Obvod pasu může ukazovat něco, co obligátní kilogramy nebo výpočet BMI nezachytí. Třeba že si zaděláváte na zdravotní problémy. Jestli chcete vědět, jak na tom jste právě vy, běžte si pro krejčovský metr a čtěte dál.
Nejen Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že nadváha a obezita zvyšují riziko řady chronických onemocnění. Britská zdravotnická organizace NICE pak přímo radí, že vedle BMI bychom měli sledovat také tuk uložený v oblasti břicha.
Pro dospělé evropského původu se nejčastěji používají dvě hranice. U žen se zdravotní riziko začíná zvyšovat od obvodu pasu 80 cm, u mužů od 94 cm. Hodnoty od 88 cm u žen a od 102 cm u mužů už bývají spojovány s výrazně zvýšeným rizikem.
Odborníci se ale shodují, že tyto hranice mají jednu slabinu. Zdravou hmotnost bychom neměli posuzovat jen jedním údajem. Roli hrají také výška, věk, pohlaví, tělesná stavba, zdravotní historie a další rizika. Pas 88 cm znamená něco jiného u ženy vysoké 155 cm než u ženy měřící 185 cm. Podobně není 102 cm totéž u menšího, nebo naopak dvoumetrového muže.
Aktuální doporučení zmíněného institutu NICE proto pracuje hlavně s poměrem obvodu pasu k výšce. Výpočet je jednoduchý. Pas v centimetrech vydělíte výškou v centimetrech. Ještě snazší je zapamatovat si, že obvod pasu by měl zůstat pod polovinou tělesné výšky.
Při výšce 160 cm tedy vychází polovina na 80 cm, při 170 cm na 85 cm, při 180 cm na 90 cm a při 190 cm na 95 cm. Člověk by se měl držet pod těmito hodnotami. Přesně polovina výšky už totiž znamená poměr 0,50 a spadá do pásma zvýšeného rizika. NICE tento ukazatel doporučuje především dospělým s BMI nižším než 35.
Výhodou poměru pasu k výšce je, že stejné pravidlo můžou použít ženy i muži. Klasické hranice 88 a 102 cm se tedy pořád hodí pro rychlou orientaci, ale propojení pasu s výškou dává lepší odpověď.
BMI neboli index tělesné hmotnosti porovnává váhu s výškou. Podle WHO začíná u dospělých nadváha na hodnotě 25 a obezita na hodnotě 30. Jde o rychlý orientační údaj, který se dobře hodí například ke sledování velkých skupin obyvatel.
Svalnatý sportovec tak může podle BMI spadat do nadváhy, zatímco člověk s normální hodnotou může mít málo svalů a příliš velký pas. Evropská asociace pro studium obezity ve svém článku z roku 2024 v časopise Nature doporučuje měřit pas u lidí s BMI pod 35 a neposuzovat obezitu jen podle váhy. U dospělých evropského původu pracuje také s kombinací BMI od 25 a poměru pasu k výšce nad 0,50.
Studie z roku 2025, která hodnotila údaje od více než 40 tisíc dospělých Američanů, zjistila souvislost mezi poměrem pasu k výšce a úmrtností. U velmi nízkých i vysokých hodnot vycházely výsledky hůře, přičemž u úmrtí spojených se srdečně-cévními nemocemi, cukrovkou a dalšími chorobami začalo riziko výrazněji růst přibližně od hodnoty 0,58.
Jak provést samotné měření správně? Najděte spodní okraj posledního žebra a horní hranu kyčelní kosti. Pas změřte přibližně uprostřed mezi těmito místy, což bývá kousek nad pupíkem. Metr musí vést vodorovně, neměl by viset ani se zařezávat do kůže. Číslo odečtěte po přirozeném výdechu, břicho nijak nezatahujte.
Jeden výsledek o centimetr nad hranicí ještě není důvod k panice. Změřte se znovu a při sledování vývoje se snažte dodržet stejné podmínky. Pokud je pas opakovaně vyšší než polovina vaší výšky nebo přesahuje přibližně 88 cm u ženy a 102 cm u muže, berte to jako podnět ke změně životosprávy a případně ke konzultaci se svým praktickým lékařem.
Zdroje: Kupi.cz, WHO, NCBI, Nice.org.uk, Nature, Healthline