Určitě jste si toho na sociálních sítích všimli také. Stačí na chvilku otevřít TikTok nebo Instagram a vyskočí na vás desítky videí dospívajících s nepřirozenou hnědou pokožkou. Chlubí se svými recepty na „dokonalé opálení“ a předhánějí se v tom, kdo chytne tmavší odstín. Pro tenhle fenomén se vžil název tanmaxxing, tedy snaha vytěžit z opalování absolutní maximum, často bez ohledu na zdraví.
Jako máma tří dětí sleduji podobné výstřelky s mírným znepokojením. Kde se v nás i v našich dětech bere ta neustálá potřeba mít tmavou kůži a co na takový nátlak říkají odborníci? Prodiskutovala jsem tohle téma s Markétou Kejdušovou z dermocentra lékáren a s psycholožkou Karin Konečnou.
Co vlastně mladé lidi vede k tomu, že na slunci riskují zdraví? Psycholožka Karin Konečná upozorňuje, že dospívající jsou dnes pod neustálým tlakem srovnávání. Denně vidí na displejích vyhlazené fotky a videa dokonalých těl a snadno získají pocit, že přesně takhle musí vypadat i oni.
Tento efekt navíc nebezpečně zesilují algoritmy sociálních sítí. Pokud vás totiž určité téma zaujme, sítě vám začnou podobný obsah servírovat horem dolem. Podle psycholožky pak něco, co je ve skutečnosti poměrně extrémní, může postupně začít působit jako úplná norma.
„Důležitou roli zde hraje také potřeba přijetí, ocenění a potvrzení vlastní hodnoty. Lajky, komentáře a pozornost okolí mohou fungovat jako rychlá odměna. Pokud člověk začne svoji hodnotu stále více spojovat s tím, jak vypadá a jak na jeho vzhled reagují ostatní, může vzniknout začarovaný kruh: potřeba vypadat ještě lépe, být ještě opálenější, získat další pozitivní reakce. A hranice se postupně posouvá,“ popisuje Karin Konečná.
Psycholožka zároveň dodává, že samotná péče o zevnějšek samozřejmě není psychickou poruchou. Varovným signálem je až moment, kdy člověk ztrácí svobodu a kontrolu nad svým chováním. Pokud nedokáže slunění omezit, pokračuje v něm navzdory zdravotním rizikům nebo cítí výraznou úzkost, když není dostatečně opálený, už bychom měli zpozornět. Určitě bychom ale podle ní neměli tanmaxxing automaticky nálepkovat jako závislost, přesnější je mluvit o rizikovém či nutkavém chování.
S jakými požadavky se odborníci v lékárnách reálně potkávají? Podle Markéty Kejdušové se klienti na co nejrychlejší opálení ptají spíše okrajově, a to především v dermocentrech, kde se řeší beauty témata.
„Je to podle mě dobře, protože lékárna je místo, kde klientům vysvětlujeme rizika nadměrného vystavování slunci a vedeme je k bezpečnějšímu přístupu ke kůži. Z pohledu zdravotníka vlastně neexistuje něco jako zdravé opálení. Opálení je přirozená obranná reakce kůže na UV záření a každé opalování představuje určitou zátěž pro pokožku,“ zdůrazňuje Markéta Kejdušová.
Zároveň připomíná, že pokud někdo touží po snědé pleti, mnohem bezpečnější alternativou jsou samoopalovací přípravky, které nevyžadují vystavení pokožky UV paprskům.
Lidé v touze po rychlém bronzu často dělají zbytečné chyby. V lékárnách se odborníci běžně setkávají s klienty, kteří vyhledávají co nejnižší ochranné faktory, aby se opálili co nejrychleji.
Klienti často sahají po krémech s SPF 10 a myslí si, že jsou chráněni. Markéta Kejdušová ale upozorňuje, že nízký ochranný faktor neznamená zdravější opalování. Zvlášť při intenzivním slunci doporučuje širokospektrální ochranu SPF 50+, dostatečné množství přípravku a jeho pravidelné nanášení.
Za jeden z největších mýtů považuje představu, že se s vysokým faktorem člověk vůbec neopálí. Podle Kejdušové SPF 50+ sice výrazně omezuje množství UVB záření, ale neznamená to, že kůže zůstane bez pigmentu – opálení vznikne i s vysokou ochranou, jen při nesrovnatelně nižší UV zátěži.
Pokud spoléháte na beta-karoten či jiné doplňky stravy, mějte na paměti, že žádný vitamín nedokáže udělat opalování bezpečným. Látky jako vitamíny C a E, zinek, selen nebo karotenoidy sice podporují ochranu před oxidačním stresem, ale rozhodně nenahrazují SPF krém a nezaručí, že můžeme na slunci pobývat déle.
Při dlouhodobém a nadměrném slunění se následky v těle sčítají a kůže se nenávratně poškozuje. Dopady na naši pokožku popisuje Markéta Kejdušová bez příkras:
„Na začátku mohou být viditelné především pigmentové skvrny, nerovnoměrný tón pleti, ztráta pružnosti a rychlejší tvorba vrásek. Kůže může být také sušší a její regenerace pomalejší. Dlouhodobě ale opakované poškození UV zářením zvyšuje riziko kožních nádorů včetně melanomu a dalších forem rakoviny kůže,“ varuje odbornice.
Pokud to přece jen se sluníčkem přeženeme a pokožka zčervená, základním krokem je okamžitě odejít ze slunce a už se na něj nevracet.
Pomůže vlažná sprcha, chladivý vlhký obklad nebo termální voda ve spreji. Pozor ale na led přímo na pokožku – ten by ji mohl ještě více podráždit. Markéta Kejdušová doporučuje sáhnout po zklidňujícím přípravku s panthenolem nebo aloe vera, hodně pít a dát tělu čas na zotavení. Dokud je kůže citlivá, vyhněte se peelingům i aktivním látkám. Pokud se objeví puchýře, silná bolest nebo horečka, je nutné stav konzultovat s lékařem.
Pokud chceme ochránit své dospívající děti i sebe před nesmyslným riskováním, cesta nevede přes zákazy a kritiku.
Psycholožka Karin Konečná doporučuje u mladých lidí méně kritizovat samotný vzhled a více s nimi mluvit o tom, odkud jejich představa krásy vlastně pochází. Je důležité pomáhat jim uvědomovat si, že vyfintěný obsah na sociálních sítích není reálný svět a že zdravé sebevědomí by mělo stát na mnohem pevnějších základech, než je odstín pleti nebo počet lajků pod fotkou.
A pokud chcete mít v létě pěknou bronzovou barvu bez předčasných vrásek? Z pohledu lékárny je ideální kombinace jednoduchá: spolehlivý SPF krém 50+ jako ochrana a kvalitní samoopalovací krém pro dodání odstínu bez zbytečné UV zátěže.
Zdroje: Autorský text, psycholožka Karin Konečná a dermokoordinátorka Markéta Kejdušová pro Kupi.cz