstatě obrušovat podobně jako motor bez oleje,“ vysvětluje mechanik. Drobné kovové částečky vzniklé třením pak snadno zničí celý systém. „Z praxe je pak nutné vyměnit všechny vstřikovače, vysokotlaké čerpadlo i čerpadlo v nádrži a kompletně vyčistit od kovového prachu celou soustavu.“ Taková oprava se může prodražit o desítky tisíc korun, i když řešením může být alespoň repasování dílů.

A co často obávané usazeniny na dně nádrže? Mechanik uklidňuje, že čerpadlo stejně nasává palivo ze spodní části neustále. Při jízdě na nulu jde spíše o riziko uvolnění usazenin nebo přisátí vzduchu při ostřejším průjezdu zatáčkou.

Cvaknutí pistole znamená STOP: Dotatečné „tlačení“ paliva ničí součástky

Dalším častým zlozvykem řidičů je snaha natankovat doslova po hrdlo i poté, co stojan poprvé cvakne. Podle Kresy by mělo být první cvaknutí pistole jasným signálem k ukončení tankování. Moderní auta sice mají v nádržích tzv. expanzní prostor, který s přebytkem paliva počítá, ani ten vás ale při tankování po okraj nemusí zachránit.

• Benzínové motory: Hrozí poškození nádobky s aktivním uhlím (odvětrávání nádrže), která se po přímém kontaktu s tekutým palivem zničí a vyžaduje drahou výměnu. Navíc hrozí přetékání paliva hadičkou pod auto, kde při kontaktu se zahřátými brzdami nebo jiskrou od vozovky vzniká riziko požáru. Rozlité palivo navíc v kombinaci se slunečním svitem dokáže vážně poškodit lak karoserie.
• Past jménem léto: Palivo je pod čerpacími stanicemi uschováno v nádržích se stabilní teplotou okolo 12 °C. V horkých letních dnech dochází k teplotnímu šoku a palivo kvůli své roztažnosti zvětšuje objem. Pokud po natankování „až po hrdlo“ auto hned odstavíte na slunci a nejede delší trasu, palivo z nádrže jednoduše vyteče.
• Správný postup: Mechanik doporučuje po rozsvícení kontrolky rezervy nepanikařit, ale v rozsahu zhruba 30 kilometrů zamířit na čerpací stanici a tankovat výhradně do prvního cvaknutí.

Dva mýty o palivu, kterým pořád věříme

1. Nula na ukazateli znamená okamžité zastavení: Výrobci počítají s rezervou. I když ukazatel dojezdu ukazuje nulu, většina aut má ještě skrytou rezervu na přibližně 30 až 50 kilometrů. Mechanik ale zdůrazňuje, abyste to záměrně nezkoušeli.
2. Chybné natankování znamená zkázu motoru: Pokud omylem natankujete naftu do benzinu nebo naopak, nemusí to hned znamenat astronomickou škodu. Zásadní je nenastartovat. Když auto necháte odtáhnout do servisu, kde nádrž i čerpadlo odsají a vyčistí, v 99 % případů auto odjede bez následků a drahých oprav.

Zdroje: autorský text, J. Kresa – automechanik