Psí chlupy většinou považujeme za odpad. Nová studie ale ukazuje, že v květináči dokážou podpořit růst rostlin a ušetřit přírodu. Má to ovšem háček. Záleží na tom, kde a jak se použijí.
Rašelina je dlouhodobě Achillovou patou zahradnického průmyslu. Je levná, funkční, ale její těžba ničí cenná rašeliniště a uvolňuje do atmosféry uhlík, který byl v krajině uložen po tisíce let. Právě proto se vědci po celém světě snaží najít náhradu.
Jedna z nich působí na první pohled zvláštně. Psí chlupy. Materiál, který končí v odpadu po každé návštěvě salonu pro úpravu srsti. Přitom jde o obnovitelný zdroj, kterého je překvapivě hodně – a který má zajímavé vlastnosti.
Studie z roku 2025 se zaměřila na jednoduchou otázku: může psí srst částečně nahradit rašelinu v běžném substrátu?
V laboratorních podmínkách byly pěstovány tři běžné rostliny:
Rostliny rostly ve standardní zemině, do níž bylo přidáno 25 nebo 50 procent psích chlupů. Výsledek nebyl nenápadný.
Všechny tři druhy rostlin rostly v substrátu s příměsí psí srsti výrazně lépe než v běžné půdě. Zvýšila se jejich hmotnost, listy byly tmavší a u okrasných rostlin přibylo květů.
Rozdíly nebyly kosmetické. U bazalky vzrostla listová hmota o více než 150 procent, u měsíčku se počet květů zhruba ztrojnásobil. Přínos se projevil jak u jedlých, tak u okrasných rostlin.
Důležité je i to, co se neprokázalo. Vyplachování chlupů nemělo na výsledek prakticky žádný vliv. To naznačuje, že klíčovou roli hraje samotný materiál, ne zbytky kosmetiky.
Psí chlupy jsou tvořeny převážně keratinem. Ten se v půdě rozkládá pomalu a postupně uvolňuje dusík, základní prvek pro růst rostlin. Zároveň zlepšuje strukturu substrátu – půda je kyprá, lépe drží vodu a kořeny mají více prostoru.
Z ekonomického pohledu je to zajímavý moment. Materiál, který dnes nemá žádnou hodnotu, by mohl snížit spotřebu rašeliny i průmyslových hnojiv. Pro výrobce substrátů i spotřebitele jde o potenciální úsporu.
Tady ale přichází důležitá brzda. To, co funguje v kontrolovaném substrátu, může být v zahradě problém.
Spotřebitelské testy a ekologické organizace v Německu dlouhodobě upozorňují, že volně ponechané psí chlupy na zahradě mohou vážně ublížit ptákům. Ptáci je totiž často používají jako hnízdní materiál.
Riziko nevzniká ze samotných chlupů, ale z chemických zbytků. Psi bývají ošetřeni přípravky proti blechám a klíšťatům. Tyto látky jsou neurotoxické a v ptačích hnízdech se mohou stát smrtícími.
Výzkum z Velké Británie prokázal přítomnost insekticidů ve většině zkoumaných hnízd sýkor. V hnízdech s vyšší koncentrací těchto látek byla zaznamenána nižší míra přežití mláďat.
Dobrá zpráva je, že přírodní zahrada nabízí ptákům dostatek materiálu sama. Keře, listí a semenné hlávky udělají lepší službu než cokoliv z koupelny nebo salonu.
Redakce Kupi vyrazila do nákupního centra a ptala se zákazníků, jak se na využití psích chlupů dívají.
Studie otevírá zajímavý směr, ale neodpovídá na všechny otázky. Vědci sami upozorňují, že je potřeba dál zkoumat chemické složení srsti, možné kontaminanty a chování v dlouhodobém horizontu.
Jedno je ale jisté už teď. Psí chlupy nejsou jen nepořádek na podlaze. V květináči mohou dávat smysl. Na zahradě však platí jiná pravidla.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, ÖKO-TEST