Pravidelné přestávky patří k nejdůležitějším zásadám bezpečné jízdy. Pokud je však řidič vyplní vydatným obědem a hned se vrátí na dálnici, může se ospalost ještě prohloubit. BESIP upozorňuje, že kritické nejsou pouze noční hodiny. Rizikové bývá také odpoledne po jídle.
Dlouhá cesta na dovolenou, zastávka u čerpací stanice a rychlý oběd. Řízek s hranolky, smažený sýr nebo velký hamburger mají posádku zasytit a dodat řidiči energii na další stovky kilometrů. Výsledek však může být přesně opačný. Po návratu za volant přicházejí těžká víčka, horší soustředění a pocit, že cesta najednou ubíhá mnohem pomaleji.
Tma a noční řízení jsou známými riziky. Méně pozornosti ale řidiči věnují útlumu, který se může dostavit po vydatném jídle. Přitom právě tehdy často pokračují po monotónní dálnici a jsou přesvědčeni, že je přestávka dostatečně osvěžila.
BESIP dlouhodobě doporučuje dělat při delší cestě přestávku každé dvě hodiny nebo přibližně po 180 kilometrech. Pokud se ospalost objeví dříve, neměl by řidič čekat na plánované odpočívadlo a má zastavit co nejdříve na bezpečném místě.
Samotná zastávka na jídlo tedy rozhodně není chybou. Záleží však na tom, co a v jakém množství řidič sní. V doporučeních pro bezpečnou cestu na dovolenou BESIP výslovně uvádí, že před jízdou ani během ní bychom neměli konzumovat tučná a těžká jídla. Na další stránce věnované nebezpečí únavy doporučuje jíst lehce a pouze do polosyta.
Pro útlum po vydatném obědě se někdy používá lidový výraz gastrodemence. Nejde o lékařskou diagnózu, ale o obrazné pojmenování stavu, kdy se po jídle objeví ospalost, zpomalené reakce a horší schopnost soustředit se. Odborně se hovoří o postprandiální, tedy po jídle nastupující ospalosti.
Část odpoledního útlumu souvisí také s přirozeným biorytmem. Větší porce jej však může zesílit. Menší studie publikovaná v časopise Physiology & Behavior porovnávala chování řidičů na simulátoru po lehkém obědě o 305 kilokaloriích a po těžkém obědě o 922 kilokaloriích. Rozdíly se neprojevily okamžitě, ale zhruba po půlhodině začal vydatnější oběd ospalost a problémy při monotónní jízdě zhoršovat. Výzkum byl proveden pouze na malé skupině mladých mužů s omezeným spánkem, jeho závěry proto nelze bez výhrad vztáhnout na všechny řidiče. Podporuje však doporučení nevyrážet na další úsek cesty s přeplněným žaludkem.
Řidič může mít pocit, že těžký oběd vyřeší dvojité espresso nebo energetický nápoj. BESIP ale upozorňuje, že povzbuzující účinek kávy je pouze dočasný a po jeho odeznění může následovat další útlum. Otevřené okno, hlasitá hudba ani studený vzduch skutečnou únavu neodstraní.
Varováním je časté zívání, pálení a tření očí, problém udržet pohled zaostřený, přehlédnutí dopravní značky nebo plánovaného sjezdu. Nebezpečné je také bezděčné vyjíždění z pruhu či najíždění na pásy u krajnice. V takové chvíli už není řešením snažit se „ještě pár kilometrů vydržet“.
BESIP doporučuje bezpečně zastavit a přibližně na 20 minut si zdřímnout. Po probuzení je vhodné krátce se projít nebo protáhnout a doplnit tekutiny. Pokud je v autě další odpočatý řidič, měl by řízení převzít.
Oběd během cesty není nutné vynechávat. Vhodnější je menší a lehčí porce, po které se řidič necítí přejedený. Místo smaženého jídla s velkou přílohou lze zvolit například menší sendvič, polévku, salát s masem, pečivo se sýrem nebo jinou běžnou lehkou variantu. Jídlo je vhodné rozdělit do několika menších porcí a nezapomínat na pravidelné pití.
Po větším obědě by řidič neměl okamžitě pokračovat. Krátká procházka a delší odpočinek jsou bezpečnější než návrat přímo na dálnici. Pokud se dostaví ospalost, není ostudou cestu přerušit nebo se za volantem vystřídat.
Největší chybou tedy není samotná zastávka na jídlo. Rizikové je zaměnit plný žaludek za novou energii a vyrazit dál ve chvíli, kdy se tělo začíná ukládat k odpočinku.
Zdroje: BESIP, PubMed, autorský text Kupi.cz