Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Kolik „žere“ vypnutá televize, konzole nebo nabíječka? Stand-by režim umí z účtu ukrojit klidně i tisíce korun

Only_NewPhoto / Shutterstock.com

Zhasnete večer v ložnici, ale ze tmy na vás zůstane svítit hned několik barevných kontrolek? V té chvíli vás asi sotva napadne, že v přímém přenosu sledujete, jak vám protékají peníze mezi prsty. Kolik korun ročně zaplatíte za nečinnou herní konzoli, starý set-top box nebo zapomenutou nabíječku? Zjistili jsme, jaké spotřebiče se vyplatí vypínat, které je naopak lepší nechat trvale pod proudem a jak vám s úsporami mohou pomoci moderní technologie.

Přečtěte si také

Mléko zahleňuje, maso je plné antibiotik a řepkový olej škodí? Profesorka boří největší mýty o jídle ze supermarketu

Úspornější spotřebiče paradoxně zvyšují odběr

Zkusili jste se někdy doma rozhlédnout kolem sebe a spočítat, kolik zástrček máte v zásuvkách? Zatímco dříve v místnostech stačilo jen pár strategicky rozmístěných zásuvek ve zdi, dnes každou chvíli bojujeme o volné místo v prodlužovačce. „Wi-Fi routery, herní konzole, bezdrátová sluchátka, nabíječky na baterie, hlasoví asistenti, zabezpečovací systémy…“ To vše a zdaleka nejen to podle Romana Hertla, vedoucího produktového oddělení s letitou praxí v oblasti spotřební elektroniky, v současné době navyšuje počet připojených zařízení v našich domovech.

Podle specialisty je v tom velký technologický paradox. Současná generace spotřebičů je sice sama o sobě mnohem efektivnější a úspornější než její předchůdci, jenže celkový počet elektronických zařízení v domácnostech mnohonásobně roste. Novější a moderněji vybavený byt tak automaticky nemusí znamenat nižší účty za elektřinu. Rozhodující je totiž právě to, kolik přístrojů necháváme spát v takzvaném stand-by režimu.

Andrii Iemelianenko / Shutterstock.com

Rozdíly dělají stovky i tisíce korun

Na to, kolik nás toto pohotovostní nastavení elektroniky ročně stojí, jsme se zeptali Jiřího Bejlovce, jednatele a energetického specialisty s licencí ERÚ: „U běžné české domácnosti bych se držel velmi orientačního rozpětí zhruba 500 až 1 500 Kč ročně. U modernější domácnosti s novějšími spotřebiči může být částka nižší, u domácnosti s větším množstvím starších zařízení, set-top boxů, herních konzolí, tiskáren, Wi-Fi prvků a chytré domácnosti se může dostat i přes 2 000 Kč ročně,“ spočítal pro Kupi.

Těm, kteří si chtějí individuálně vypočítat vlastní roční spotřebu, radí řídit se jednoduchým vodítkem – pokud má jakékoliv zařízení trvalý příkon pouhý 1 W a běží bez přestávky celý rok, spotřebuje zhruba 8,8 kWh. Když si tuto hodnotu vynásobíte orientační cenou elektřiny okolo 6 Kč/kWh, vyjde vám částka přibližně 50 Kč ročně za jeden jediný watt.

Když se pak v domě nasčítají přístroje, které dohromady trvale odebírají 20 až 30 W, roční účet se zbytečně navýší o 1 000 až 1 600 Kč. Největší finanční rozdíl podle Bejlovce dělá celkový počet přístrojů. Zejména pak ty kusy, které neustále komunikují se sítí, stahují aktualizace, udržují internetové připojení nebo čekají na povel z dálkového ovladače.

Pixel-Shot / Shutterstock.com

Ne každý přístroj zatíží váš rozpočet stejně

„Největší spotřebu ve stand-by režimu mívají zařízení, která jsou neustále připravena k okamžitému provozu nebo zůstávají online,“ říká Hertl k dotazu na energeticky nejnáročnější přístroje. Mezi hlavní viníky podle něj patří zejména starší typy televizorů, audio systémy, herní konzole nebo některé kancelářské tiskárny, u kterých se daň za okamžité spuštění nejvíce propisuje do peněženky.

Bejlovec vedle starší televizní techniky, počítačových periferií, monitorů, mikrovlnek s displejem či kávovarů s elektronikou poukazuje na skupinu přístrojů, které vnímáme zkresleně: „Specifickou kategorií jsou Wi-Fi routery, modemy, mesh jednotky, kamery nebo zabezpečovací systémy,“ upozornil naše čtenáře s tím, že sice nespadají mezi ty, které odčerpávají energii zbytečně ve spánkovém režimu, protože je necháváme pracovat v nepřetržitém chodu záměrně, energeticky ale mohou tvořit významnou část trvalé spotřeby domácnosti.

Odpojovat, nebo nechávat v zásuvce?

Hertl radí vytahovat ze sítě menší domácí elektroniku, tiskárny, starší audio techniku, herní konzole nebo nabíječky, a to hlavně ve chvíli, kdy odjíždíte na delší dobu z domova. Podle Bejlovce se vyplatí hlídat také mikrovlnné trouby s displejem, kávovary či kompletní pracovní kout s monitorem a příslušenstvím. Aby člověk nemusel manuálně vytahovat každý adaptér zvlášť, doporučuje coby elegantní řešení klasickou prodlužovací lištu s vypínačem.

„Naopak bych bez rozmyslu nevypínal lednici, mrazák, internetový router, pokud je potřeba kvůli práci, kamerám nebo chytré domácnosti, zabezpečovací systém, zařízení pro vzdálený dohled, zdravotní pomůcky ani spotřebiče, které potřebují dokončovat automatické procesy nebo aktualizace,“ doplňuje Bejlovec výčet přístrojů, které by naopak měly zůstat pod proudem.

Užitečným pomocníkem při sledování spotřeby energie vám podle něj může být zásuvkový měřič spotřeby, kterému se lidově říká wattmetr. Ten vám totiž okamžitě ukáže, zda je spotřeba daného zařízení zanedbatelná, nebo zda jde o skrytého „žrouta“. Investice v řádu několika stovek korun se vám tak díky odhaleným úsporám může brzy vrátit.

Zdroje: vedoucí produktového oddělení s elektronikou Roman Hertl, energetický specialista Jiří Bejlovec