Pivoňky patří k nejvýraznějším jarním květinám. Jejich krásu si ale obvykle užijeme jen pár dnů. O tom, jak dlouho vydrží kvést, přitom nerozhoduje jen počasí. Důležité je také správné stanoviště, výsadba, výživa i péče. Na to, jak délku kvetení prodloužit, jsme se zeptali odborníka.
Na pivoňky se někteří zahradníci těší podobně jako děti na Vánoce. Jakmile pivoňka obrazí listy, začínají pozorně sledovat, zda se objeví i první poupata. Tyto rostliny totiž nekvetou hned po výsadbě, ale až po několika letech. Právě proto je výskyt prvních poupat pro mnoho zahrádkářů malou slavnostní událostí.
Ještě větší radost poté přináší samotné květy. Tuto květinu totiž nelze přehlédnout. Jenže její krása má jednu slabinu. Kvete jen pár dní a někdy stačí silnější déšť nebo několik horkých dnů a je po parádě. Jak tedy zajistit, aby pivoňky kvetly déle? O své zkušenosti se s námi podělil zahradní odborník André Langer ze společnosti Polgarden.
Mnoho lidí začne řešit pivoňky až ve chvíli, kdy se na nich objeví první poupata. Pokud ale chceme, aby nám kvetly bohatě a dlouho, musíme na ně myslet mnohem dříve. A to hned při výsadbě. Začít bychom měli výběrem správného stanoviště, kvalitou půdy i způsobem výsadby.
„S pivoňkami se to má tak, že o jejich úspěchu se rozhoduje už dávno předtím, než uvidíte první náznak poupěte. Hodně důležité je už samotné místo, kam je vysadíte. Nejlépe se jim daří na slunci (potřebují aspoň 6 hodin přímého světla denně), ale ne úplně na místě, kde bude celý den pražit ostré odpolední slunce. Potřebují také vzdušné stanoviště a hlavně půdu, ve které nestojí voda – přemokření vyloženě nesnáší,“ říká André Langer.
Dále je potřeba se zaměřit i na hloubku výsadby. Příliš hluboká výsadba pivoňkám nesvědčí a jde o jeden z důvodů, kvůli kterým nekvetou. „Z naší zkušenosti úplně největší a nejčastější chybou bývá hloubka výsadby. Když zasadíte klasickou bylinnou pivoňku moc hluboko, prostě nevykvete. Očka na kořenech musí být jen kousek pod zemí, ideálně asi 3 až 5 centimetrů. Pokud pivoňku utopíte hlouběji, budete mít sice nádherný, bujný zelený keř, ale bez jediného květu,“ vysvětluje Langer.
Pivoňky mohou působit jako soběstačné trvalky. Koneckonců na spoustě českých zahrad kvetou každý rok, aniž by se o ně kdokoli staral. Pokud z nich ale chcete dostat maximum, bez správné výživy se neobejdete. Zároveň to ale nesmíte přehánět.
„Co se týče výživy, pozor na přemíru dusíku. Když ho mají pivoňky moc, vytvoří obrovské množství listů, ale pletiva budou měkká a květy pak nejsou tak pěkné ani dlouho nevydrží. Na jaře jim spíš prospívá lehčí přihnojení fosforem a draslíkem, které podporují pevnost stonků a tvorbu poupat,“ říká André Langer.
Důležitá je také zálivka v době tvorby poupat. „Pokud je suché jaro, určitě pomůže vydatná zálivka. Nejcitlivější období bývá právě v dubnu a květnu při tvorbě poupat – když mají sucho, poupata často zaschnou dřív, než se stihnou vyvinout,“ doplňuje.
Na zahradách si můžete u některých pivoněk všimnout různých opor. Někteří lidé investují peníze do kovových konstrukcí, jiní si opory vyrábí sami. Například z větví, které jim zůstanou po jarním řezu dřevin. Ať už jde o jakoukoliv oporu, jejím cílem je udržet květy nad zemí a prodloužit jejich krásný vzhled. Opora navíc pomáhá rostlinám i při dešti, kdy květy výrazně ztěžknou a snadno se ohýbají k zemi.
„Tohle zná asi každý zahradník. Přijde jeden silnější májový déšť a ty nádherné květy najednou leží v záhonu. Pivoňky jsou trochu obětí vlastní krásy. Mokré květy jsou velmi těžké a některé plnokvěté odrůdy se bez opory prakticky neobejdou,“ uvádí André Langer.
„Oporu je potřeba dát k rostlině ideálně během května, kdy má keř zhruba poloviční velikost. Když se to začne řešit až ve chvíli, kdy má plné květy ohnuté až k zemi, bývá pozdě. Stonky se při svazování snadno polámou a rostlina pak působí nepřirozeně,“ říká.
„Nejlépe fungují kruhové podpěry nebo jednoduché kovové konstrukce na třech nohách. Pivoňka jimi přirozeně proroste a za pár týdnů listy celou konstrukci schovají, takže na záhonu téměř není vidět. Pokud má někdo raději přírodní styl, dobře fungují i březové nebo vrbové větvičky zapíchané kolem keře, které vytvoří přirozenou oporu,“ sděluje odborník.
Vysoké teploty sice zkracují dobu kvetení pivoněk, ale pokud jsou rostliny vysazené na vhodném stanovišti, lze jejich květy udržet déle svěží. Odborník zároveň upozorňuje, že kromě slunce a tepla hraje roli i umístění a péče v období sucha.
„Zázraky neumíme, protože během horkých dnů odkvetou pivoňky mnohem rychleji. Na přímém úpalu klidně během několika dnů. Do určité míry jim ale pomoct můžeme. Tam, kde mají lehký polostín, hlavně během horkého odpoledne, vydrží květy často déle svěží a hezké,“ uvádí.
Důležitá je podle něj také správná zálivka v období sucha. „Pomáhá i pravidelná zálivka během sucha, ale nic se nesmí přehánět. Hlavní pravidlo zní: zalévat ke kořenům, ne přes květy. Voda zachycená v plných květech podporuje hnilobu, plísně a zároveň květy ještě více zatěžuje. Největší rozdíl v délce kvetení ale stejně udělá správná kombinace odrůd přímo na záhonu,“ doplňuje.
Pokud máte vlastní zahrádku, pravděpodobně víte, že odkvetlé květy se u mnoha rostlin běžně odstraňují. To platí i u pivoněk. Když pivoňka odkvete, neměli bychom ji nechat svému osudu. Odstřižením starých květů sice neprodloužíme aktuální sezónu, ale investujeme do té příští.
„Je to hlavně pomoc pro rostlinu do dalších let. Pivoňky, na rozdíl od některých jiných trvalek, nevytvářejí druhou vlnu květů v téže sezoně, takže samotné kvetení tím člověk výrazně neprodlouží. Rostlina díky tomu ale neplýtvá energií na tvorbu semen a více síly si uloží do kořenů na příští sezonu. Jakmile starý květ odstřihnete, ideálně kousek nad prvním silným listem, pivoňka ušetřenou energii využije pro tvorbu zdravých pupenů na další rok. Navíc staré okvětní plátky zachycené v listech rády chytají plíseň šedou. Záhon díky tomu působí upraveněji a rostlina zůstává zdravější,“ objasňuje Langer.
Podobné závěry uvádí také Royal Horticultural Society, podle které odstranění odkvetlých květů pomáhá rostlině šetřit energii, kterou by jinak využila na tvorbu semen.
I když pivoňkám dopřejeme vše, co potřebují, jejich kvetení patří k poměrně krátkým. Podle odborně zaměřených zahradnických zdrojů vydrží květy většiny odrůd přibližně sedm dní. Pokud je pivoňka vysazená na plném slunci a navíc se přidají vysoké teploty, může se stát, že její květy vydrží výrazně kratší dobu.
Dobrou zprávou ale je, že si dobu kvetení pivoněk můžeme poměrně snadno prodloužit. Stačí na zahradě zkombinovat různé druhy a odrůdy, které rozkvétají postupně. „Když spojíte rané, střední a pozdní odrůdy, můžete si kvetení užívat klidně 4 až 6 týdnů. Navíc každá skupina působí trochu jinak a krásně se doplňují,“ prozrazuje André Langer.
Jako první obvykle rozkvétají dřevité pivoňky. „Mají výrazné, obrovské květy a velmi elegantní vzhled. Jejich stonky navíc dřevnatí, takže většinou nepotřebují oporu,“ popisuje Langer.
Na ně navazují rané bylinné pivoňky. „V druhé polovině května nastupují rané bylinné pivoňky, například klasická pivoňka lékařská, kterou známe ze starších venkovských zahrad,“ upřesňuje. Přelom května a června pak patří pivoňkám čínským. „To je ta známá romantická klasika s velkými plnými květy, kam patří třeba odrůdy ‚Sarah Bernhardt‘ nebo ‚Duchesse de Nemours‘,“ doplňuje zahradní specialista.
Konec sezony pak často patří moderním Itoh hybridům. „Sezonu v červnu často uzavírají moderní Itoh hybridy, tedy kříženci dřevitých a bylinných pivoněk. Jejich velkou výhodou je, že květy nenakvétají všechny najednou, ale postupně. Jeden keř tak vydrží kvést výrazně déle a hezky uzavírá celou sezonu pivoněk,“ uzavírá André Langer.
Zdroje: André Langer (provozní manažer Polgarden) pro Kupi.cz, Royal Horticultural Society, Biology Insights