Batáty patří mezi oblíbené přílohy, jejich cena ale není vždy příznivá. Dobrou zprávou je, že si je můžete vypěstovat i sami, a to i bez velké zahrady. Jak na pěstování batátů, kdy začít a na co si dát pozor, aby vás na podzim čekala pořádná úroda? O své zkušenosti se podělila zahradnice Petra Matějková, autorka blogu Petrazahradnici.cz.
Batáty patří mezi běžné přílohy v jídelníčku. Obsahují sacharidy, vlákninu, beta karoten, menší množství vitaminu C a vitaminy skupiny B. Z minerálů je zastoupený především draslík. V kuchyni se s batáty pracuje snadno a dají se připravit mnoha způsoby. Výborné jsou pečené jako příloha, rozmačkané do jemné kaše nebo zapečené s další zeleninou. Oblíbené jsou také batátové hranolky, které si lidé často dopřávají jako lehčí alternativu klasických smažených příloh.
Přestože jde o zdravou a nutričně hodnotnou potravinu, mnoho lidí za ni nechce utrácet. Přitom existuje jednoduché řešení, jak ji mít k dispozici i bez pravidelných nákupů. Stačí si batáty vypěstovat. Při správném postupu to není složité a zvládne to i začátečník. Navíc k jejich pěstování nepotřebujete zahradu, protože dobře rostou i ve vyvýšených záhonech nebo větších nádobách na terase či balkoně. Osvědčené tipy, jak z batátů vytěžit maximum a zajistit si bohatou úrodu, nám poskytla zahradnice Petra Matějková.
Jakmile se rozhodnete pro pěstování batátů, máte dvě možnosti:
„Obojí jde, výsledek je stejný, jen cesta je jiná. Koupit sazenice je nejjednodušší, v zahradnictvích se dají už bez problémů sehnat, nepatří ale mezi nejlevnější. Kdo si chce předpěstovávat vlastní sazenice z batátů, musí začít hodně brzy – už v únoru, nejpozději v březnu. Jak na to: Vyberte zdravou bio hlízu (konvenční batáty bývají ošetřené proti klíčení a často nenaklíčí). Pak jsou dvě cesty.
Buď hlízu z poloviny ponoříte do sklenice s vodou špičkou nahoru, a necháte ji v teple a na světle, nebo ji rozříznete a položíte řeznou stranou do mělké misky s vlhkým substrátem nebo na vlhký ubrousek. V obou případech potřebujete teplotu kolem 25 °C. Za několik týdnů hlíza vyžene výhony, a jakmile mají 8 až 10 cm a vlastní lístky, opatrně je odlomíte a necháte zakořenit ve vodě nebo rovnou v kelímku se substrátem. Z jedné hlízy získáte i 10 sazenic,“ vysvětlila zahradnice.
Batáty pocházejí z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky, a proto milují slunce a nesnáší chlad. Vysadit je ven ve stejném termínu jako rané brambory by znamenalo jejich zkázu.
„Batát je tropická rostlina, nesnese ani lehký mrazík a při teplotě půdy pod 15 °C se zastaví v růstu. V našich podmínkách se proto vyplatí počkat až na konec května / začátek června. Než sazenice vysadíte, zkontrolujte teplotu půdy v hloubce 10 cm, měla by se držet aspoň kolem 15 °C až 18 °C. Teplo se dá v našich podmínkách hodně zlepšit i bez skleníku.
Dobře funguje vyvýšený záhon (rychleji se prohřeje), bohaté zamulčování záhonu mezi rostlinami, výsadba u jižní stěny nebo k osluněnému plotu. V chladném pačasí rostlinám hodně pomůže přes noc bílá netkaná textilie, dokud se nerozjedou,“ sdělila Matějková.
O tom, jak bohatá bude úroda, rozhoduje také půda. Batáty sice vytvářejí hlízy pod zemí, ale potřebují lehkou a kyprou půdu, ve které mají dostatek prostoru k růstu.
„Batát chce lehkou, propustnou, kyprou půdu, nejlépe hlinitopísčitou. V těžké jílovité půdě vyrostou malé pokroucené hlízy. Půdu pomáhá před výsadbou hluboko prokypřit (klidně na hloubku dvou rýčů) a přimíchat kompost a hrubší písek. Co nepotřebuje, je čerstvý hnůj a vůbec přehnaná dávka dusíku, z toho narostou jen krásné natě a hlízy zůstanou maličké. Místa potřebují batáty hodně, natě mohou mít do šířky i přes metr. Je dobré je sázet cca 80 cm až metr od sebe,“ doplnila zkušená zahradnice.
Na zálivku jsme se Petry Matějkové zeptali také. Jak vysvětlila, potřeba vody se u batátů během sezony výrazně mění. Zalévat je od jara do podzimu stejným způsobem se totiž nevyplácí. Jejich nároky na vláhu se v jednotlivých fázích růstu výrazně liší a nesprávná zálivka se může podepsat na výsledné úrodě.
„Zálivku stupňujte podle fáze. Po výsadbě a v prvních týdnech zalévejte pravidelně a vydatně, dokud sazenice nezakoření a nerozjedou se. Jakmile začne tvořit hlízy (zhruba od poloviny léta), přejděte na méně častou, ale vydatnější zálivku, ať si kořeny jdou pro vodu dolů.
Poslední 2 až 3 týdny před sklizní zálivku téměř vysaďte, hlízy lépe vyzrají a budou se lépe skladovat. Batát sice spotřebuje hodně živin, ale pokud má na začátku kompost, nic dalšího nepotřebuje. Při nadměrném hnojení dusíkatými hnojivy má tendenci tvořit nadmíru zelené natě a netvoří hlízy,“ vysvětlila.
Podle zahradnice Matějkové se batáty sklízí koncem září nebo v říjnu. Sklizeň musí proběhnout před prvním mrazem. Namrznutí batátů poznáte podle žloutnutí a vadnutí natí. Zahradnice doporučuje batáty vykopávat vidlemi z větší vzdálenosti od trsu, protože je slupka ještě tenká a snadno se poškodí. Čerstvě vykopané batáty navíc ještě nemají svou typickou sladkou chuť, která se rozvíjí až během skladování v teple.
„Hlízy potřebují po sklizni vyzrát, proto je nechte zhruba týden až 10 dní po sklizni v teple a vlhku (ideálně kolem 27 °C až 30 °C a vysoké vzdušné vlhkosti). Doma to nejlíp imituje teplá místnost nebo kotelna, hlízy zabalené do děravého igelitového pytle. Při tom dojde ke dvěma věcem zároveň. Slupka zesílí, drobné oděrky se zacelí a škrob v hlízách se začne přeměňovat na cukry. Teprve po této proceduře jsou batáty sladké. Potom je přesuňte do tmavé, vzdušné spíže, ideální skladovací teplota je 13 °C až 15 °C. Pozor, do lednice nepatří,“ dodala na závěr Petra Matějková.
Stejný proces popisují také odborníci z PennState Extension. Podle nich správné dozrání po sklizni zlepšuje chuť, prodlužuje skladovatelnost a pomáhá zacelit drobná poškození vzniklá při sklizni.
Zdroje: zahradnice Petra Matějková pro Kupi.cz, The Nutrition Source, PennState Extension