Během horkých dnů se u některých lidí objevují otoky nohou. Kotníky jsou najednou plnější, ponožky zanechávají v kůži otisk a nohy působí těžce, i když člověk celý den nic nedělal. S těmito potížemi by přitom mohla pomoci rada, která se nedávno objevila na sociálních sítích. Jde o pití brusinkové šťávy. Zeptali jsme se proto odbornice, zda může mít tento nápoj skutečně nějaký přínos a kdy už samotná změna pitného režimu nestačí.
Oteklé nohy během horkých dnů nejsou žádnou záhadou. Tělo se v teple ochlazuje mimo jiné tím, že rozšiřuje cévy u povrchu kůže a posílá do nich více krve. Z drobných cév pak může snadněji unikat část tekutiny do okolních tkání. Protože na tekutinu působí gravitace, nejčastěji se hromadí právě v chodidlech a kotnících.
Odborná databáze StatPearls tento stav popisuje jako otok způsobený horkem a řadí ho mezi mírné projevy tepelné zátěže. Typickým signálem je právě pocit těžkých nohou a také to, že nám jsou najednou boty těsné. Dobrou zprávou je, že tento typ otoku odezní sám, jakmile se tělo ochladí nebo si na něj zvykne.
Špatnou zprávou je, že se v létě může nasčítat s dalšími vlivy. Například dlouhé stání i sezení znamenají, že lýtkové svaly nepracují, a právě jejich stahy pomáhají hnát krev z nohou zpátky k srdci. Otoky může zhoršovat také vyšší příjem soli nebo oslabení žilního systému, o kterém mnoho lidí roky ani netuší.
Na trhu existuje spousta přípravků, které slibují, že pomohou s odvodněním. Je ale dobré mít na paměti jednu důležitou věc. Otoky z horka nevznikají proto, že by měl člověk v těle příliš mnoho vody. Jak už bylo popsáno výše, tekutina z těla nezmizela, jen se přesunula jinam. Podle databáze StatPearls proto u tohoto typu otoku nejsou řešením odvodňovací léky. Diuretika navíc tatáž databáze řadí mezi faktory, které zvyšují riziko zdravotních potíží z horka.
Odvodňování v horku má ještě jeden důležitý háček. Pokud tělo nemá dostatek tekutin, začne si je naopak více chránit. Podle kapitoly Adult Dehydration se při nedostatku vody aktivují hormonální mechanismy, které podporují její zadržování. Zvyšuje se například působení aldosteronu a antidiuretického hormonu. Aldosteron pomáhá zadržovat sodík a spolu s ním i vodu, zatímco antidiuretický hormon omezuje ztráty tekutin močí. Tělo se tak při nedostatku tekutin snaží dostupnou vodu udržet. U letních otoků proto nemusí být řešením další odvodňování, ale spíše dostatečný příjem tekutin.
Na sociálních sítích se objevilo video, ve kterém autorka sdílí svůj tip na podporu při pocitu zadržování vody a otocích. Sama uvádí, že jí v období, kdy má pocit většího zadržování vody, pomáhá brusinková šťáva. Zároveň dodává, že ji nevnímá jako náhradu za péči o lymfatický systém, ale jako jednu z věcí, které mohou být součástí celkové podpory organismu.
Zda brusinková šťáva při otocích skutečně pomáhá, jsme se zeptali výživové poradkyně Ing. Anny Vernerové. „Ano, do určité míry může být tento tip opodstatněný,“ odpovídá. „Brusinky obsahují řadu bioaktivních látek, zejména polyfenoly a antioxidanty, které podporují zdraví cév a celkovou funkci organismu.“ Zároveň ale upozorňuje, že brusinková šťáva není lékem na otoky. „Může podpořit přirozené procesy v organismu a jeho hospodaření s tekutinami,“ dodává.
Podle Vernerové ale nejde jen o samotné účinky brusinek. „Na jedné straně obsahují látky s pozitivním vlivem na organismus, na druhé straně mnoho lidí díky brusinkové šťávě jednoduše více pije,“ vysvětluje. Právě dostatečný příjem tekutin může být u letních otoků důležitou součástí prevence. Brusinková šťáva tedy není nápojem, který by otoky přímo odstranil, ale pro někoho může být příjemnějším způsobem, jak se v horkých dnech napít. „Ideální je sáhnout po kvalitní neslazené brusinkové šťávě nebo ji ředit vodou,“ radí odbornice.
Podle výživové poradkyně je dostatečný pitný režim jedním z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet zadržování vody. Jenže kolik tekutin je vlastně dost? Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil orientační dostatečný příjem celkové vody na 2 litry denně pro ženy a 2,5 litru pro muže. Do těchto čísel se počítá i voda obsažená v jídle. Nutno dodat, že uvedené množství platí jen pro mírné teploty a běžnou pohybovou aktivitu.
Podle Státního zdravotního ústavu se však množství tekutin nedá určit jedním pevným číslem. Potřeba je individuální a ovlivňuje ji řada faktorů. Například: věk, tělesná hmotnost, pohlaví, složení jídelníčku, pohybová aktivita a teplota a vlhkost prostředí nebo aktuální zdravotní stav.
Každý člověk má tedy svou optimální potřebu tekutin, která se navíc v průběhu času mění. Záleží také na tom, jaký nápoj zvolí. V teplém počasí ústav doporučuje především čistou vodu nebo nápoje s lehce kyselou či nahořklou chutí, zatímco velmi sladké nápoje mohou pocit žízně naopak zvyšovat. Brusinková šťáva tedy díky své přirozené kyselosti do skupiny doporučených nápojů zapadá.
Kromě pití má podle Vernerové smysl sáhnout i do jídelníčku. „Vhodné je zvýšit příjem zeleniny, ovoce a potravin přirozeně bohatých na draslík, který pomáhá regulovat hospodaření s tekutinami v těle,“ uvádí a jmenuje rajčata, meruňky, meloun, listovou zeleninu nebo brambory. Naopak doporučuje omezit nadbytek soli, průmyslově zpracované potraviny, uzeniny a slané pochutiny.
Toto doporučení odpovídá pokynům Světové zdravotnické organizace. WHO u dospělých radí přijímat alespoň 3 510 mg draslíku denně, ideálně z běžné stravy. Příjem sodíku by se naopak měl držet pod 2 000 mg denně, což odpovídá přibližně 5 g kuchyňské soli.
U otoku z horka doporučuje StatPearls jako první opatření zvednutí končetin a použití kompresních pomůcek. Výživová poradkyně k tomu doporučuje také pravidelný pohyb a střídání poloh během dne. Podle ní totiž pohyb lýtkových svalů pomáhá vracet krev z dolních končetin zpět k srdci. V praxi to může znamenat pár minut večer s nohama ve zvýšené poloze, krátkou procházku místo dlouhého sezení nebo snahu trávit čas v chladnějším prostředí.
Otékání nohou nemusí být vždy jen z horka a není dobré tento stav podceňovat. Anna Vernerová shrnuje varovné signály jasně: „Pokud jsou otoky výrazné, vzniknou náhle, postihují pouze jednu nohu, jsou bolestivé nebo jsou doprovázeny dušností, je vždy vhodné vyhledat lékaře.“
Odborné vyšetření by podle ní měli podstoupit i lidé, u kterých otoky přetrvávají dlouhodobě nebo se postupně zhoršují. V některých případech mohou signalizovat onemocnění žilního systému, srdce, ledvin nebo lymfatického systému.
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová pro Kupi.cz, NIH, European Food Safety Authority, Státní zdravotní ústav, WHO