Z kanceláře v Amsterdamu zmizel muž, jehož jméno už tehdy znal celý svět díky zeleným lahvím piva. Alfred „Freddy“ Heineken a jeho řidič Ab Doderer strávili 21 dní zavření v odhlučněných celách. Společnost Heineken zaplatila 35 milionů guldenů. Část výkupného se nenašla dodnes.
Bylo 9. listopadu 1983, krátce před sedmou večer. Alfred Heineken, tehdy šedesátiletý šéf jednoho z nejslavnějších evropských pivovarů, odcházel ze své kanceláře v Amsterdamu. Jeho řidič Ab Doderer se mu pokusil pomoci, když ho přepadla skupina mužů. Skončil ale jako druhý unesený.
Pachatelé si nevybrali jen mimořádně bohatého muže. Vybrali si jméno, které bylo už tehdy symbolem Nizozemska. Podle nizozemské veřejnoprávní stanice NOS požadovali za Heinekena a Doderera 35 milionů nizozemských guldenů.
Za únosem stálo pět mužů: Willem Holleeder, Cor van Hout, Jan Boellaard, Martin Erkamps a Frans Meijer. Plán podle historické rekonstrukce IsGeschiedenis připravovali dva roky.
Heinekena a Doderera odvezli do průmyslové části západního amsterdamského přístavu. V zadní části truhlářské dílny postavili za falešnou stěnou dvě odhlučněné cely. Každý vězeň měl matraci, chemickou toaletu a řetěz připevněný ke zdi.
Právě v tom je tento případ děsivější než mnohé filmové verze: Nešlo o zběsilou akci, ale o promyšlený podnik. Únosci měli připravené místo, komunikační systém i plán předání peněz. Detaily cel po čtyřiceti letech popsal také web NPO Radio 1, jehož redakce mluvila i s jedním z pachatelů.
Pachatelé komunikovali přes dopisy, inzeráty v novinách a nahrané telefonní zprávy. Výkupné nemělo být jen vysoké, ale mělo mít i konkrétní podobu. Chtěli ho rozdělit do 200 tisíc bankovek, které měly dohromady hodnotu 35 milionů guldenů.
Společnost Heineken peníze předala 28. listopadu 1983. Ani to ale neznamenalo okamžitou svobodu. Heineken a Doderer zůstali zavření ještě dva dny. Policie je našla až 30. listopadu díky anonymnímu tipu. Průběh předání peněz i záchrany popisuje nizozemský historický portál.
Pivovar tak nezachránil jen značku před reputační ranou. Především musel během obří mediální pozornosti řešit život svého šéfa i jeho zaměstnance. Únos na tři týdny ochromil celé Nizozemsko a z Freddyho Heinekena udělal tvář jednoho z nejznámějších evropských kriminálních případů.
Únosci získali výkupné, ale nedokázali s ním zmizet beze stopy. Policie postupně dopadla všechny pachatele. Dostali tresty v rozmezí osmi až dvanácti let vězení.
S penězi je příběh méně uzavřený. Z 35 milionů guldenů se podle amsterdamské veřejnoprávní stanice AT5 podařilo dohledat 27 milionů. Zbývajících 8 milionů guldenů zůstává nezvěstných i více než čtyři desetiletí po únosu.
Právě osud peněz pomohl proměnit případ v dlouhodobou nizozemskou posedlost. Kde skončily? Byly zakopané, utracené, nebo se přes ně praly peníze v dalších zločineckých obchodech? Existují teorie, ale ne veřejně ověřená odpověď.
Únos Heinekena pětici nevynesl vysněný život v luxusu. Všichni pachatelé byli dopadeni a odsouzeni, ale jejich příběh pokračoval v nizozemském podsvětí ještě dlouho poté. Cor van Hout, kterého Forbes označuje za vůdce skupiny, byl v lednu 2003 zastřelen v Amstelveenu u Amsterdamu.
Jeho někdejší kamarád z dětství a švagr Willem Holleeder byl později odsouzen za objednání této vraždy i dalších čtyř vražd. Amsterodamský odvolací soud mu v roce 2022 potvrdil doživotní trest a jeho poslední dovolání bylo v roce 2024 zamítnuto. Rozsudek v odvolání shrnuje Euronews, konečné rozhodnutí pak DutchNews.
Zločin, který měl pěti kamarádům zajistit peníze na celý život, tak nakonec vedl k vězení, útěkům, násilí v podsvětí i smrti jednoho z jeho hlavních strůjců.
Na únos se později navázala kniha novináře Petera R. de Vriese i několik filmových zpracování. Nizozemský film De Heineken Ontvoering měl premiéru v roce 2011, anglicky mluvený snímek Kidnapping Mr. Heineken s Anthonym Hopkinsem v roli Freddyho Heinekena pak v roce 2015. Film ale není dokumentem a některé okolnosti pro dramatický efekt zjednodušuje.
Případ Freddyho Heinekena ukazuje jeden z nejznámějších true-crime příběhů spojených se značkou. Nešlo o anonymního milionáře. Unesen byl muž, jehož příjmení stálo na lahvích v barech, restauracích a obchodech po celé Evropě. Pachatelé sice dostali peníze, a všichni byli záhy potrestáni. Přesto dodnes zůstává jedna zásadní věc nevyřešená: Kam zmizela část milionů za únos slavného pivovarníka.
Zdroje: NOS, IsGeschiedenis, NPO Radio 1, AT5, The Guardian, DutchNews, EuroNews, Forbes