Retro žvýkačky si většina Čechů spojuje zejména s těmi ve tvaru cigarety nebo s fenoménem Pedro. Co ale další značky? Vzpomínáte ještě na sběratelské obrázky a komiksy pod obaly, žvýkačky proti angíně nebo samostatně balené pásky, které úplně zmizely z trhu? Připomeňte si s námi, co se žvýkalo za socialismu a po revoluci. Které ze zmíněných patřily k vašim oblíbeným?
Žvýkačky v socialistickém Československu dlouho platily za nežádoucí symbol amerického západu a dlouhá léta se k nám tajně pašovaly, případně se v omezeném množství kupovaly v Tuzexu. Jako například ikonické žvýkačky s Donaldem, které se prodávaly za 2,50 Kčs a pro děti měly obrovskou hodnotu hlavně díky kresleným obrázkům, které se sbíraly a vyměňovaly.
Teprve až koncem 50. let bylo hygienickým ústavem rozhodnuto, že je možné žvýkat i u nás. Výroby československých žvýkaček se tehdy ujal závod Velimi u Kolína, který od roku 1968 začal vyrábět i nezapomenutelné růžové obdélníkové žvýkačky Pedro prodávané za 1 Kčs.
Ve stejném roce se na pultech objevily také převratné mentolové zdravotní žvýkačky Sevak s bernardýnem, později sněhulákem na obalu. K dostání bývaly v drogeriích za 1,50 Kčs. Ve velimském závodě se do nich totiž ve spolupráci s Ústavem sér a očkovacích látek přidával imunologický preparát (bakteriální lyzát), odkud dostaly také svůj název, který vznikl spojením slov SÉrum a VAKcína. Žvýkačky tak nahradily obvyklé pastilky proti nachlazení, kašli nebo angíně. Odborníci tehdy věřili, že žvýkáním se budou aktivní látky déle uvolňovat a efektivněji se dostanou do organismu.
Zatímco Pedro se žvýkalo kvůli bublinám a Sevak zase pro lepší zdraví, existovala také celá řada žvýkaček, které přicházely s obrázkovými přílohami a staly se lákavými sběratelskými artikly. Díky tomu si mohly dovolit i trochu vyšší cenu.
Západního Donalda u nás od poloviny 80. let nahradily ovocné žvýkačky Bajo s opičkou za 2,50 Kčs. Uvnitř jste mohli najít jeden z 50 obrázků zvířat, později přišly i sady s postavami z večerníčků.
„Obrázky s Křemílkem jsem měla nakonec všechny, vyměňovali jsme si je s kamarády a spolužáky. Ještě mi chutnala malinová nebo pomerančová žvýkačka Zajda. Jinak na bubliny byly všechny super, ale chuť prostě po chvíli vyprchala. Ale tak o ní to tehdy až tolik nebylo,“ vypráví redakci Kupi čtenářka Marie (53 let).
O něco levnější pak byly sběratelské žvýkačky Ping či Rekord (1,50 Kčs), které pod obalem ukrývaly jeden z 84 rekordů. Oblíbené byly i Pupu s pejskem (2 Kčs), ve kterých bývaly malé komiksy se čtyřmi okénky – poslední zůstávalo „prázdné“ a odhalilo se po vyškrtání tužkou.
Vedle hranatých žvýkaček se k nám ze zahraničí dostávaly i barevné kulaté. Dovážely se hlavně z Maďarska nebo Německa, a než se staly běžnou součástí sortimentu samoobsluh, prodávaly se hlavně na poutích a trzích. Balené bývaly v dlouhém páskovém blistru, a jak už to bývá, jejich sladká chuť moc dlouho nevydržela. Děti tak rychle vylupovaly jednu kuličku za druhou a balení bylo rychle pryč.
Kuličkové žvýkačky s tvrdým cukrovým povrchem se dají koupit dodnes, přičemž jejich chuť se příliš nezměnila. Ani složení, kterému vévodí hlavně cukry.
Zvláštní kategorií, na kterou dnes v obchodech už vůbec nenarazíte, byly žvýkačky páskové. Ty přitom byly vůbec prvními, které se v Československu (a vůbec v Evropě) začaly vyrábět, a to již v roce 1910. Jednalo se o pásky Ricy, jejichž recepturu závod ve Velimi odkoukal na obchodních cestách do Ameriky. Jak jsme ale již zmiňovali, v té době u nás lidé ještě nebyli na žvýkání připravení, a žvýkačky si tak musely na svou chvilku slávy ještě pěkných pár desítek let počkat.
Později pak závod ve Velimi přišel také se žlutými proužky Fruit, růžovými jahodovými a zelenými Pepermint.
„Nejradši jsme měli se sourozenci peprmintové, protože mentolových dříve tolik nebylo, jen Sevak. Jen ty naše pásky bývaly takové tvrdé, v puse se vždy rozdrolily. Tuzexovky bývaly lepší, měkčí, ale zase ne tak dobře dostupné,“ popisuje pro Kupi čtenář Ivo (60 let).
Po revoluci se hitem na dlouhá léta stala americká značka Wrigley’s, která na český trh vstoupila v roce 1991 a poprvé prezentovala žvýkání jako součást ústní hygieny. V nabídce byly zelené pásky Spearmint, žluté Juicy Fruit a později i modré WinterFresh nebo červené skořicové Big Red. Samostatně balené pásky do stříbrného papíru ale postupně převálcovala poptávka po nově přicházejícím žvýkačkovém dražé. A kvůli klesajícímu zájmu se vyrábět přestaly.
Na závěr připomeneme ještě dobu, kdy Česko ovládly „nekonečné“ žvýkačky Bubble Tape od Hubba Bubba v plastovém kotouči připomínajícím hokejový puk, které v roce 1998 proslavila především televizní reklama s Jaromírem Jágrem. „Co je podle vás symbolem Ameriky? Žvejkačka. Americká žvejkačka,“ říká mladý hokejista na úvod. A vzápětí vysvětluje, že když má hlad, utrhne si malý kousek. A když se potřebuje soustředit, utrhne si větší. Reklamu zakončuje hláška, že Hubba Bubba je pro „borce, co se umí rozhodovat“. Není proto divu, že na přelomu tisíciletí musel tyto žvýkačky mít každý.
„Nekonečná žvýkačka byl pěkný paradox, odmotávání bylo návykové a za chvíli byla pryč. Pamatuju si, že jsme se o přestávkách se spolužáky vsázeli, kdo si zvládne celý smotek dát najednou do pusy a rozžvýkat ho. Pěkně z toho bolela čelist,“ vzpomíná pro redakci Kupi Marek (41 let).
Zdroje: Kupi.cz, respondenti redakce