Pro mnoho rodin jsou letní prázdniny časem radosti a odpočinku. Pro samoživitelky ale toto období často znamená finanční, organizační i psychickou zátěž. Příběh Aleny, matky tří dětí, je toho výmluvným příkladem a není zdaleka ojedinělý.
Alena plánuje každý výdaj do poslední koruny. „Během školního roku nám pomáhají dotované obědy. V létě to ale znamená každý den řešit, jak dětem zajistit alespoň jedno teplé jídlo,“ popisuje. Podle dat Českého statistického úřadu žije téměř 40 % domácností samoživitelů pod hranicí příjmové chudoby. A právě léto je jedním z období, kdy se tento tlak projevuje nejvíce. Větší spotřeba potravin, nutnost hlídat děti a omezený přístup k cenově dostupným aktivitám vytváří neustálý stres.
„Nemůžu si dovolit drahé tábory nebo výlety, tak hledáme radost jinde,“ říká Alena. Místo komerčních atrakcí volí procházky do přírody, domácí tvoření nebo čtení knih z knihovny. Podle psycholožky Jany Novotné ale dlouhodobý nedostatek finančních prostředků může u rodičů vyvolat pocity viny a bezmoci, i když se snaží dětem nabídnout kvalitně strávený čas. „Děti často vnímají spíš pozornost a zájem než cenu aktivit, ale pro rodiče je tlak porovnávání s vrstevníky silný,“ dodává psycholožka pro Kupi.
Naštěstí existují organizace, které samoživitelkám poskytují finanční či materiální pomoc. Alena využívá například služeb místní charity a občas dostane potravinové balíčky. „Bez té pomoci by to bylo neúnosné,“ přiznává. Jenže pomoc není vždy snadno dostupná – řada programů má omezenou kapacitu a administrativní náročnost odradí mnoho rodičů. Podle studie Ministerstva práce a sociálních věcí čerpá sociální dávky jen část rodin, které by na ně měly nárok.
Odborníci se shodují, že kromě individuální pomoci je nutná i systémová změna. Patří sem například dostupnější a finančně přijatelné letní příměstské tábory, rozšíření dotovaných obědů i mimo školní rok nebo zjednodušení administrativy při žádostech o podporu. „Dlouhodobě potřebujeme propojit sociální, vzdělávací a komunitní služby tak, aby rodiny nebyly odkázány jen na vlastní síly,“ říká socioložka Petra Horská pro Kupi.
Navzdory každodenním překážkám zůstává Alena optimistická. „Chci, aby děti viděly, že má smysl bojovat. Jednou jim budu moct dopřát víc než jen základní potřeby.“ Podle odborníků je právě tato odolnost a schopnost hledat řešení jedním z klíčů k tomu, aby děti ze samoživitelských rodin měly dobrý start do života.
Příběh Aleny ukazuje, že síla samoživitelek nespočívá jen v jejich schopnosti zvládnout každodenní stres, ale i v odvaze hledat naději tam, kde jiní vidí jen překážky. Přesto by jejich úsilí nemělo nahrazovat systémovou podporu, která by z letních prázdnin udělala období radosti pro všechny děti – bez ohledu na rodinnou situaci.
Zdroje: Redakční rozhovor s paní Alenou, na článku se podílela socioložka Petra Horská, psycholožka Jana Novotná