Nemáte zahradu a myslíte si, že si vlastní zeleninu vypěstovat nemůžete? Omyl. K bohaté úrodě často stačí několik květináčů, truhlíků a správně zvolených druhů. Balkon se během léta může proměnit v malou jedlou zahrádku plnou rajčat, salátů, paprik nebo ředkviček. Odborníci ale upozorňují, že úspěch nezávisí jen na slunci. Důležitá je také orientace balkonu, velikost nádob a pravidelná péče.
Pěstování zeleniny na balkoně je v posledních letech stále oblíbenější. Důvod je jednoduchý. Čerstvé suroviny máte doslova na dosah ruky a nepotřebujete k nim ani záhon. Mnoho běžných druhů totiž prospívá i v nádobách.
„Lidé bývají překvapeni, kolik zeleniny lze na balkoně vypěstovat. Pokud mají dostatek světla a vhodně velké nádoby, mohou sklízet celé léto. Pro začátečníky jsou ideální především saláty, ředkvičky, jarní cibulka nebo keříčková rajčata,“ říká pro Kupi zahradník Jan Dvořáček.
Podle odborníků patří mezi nejvděčnější balkonové plodiny: rajčata, papriky, chilli papričky, saláty, rukola, špenát, mangold, ředkvičky, hrášek, jarní cibulka, bylinky.
Rajčata, papriky nebo okurky potřebují více slunce, zatímco listová zelenina snese i polostín.
Mnoho lidí se domnívá, že nejlepší je balkon orientovaný na jih. To ale nemusí být vždy pravda. V létě se totiž nádoby na jižní straně velmi rychle přehřívají a substrát vysychá.
„Pro většinu zeleniny jsou ideální balkony orientované na východ nebo západ. Rostliny mají dostatek světla, ale netrpí celodenním úpalem. Na jižních balkonech je potřeba počítat s mnohem častější zálivkou,“ vysvětluje pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra v Brně.
Na jižních balkonech se daří hlavně teplomilným druhům, jako jsou rajčata, papriky nebo lilky. Naopak saláty a špenát často ocení stinnější podmínky.
Začátečníci často věnují pozornost výběru sazenic, ale podceňují velikost nádob. Právě nedostatek prostoru pro kořeny bývá jedním z nejčastějších důvodů neúspěchu.
„Rajče v malém květináči sice poroste, ale úroda bude výrazně slabší. Čím větší objem zeminy mají kořeny k dispozici, tím lépe rostlina hospodaří s vodou i živinami,“ upozorňuje Jan Dvořáček.
Odborníci doporučují:
Stejně důležitá je drenáž. Přebytečná voda musí mít možnost odtékat, jinak hrozí uhnívání kořenů.
Specifickým problémem panelových domů bývá vítr. Ve vyšších patrech dokáže rostliny vysušovat mnohem rychleji než na zahradě.
„Na větrných balkonech doporučuji spíše nižší a kompaktní odrůdy. Výborně fungují keříčková rajčata, pažitka nebo ředkvičky. Vysoké tyčkové odrůdy potřebují pevnou oporu a pravidelnou kontrolu,“ radí Eva Koutná.
Pomoci může i umístění nádob ke stěně domu nebo vytvoření jednoduché větrolamové zábrany.
Pokud máte větší balkon nebo terasu, nemusíte se omezovat jen na drobnou zeleninu.
„Dnes existují speciální balkonové odrůdy, které byly vyšlechtěny přímo pro pěstování v nádobách. Kromě rajčat nebo paprik lze zkusit i brambory, hrášek nebo menší odrůdy okurek,“ říká Jan Dvořáček.
Brambory lze pěstovat ve speciálních pěstebních vacích nebo hlubších nádobách. Velmi dobře se na balkon hodí také miniokurky.
Pro první balkonovou sezónu odborníci doporučují jednoduchou kombinaci:
Taková sestava nezabere mnoho místa, poskytne úrodu během většiny sezóny a odpustí i drobné pěstitelské chyby. „Lidé často zjistí, že i na malém balkoně sklidí víc, než čekali. Navíc chuť čerstvě utrženého rajčete nebo salátu je úplně jiná než u zeleniny z obchodu,“ uzavírá Eva Koutná.
Pokud nemáte čas na každodenní zalévání, vyplatí se samozavlažovací truhlíky. V horkých letních dnech totiž bývá právě vysychání substrátu nejčastějším důvodem, proč balkonová zelenina strádá.
Zdroje: autorský text, vyjádření Jana Dvořáčka a Evy Koutné pro Kupi.cz