V poslední době přibývají na sociální sítě příspěvky o černé netkané textilii, kterou někteří rádi používají do záhonků. Slibují si od toho méně plevelu, a tím pádem i méně práce. Část zahrádkářů proti ní ale otevřeně bojuje, zatímco další se jí zastávají. Kde je tedy pravda, v jakých případech je její použití skutečně vhodné, a kdy naopak může uškodit? Zeptali jsme se zkušené zahradnice.
Černé netkané textilie a agrotextilie nevznikly původně pro okrasné záhony u rodinných domů. Původně vznikly hlavně pro komerční pěstování, kde se rostliny pěstují ve velkém a na prodej. Měly pomáhat s potlačením plevelů a snižovat nároky na údržbu. Postupně se ale rozšířily i do běžných zahrad a staly se jednou z nejpoužívanějších pomůcek v boji s plevelem.
Představa, že po položení textilie bude problém s plevelem na dlouhou dobu vyřešený, přetrvává mezi zahrádkáři dodnes. Odborníci ale upozorňují, že účinek nemusí být trvalý. Na povrchu textilie se totiž mohou časem hromadit organické zbytky a semena zanášená větrem nebo ptáky. To znamená, že se plevel dokáže uchytit i nad samotnou textilií.
Černá textilie je mezi zahrádkáři téma, které rozpoutá vášnivou debatu téměř pod každým příspěvkem na sociálních sítích. V momentě, kdy se o podobné příspěvky začnete zajímat, narazíte na dvě skupiny. Jedna na černou netkanou textilii nedá dopustit. Tato textilie je pro ně zázračná věc, díky které nemusí pořád řešit plevel a mají víc času na odpočinek. Ta druhá skupina ji ale nemůže ani cítit. Pro ně je to kus plastu, který v záhonu nemá co dělat.
Abychom zjistili, jak se v těchto protichůdných názorech vyznat, zeptali jsme se zkušené zahrádkářky Petry Matějkové, autorky blogu Petrazahradnici.cz.
Hned v úvodu nám vysvětlila, proč jsou pohledy na tuto pomůcku tak odlišné: „Protože každý porovnává jinou zkušenost a myslím, že si lidé často pletou netkanou textilii, tkanou agrotextilii a fólii. Kdo textilii nebo fólii používá u jahod, je možná spokojený. Kdo si ji dal před lety do trvalkového záhonu, se diví, že se mu trvalky nerozrůstají a plevel stejně prorůstá, ten ji teď doluje naštvaně ven.“
K tomuto tématu se vyjádřila také zahradnice Lenka Eywa. Podle ní souvisí rozdílné názory hlavně s tím, co od textilie jednotliví zahrádkáři očekávají.
„Každý má prioritu v něčem jiném. Pokud chce zahrádkář zahradu co nejméně pracnou na údržbu, nechce trávit čas pletím a chce vidět výsledky rychle, může podlehnout dojmu, že je netkaná textilie dobrým řešením. Pokud zahrádkář myslí na svou zahradu v dlouhodobém horizontu, jde mu především o zdraví rostlin a půdy, trochu si nastuduje důsledky používání netkané textilie, jen tak ji do své zahrady nepustí,“ doplnila.
Zkušených zahradnic jsme se zeptali také na názor, kdy je vhodné černou netkanou textilii použít. Obě se shodují, že v určitých situacích může netkaná textilie své využití najít.
„Jako dočasný nástroj. Před založením záhonu na zapleveleném místě potlačí plevel, jen je potřeba ji před výsadbou sundat a záhon osazovat bez ní, u jahod na sezónu nebo dvě pro čisté plody a pod čistě technické plochy jako štěrkové cestičky nebo posezením,“ sdělila zahradnická blogerka, autorka blogu Petrazahradnici.cz.
Podobně se vyjádřila i zahradnice Lenka Eywa. „Černá netkaná textilie může pomoct tam, kde nikdy nemá nic růst. Například pod štěrkovými, či kamennými cestičkami. Dokážu si ji představit dočasně i na místě, kde má jednou vzniknout záhon a přitom tam právě teď roste nějaký úporný plevel jako kopřivy nebo bršlice. Pak je možné natáhnout na to místo netkanou textilii, aby zničila drn.
V takovém případě bych na ni ale navršila nějakou organickou hmotu (seno, slámu), aby zakryla tu černou barvu, která přitahuje sluneční paprsky a tím přehřívá prostor pod sebou. V tomto případě by ale lépe posloužila spíš pevnější tkaná textile + mulč. A jde to dokonce i jen se samotným mulčem ve vysoké vrstvě,“ dodala.
Jelikož obě oslovené ženy krátkodobé použití textilie v záhonech připouští, i když každá k němu přistupuje trochu jinak, zajímalo nás, jak je to s jejím dlouhodobým používáním.
„Textilie omezí přísun organické hmoty, půda se zhutňuje a ubývá v ní život. Rostliny pod ní mívají mělké kořeny a jsou pak zranitelnější v suchu i horku. Zároveň nemohou odnožovat, takže se nerozrůstají a doslova trpí. Textilie jako taková navíc dlouhodobě nezabraňuje zaplevelení záhonů, jakmile se plevel uchytí na jejím povrchu, např. ze zatoulaného semínka nebo z trusu ptáků, uchytí se a proroste fólií shora. Tmavý povrch se na slunci přehřívá a nakonec se materiál rozpadá a zbytky zůstávají v půdě. Nemusí nastat všechno a všude, záleží na druhu a kvalitě použité textilie, ale směr je to jednoznačně špatný,“ sdělila Petra Matějková, zahrádkářka a autorka blogu Petrazahradnici.cz.
Podobný pohled zastává i zahradnice Lenka Eywa. „V záhonech nejsem zastáncem ani krátkodobého používání. Už i při krátkodobém použití se pod netkanou textilií ničí půdní mikrobiom, protože půda pod ní nedýchá. Rostliny, které jsme vysadili, díky tomu nedostávají dostatek výživy, půda se čím dál víc zhutňuje a kořeny se přehřívají. Trvalkové záhony se nezapojí a záhon nikdy nebude vypadat přirozeně. Velká část rostlin bude živořit a mnohé uhynou. Půda pod černou netkanou textilií degraduje. Pokud máme tuto textilii třeba pod jahodníky, nejspíš proto, aby tam nerostl plevel a jahody byly čisté, pak do té textilie peče slunce a půda se přehřívá. A to opět ničí mikrobiom a přehřívají se kořeny jahodníků. Rostliny jsou výrazně méně vitální, než kdyby byly třeba zamulčované slámou,“ uvedla zahradnice.
Podle Petry Matějkové je použití černé netkané textilie problematické zejména v místech, kde mají rostliny dlouhodobě růst a postupně se rozrůstat.
„No go je pro zeleninové záhony. Je to ropný produkt, ze kterého vlastně nevíme, co se uvolňuje, a to k jídlu nepatří. Nepatří ani pod keře a stromy, na svahy, v přírodní zahradě, kde buduji živou půdu, a všude tam, kde chci, aby se mi vegetace rozrůstala,“ sdělila.
Ještě striktnější pohled zastává zahradnice Lenka Eywa. Ta by černou netkanou textilii nepoužívala v žádném záhonu, kde mají rostliny růst. „Do jedlých i trvalkových záhonů, do skalek, zkrátka netkaná textilie nepatří nikam, kde má něco růst,“ doplnila.
Odborné studie zároveň upozorňují, že plastové mulče mohou ovlivňovat podmínky v půdě. Mění například její vlhkost a teplotu a zároveň mohou narušovat činnost drobných organismů, které v půdě přirozeně žijí. Zmiňuje se také riziko, že se časem v prostředí hromadí drobné částečky plastů.
Na závěr obě oslovené ženy doporučují zaměřit se na přirozenější způsoby péče o půdu a zároveň zvážit, v jakých situacích má černá netkaná textilie vůbec smysl.
„Položte si dvě otázky: proč ji chcete a kdy ji odstraníte. Na krátkou dobu, například před založením trvalkových záhonů, její použití smysl má, i já takto nejrůznější fólie používám. Jestli ale chcete omezit růst plevele v jakýchkoliv záhonech, udělá mnohem lepší službu organický mulč, posekaná tráva, sláma, listí, štěpka nebo kompost, ten nejen zakrývá, ale půdu i vyživuje. Existují už i přírodní alternativy klasické textilie, které lze bez obav použít. Vydrží sice kratší dobu, protože se postupně rozloží, ale splní stejnou službu bez vedlejších negativních efektů,“ uvedla Petra Matějková.
Radu zahrádkářům, kteří o černé netkané textilii uvažují, doplnila i zahradnice, která zdůrazňuje návrat k přirozeným materiálům v zahradě.
„Mulčujte přirozeně, organickou hmotou. Slámou, senem, štěpkou, listím, čímkoli, čím mulčuje příroda. Půda ve vaší zahradě vám bude vděčná a to se projeví i na vitalitě rostlin. Černá netkaná textilie je přežitek, který je nejvyšší čas opustit, pokud to se svou zahradou myslíte dobře,“ poradila Lenka Eywa.
Podle Petry Matějkové existují i jiné možnosti, jak v zahradě nahradit černou netkanou textilii v situacích, kdy je potřeba omezit růst plevele nebo chránit půdu. Mezi vhodné alternativy podle ní patří:
Zdroje: zahradnická blogerka Petra Matějková (Petrazahradnici.cz) pro Kupi.cz, zahradnice Lenka Eywa pro Kupi.cz, University of Illinois Extension, North Carolina Cooperative Extension, MDPI