Ráno zmáčknout jedno tlačítko, počkat pár vteřin a držet v ruce šálek s pěnícím nápojem bez jediného smítka rozsypané kávy na lince. Kávové kapsle si české domácnosti získaly z jednoho prostého důvodu: Přinesly neuvěřitelné pohodlí. Jenže když se podíváme na cenovky v obchodech a přepočítáme si drobný obsah kapsle na kilogram, zjistíme, že za ně platíme astronomickou sumu.
Vyplatí se taková investice do každodenní pohody, nebo si kupujeme jen předražený plast s podprůměrnou náplní? Na zákulisí kávového trhu i realitu přímo z plantáží jsem se zeptala Evy Ciché, BBA, která žije v Kolumbii a kávě se věnuje do hloubky.
Na první pohled to vypadá nevinně. Krabička kapslí za stovku nebo dvě se v nákupním košíku ztratí snadněji než kilové balení zrnkové kávy za čtyři stovky. Jenže taková krabička umí klamat dokonalým způsobem.
Zaplatíme tedy u kapslí trojnásobek za lepší kávový zážitek? Eva Cichá v tom má jasno: „Často neplatíte za lepší kávu, ale především za pohodlí, rychlost a konzistentní výsledek. Káva je namletá, přesně nadávkovaná a připravená tak, že jen zmáčknete tlačítko.“
Samotná surovina tvoří z konečné ceny kapsle jen naprosto zanedbatelnou část. Připlácíme si hlavně za náročný obalový materiál, plnění, logistiku, reklamu a marži obchodu.
Už jste si někdy říkali, jak je možné, že kapsle chutná naprosto stejně dnes i za půl roku? Není v tom žádná magie, ale přesně řízená technologie.
Káva se po upražení a namletí zavře do kapsle s minimálním množstvím kyslíku, často v ochranné atmosféře s dusíkem. Tím se proces stárnutí výrazně zpomalí. Jenže jak upozorňuje Eva Cichá pro Kupi, zázraky se nekonají: „Káva začíná ztrácet aromatické látky prakticky okamžitě po namletí a největší změny probíhají v prvních minutách a hodinách. S kávou, kterou si čerstvě namelete těsně před přípravou, se to nedá srovnat.“
Dalším otazníkem je samotný původ zrn. Při sklizni na farmách v Kolumbii se káva pečlivě třídí. Ta nejlepší zrna z dané úrody směřují do pražíren výběrové kávy. Méně kvalitní nebo defektní kusy pak končí v anonymních komerčních směsích, instantních kávách nebo právě v kapslích.
A jak se na plastové kalíšky dívají přímo kolumbijští pěstitelé? „Řekla bych, že je jim to celkem jedno. Oni umí kávu hlavně pěstovat a to, jakým způsobem ji pak někdo v Evropě připravuje, už neřeší. Samozřejmě ale velmi dobře vědí, jaká káva se do kapslí často používá, a rozhodně to nebývá to nejlepší ze sklizně,“ dodává s úsměvem Eva.
Znamená to tedy, že bychom měli kapslové kávovary hned vyhodit z okna? Vůbec ne. Stejně jako u všeho záleží na tom, co od kávy čekáte a kolik jí vypijete.
Pokud si dáte jeden šálek denně nebo hledáte rychlé řešení na chalupu, kde nechcete řešit mlýnek, váhu a čištění stroje, kapsle své místo mají. Zkuste se ale dívat na to, co kupujete. Eva radí neřídit se jen hezkou krabičkou: „Už i u kapslí najdete výrobce, kteří do nich balí kvalitní výběrovou kávu. Dívejte se na obal – čím konkrétnější informace výrobce uvádí o původu, farmě, odrůdě a zpracování, tím lépe víte, co vlastně pijete.“
Pro ty, co vypijí za den šálků více a chtějí ušetřit, je nejrozumnější alternativou přechod na automatický kávovar se zabudovaným mlýnkem, případně znovupoužitelné plnitelné kapsle, do kterých si nasypete vlastní čerstvě namletá zrna.
Rada na závěr: Káva by vám měla dělat hlavně radost. Pokud vám kapslový systém vyhovuje a chutná, není důvod se jím stresovat. Je ale dobré vědět, že za pohodlí zmáčknutí jednoho tlačítka odvádíte obchodníkům docela vysokou daň.
Zdroje: Autorský text, Eva Cichá – odbornice na kávu z Kolumbie pro Kupi.cz