Nákup, který ještě před rokem vyšel na patnáct stovek, dnes často stojí o několik set korun víc a lidé mají pocit, že za utracené peníze si toho domů odnášejí neustále méně. A přestože se mluví o zpomalující inflaci, většina domácností má pocit, že jejich peníze mizí z účtu rychleji než dřív. Největší zásah přitom představují běžné věci, hlavně potraviny, energie nebo služby v podobě dovolené.
Přestože meziroční inflace v Česku už není tak vysoká jako během energetické krize, kdy přesahovala hranici 15 %, ceny dál rostou. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu dosáhla letos v dubnu meziroční inflace 2,5 %. Domácnosti ale dál citelně vnímají hlavně zdražování běžných nákupů, tedy potravin, služeb nebo energií. Podle ekonomů domácnosti stále dohánějí období vysoké inflace z předchozích let, a citlivěji proto reagují i na menší navýšení běžných výdajů.
„Pocit výrazného zdražování v současnosti pramení z několika položek, o kterých se velmi mluví. V současnosti jsou to hlavně ceny pohonných hmot, náklady na bydlení a služby. Už se ale nemluví o tom, že platíme méně za energie, levnější jsou potraviny, oděvy a obuv. Sice se zdražuje, ale nikoliv výrazně,“ upřesňuje pro Kupi hlavní ekonom MONETA Money Bank Petr Gapko.
Právě potraviny přitom patří mezi výdaje, které lidé řeší prakticky každý den. I menší zdražení se tak rychle promítne do rodinného rozpočtu. Podle dat ČSÚ dál zdražují například stravovací služby, vyšší ceny lidé v posledních měsících vnímají také u nealkoholických nápojů, vajec, ovoce a zeleniny a dalších čerstvých potravin.
Že vyšší výdaje řeší většina domácností, potvrzuje i dubnový průzkum společnosti Home Credit a agentury Ipsos. Podle něj dnes vyšší měsíční náklady pociťuje 65 % domácností. Polovina respondentů mluví o mírném zdražení, dalších 17 % pak o výrazném nárůstu výdajů.
Největší tlak podle průzkumu vytvářejí právě každodenní výdaje. Jako hlavního viníka vyšších nákladů označilo 65 % respondentů rostoucí ceny potravin. Další lidé zmiňovali obecné zdražování, energie, dopravu nebo služby.
Výraznější dopad zdražování přitom průzkum ukazuje hlavně u domácností s nižšími příjmy. Lidé s příjmem do 30 tisíc korun měsíčně častěji uváděli, že jejich výdaje vzrostly opravdu výrazně. Rozdíly jsou patrné i mezi generacemi. Starší lidé častěji říkají, že zdražuje prakticky všechno, zatímco mladší domácnosti hodnotí situaci o něco méně dramaticky.
Nejčastěji lidé uvádějí, že dnes utratí o dva až pět tisíc korun měsíčně více než před rokem. A právě podobná částka by podle průzkumu mnoha domácnostem pomohla zvládat rozpočet výrazně pohodlněji.
Podle analytiků nejde ve většině případů o náhlý finanční propad, ale spíše o dlouhodobý tlak. Vyšší ceny se postupně promítly do běžného fungování domácností a lidé je dnes pociťují hlavně u pravidelných výdajů, které nelze snadno omezit.
„Nejvíc naše peněženky zatěžují náklady na bydlení, ty dnes u průměrné domácnosti činí 27 % všech výdajů. Na druhém místě jsou potraviny s necelými 17 %. Poměrně dost vydáme i na dopravu, necelých 10 %. Více než 8 % pak vydáme za alkohol a tabák, tady by se jistě ušetřit dalo,“ uvádí pro Kupi Petr Gapko.
Zdražování domácnosti nevnímají jen u samotných potravin. Vyšší účty přicházejí také za energie, dopravu, stravování nebo volnočasové služby. Právě kombinace více zdražujících oblastí způsobuje, že řadě lidí po výplatě zbývá méně peněz než dřív.
Podle odborníků se ale spotřebitelské chování Čechů v posledních letech proměňuje spíše pozvolna a bez výrazných výkyvů. „Ve spotřebním koši jsou vidět v posledních letech drobné změny, dnes vydáme o pár procent více za bydlení, méně zase za alkohol, tabák a potraviny. Dalším vypozorovaným trendem je přesun nákupů z kamenných prodejen do online prostoru, jinak jsme ale spotřebitelé se stabilními návyky,“ říká Gapko.
Dovolené a cestování dnes omezuje zhruba třetina domácností. Přibližně čtvrtina lidí pak více hlídá výdaje za oblečení nebo se snaží šetřit při nákupu potravin. Naopak zdravotní péče zůstává pro většinu domácností prioritou. Omezuje ji jen malé procento respondentů.
„Češi se při šetření chovají poměrně racionálně. Jako první omezují výdaje, které se dají odložit nebo úplně vynechat. Cestování škrtá více než třetina domácností a nákup potravin, oblečení a obuvi úsporněji řeší 25 % domácností, zatímco na zdravotní péči sahá jen minimum lidí. Je vidět, že i pod tlakem vyšších cen se domácnosti snaží chránit základní potřeby a zdraví,“ uvádí hlavní analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek.
Rozdíly jsou patrné i podle vzdělání nebo místa bydliště. Například vysokoškoláci a obyvatelé Prahy častěji uvádějí, že své výdaje nemuseli výrazně omezit. Celkově ale jen asi čtvrtina domácností říká, že se jich zdražování výrazněji nedotklo.
Zdroje: ekonom Petr Gapko pro Kupi.cz, ČSÚ, Home Credit