Podle letošního Indexu prosperity přibylo v České republice nízkopříjmových domácností, a to z 57 % na 60 %. Ruku v ruce s tím se zvýšilo množství českých rodin, které nezvládají včas platit za vodu a elektřinu nebo plyn. Na druhou stranu Češi patří k nejspořivějším národům vůbec.
Index prosperity a finančního zdraví ukazuje, že Česká republika si meziročně pohoršila. Z loňské 9. příčky jsme klesli na 10. místo, když nás předběhla Itálie. Nicméně v rámci EU jsme stále nad průměrem.
„Zatímco se Česku daří udržovat jeden z nejnižších podílů domácností, které nezvládají včas uhrazovat účty za základní služby, jako jsou energie nebo voda, a v čele je také z pohledu velikosti úspor, stále tuzemské domácnosti zůstávají mezi těmi, jejichž rozpočty výdaje na energie zatěžují v EU nejvíce,“ okomentovala výsledky Hana Vincourová, analytička Evropy v datech.
Za propadem v žebříčku stojí hlavně nárůst nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy, a to z 56,6 % na více než 60 %. V unijním srovnání jsme se tím propadli z 12. na 16. místo. Hůře jsou na tom státy jihovýchodní Evropy, například Řecko, Rumunsko nebo Bulharsko, kde rezervu postrádá i přes 80 % chudších domácností.
Kromě rostoucího počtu lidí bez rezerv se zvýšil i podíl těch, kteří nezvládají platit včas účty. Zatímco před rokem šlo o 1,9 % českých domácností, letos už je to 2,6 %. U nízkopříjmových rodin je situace mnohem horší, protože problémy s platbami má podle průzkumu až každý osmý (12,1 %).
„Může to být dané tím, že se změnilo složení skupiny nízkopříjmových. Mediány mezd se mezi státy liší a 60 % nereflektuje jednotný standard a mění se také v čase. Proto se v čase mění skupina lidí, kterou Eurostat označuje jako nízkopříjmovou,“ vysvětluje sociolog Michael Škvrňák.
I tak se Česko drží na 2. místě v EU hned za Nizozemskem. Většina zemí má totiž s včasnými platbami mnohem větší problémy. Přesto jde o varovný trend. Neuhrazené účty jsou prvním signálem vážnějších finančních potíží a podle odborníků se s nimi často pojí i zhoršené duševní zdraví.
„V případě těchto domácností jsou symptomy deprese nebo úzkosti zhruba třikrát častější než ve zbytku společnosti,“ podotýká Škvrňák.
Paradoxem je, že Češi patří k největším „šetřílkům“ v celé EU. Podle aktuálního průzkumu společnosti Home Credit si Češi začínají uvědomovat důležitost finanční rezervy, navyšují ji a spoří si.
Podle dat loni domácnosti ušetřily téměř 20 % svých příjmů. V tomto ohledu nás překonali pouze Němci a Maďaři. Vyšší míru spoření ovlivnily i pandemie a vysoké úrokové sazby, díky nimž se vyplatilo nechávat peníze na spořicích účtech.
„Spořicí účty zůstávají nejoblíbenějším nástrojem pro ukládání finančních rezerv. Využívá je 72 % Čechů, nejčastěji vysokoškoláci (77 %). Na běžném účtu si rezervu nechává 32 % lidí, což je o 7 procentních bodů méně než loni,“ uvádí Jaroslav Ondrušek, analytik společnosti Home Credit.
Problém je ale v nerovnosti. Více si odkládají lidé s vyššími příjmy, zatímco nižší příjmové skupiny spořit nemohou nebo to neumí.
„Mít dostatečnou finanční rezervu je klíčové pro zvládání nečekaných životních situací, jako jsou výpadky příjmů, nenadálé výdaje nebo zdravotní komplikace. Ideální finanční rezerva by měla pokrývat alespoň tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti,“ říká Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Creditu.
Jenže realita je jiná. Čtvrtina Čechů má podle průzkumu rezervu maximálně na jeden měsíc. Naopak více než pětinásobek měsíčního příjmu si drží jen zhruba čtvrtina domácností, typicky s příjmy nad 70 tisíc korun.
Díky finančnímu polštáři zvládnete nenadálé události, jako je ztráta zaměstnání, nemoc nebo větší opravy v domácnosti. Bez rezervy je rodina zranitelnější a častěji se uchyluje k nevýhodným půjčkám.
„Nijak slavně si nevedeme, ani když přijde na to, jak vysoký podíl na celkových finančních prostředcích představují investice,“ poukázala na nelichotivý fakt Vincourová z Evropy v datech.
Základem zdravých financí je spořicí účet, který poskytuje rychlý přístup k penězům a určité zhodnocení. Vhodný je pro tvorbu krátkodobé rezervy, ale jeho nevýhodou je nízký výnos, který snadno „sežere“ inflace. Proto se vyplatí přemýšlet i o jiných možnostech.
Pro delší horizont je vhodné stavební spoření, doplňkové penzijní spoření nebo pravidelné investice. Do podílových fondů lze dnes investovat přes banky nebo mobilní brokery už od několika stovek korun měsíčně a s delším časem se riziko rozkládá.
Klíčem je pravidelnost a trpělivost, i malé částky se díky složenému úročení postupně nasčítají a pomůžou vám zajistit pohodlnější budoucnost.
Zdroje: Kupi.cz, Index prosperity, ČTK, Home Credit