Mluvíte se svými dětmi o penězích? Finanční gramotnost dětí jde do popředí zájmu jak u rodičů, tak škol – přesto většina z nich považuje finance za tabuizované téma. Kapesné pomáhá dětem učit se hodnotu peněz a může jim také pomoci rozhodnout se, zda je utratit, nebo si je ušetřit na něco většího. „Klíčovou roli hraje i rodičovský příklad,“ říká Mgr. Denisa Hromková, provozující psychologické poradenství pro děti. Kdy je vhodné začít dávat vašemu dítěti kapesné a jak vysoké by mělo být? Nejen na to se naše redakce zeptala dětské psycholožky.
Zavedení kapesného do každodenního života dítěte je skvělou příležitostí, jak ho naučit zodpovědnosti a hospodaření s vlastním rozpočtem. „Klíčovou roli však hraje i rodičovský příklad. Děti se nejvíce učí pozorováním, a proto je důležité, aby i dospělí ukazovali zdravý vztah k penězům, plánování a rozumnému utrácení. Právě konzistentní a pozitivní vzory v rodině tvoří pevný základ pro budoucí finančně zodpovědné chování dítěte,“ vysvětluje pro redakci Kupi.cz Mgr. Denisa Hromková, odbornice na dětskou psychologii a terapii hrou.
Peníze jsou pro náš život přirozeně důležitou věcí, ale v mnoha domácnostech se stávají předmětem sporů nebo neshod. Ale nemusí tomu tak být. Dovednost finanční gramotnosti se lze naučit a čím dříve začneme, tím lépe. V domácnostech, kde se o penězích diskutuje během rodinného plánování rozpočtu a nakupování, se přirozeně objevují i otázky. Děti chtějí vědět, odkud pochází peníze, co to znamená „vybrat si peníze z bankomatu“ a jak se tam dostaly.
„S finančním vzděláváním dětí můžeme začít už v raném věku – ideální formou je hra. Hra na obchod například přirozeně rozvíjí základní povědomí o tom, že věci mají určitou hodnotu a že za ně musí člověk něco ‚zaplatit‘. Jakmile dítě nastoupí do školy, začíná chápat základní matematické pojmy, jako jsou čísla, porovnávání hodnot (větší/menší) nebo principy výměny. Právě tehdy se otevírá prostor pro hlubší porozumění významu peněz a jejich funkce v každodenním životě.
Děti mladšího věku se učí především pozorováním a nápodobou. Můžeme je do finančních situací zapojit jednoduchým způsobem – například tím, že jim dáme drobné, aby samy zaplatily u pokladny, nebo je bereme na nákupy, kde vidí, že zboží má cenovku a že za něj rodiče u pokladny platí. Kapesné je vhodné zavádět v okamžiku, kdy dítě začíná samo projevovat potřebu s penězi nakládat, což je typické s nástupem do školy, kdy si přeje koupit něco navíc (sladkosti nebo drobné hračky).
Pravidelné kapesné pak může sloužit jako cenný nástroj k tomu, jak děti naučit plánovat, rozhodovat se a postupně rozvíjet finanční gramotnost.“
Pokud se na vysvětlování finančního řízení a spoření necítíte, odkažte své dítě na zdroje. Doporučte mu webové stránky zabývající se financemi pro děti nebo vhodnou četbu.
TIP redaktorky: My jsme si například v knihovně pro čtyřletého syna půjčili knížku: Kde rostou peníze? Od Denisy Proškové, která je moc hezky ilustrovaná a autorka vysvětluje poutavou a názornou formou základy financí. V knize se děti dozvědí i výše zmíněnou otázku „Kde se berou peníze z automatu?“ a „Proč se někde platí penězi v hotovosti a jinde zase kartou?“ Domnívám se, že taková kniha by měla být součástí každé knihovny v rodině, kde jsou děti.
Výše kapesného by měla odpovídat nejen věku dítěte, ale především aktuálním finančním možnostem rodiny. „V počátečních fázích, kdy se dítě teprve učí se svěřenými penězi hospodařit, je přirozené, že si kupuje věci, které dospělí mohou vnímat jako zbytečné. Právě tyto zkušenosti jsou ale součástí procesu učení. Z tohoto důvodu by měla být částka nastavena tak, aby rodičům nevadilo, pokud s ní dítě naloží způsobem, se kterým nemusí plně souhlasit.
Pokud dítě dostává kapesné bez přesného určení účelu, mělo by mít možnost s těmito penězi svobodně disponovat a učit se z vlastních chyb. Kritizovat dítě za nákup, který si samo zvolilo, je kontraproduktivní a podkopává důvěru ve vlastní rozhodování,“ vysvětluje dětská psycholožka.
Mladší děti mají obvykle menší potřeby na výdaje a jejich kapesné může být o něco nižší. Starší děti mohou potřebovat o něco větší částky. Dle průzkumu Banky CREDITAS jsou patrné velké rozdíly ve výši kapesného podle věku i účelu. Děti do 11 let dostávají na měsíčním kapesném 350 Kč, děti od druhého stupně přes 500 korun a studenti na středních školách pak přes 1500 Kč. Bez ohledu na věkovou kategorii – nejvíce se utrácí kapesné za občerstvení a různé pochoutky.
„Nejmladší 5leté dceři kapesné nedáváme. Pokud jsme v obchodě, učíme ji tím, že dostane 20 Kč a může si vybrat sladkost. Buď bude stát 10 Kč a dalších 10 Kč ji zbude, pak si je může pošetřit na příště nebo dát do pokladničky, nebo je utratí a nemá nic. Rozhodnutí ale necháváme na ní. Druhou dceru máme na prvním stupni – dostává 100 Kč na týden a syn na druhém stupni 150 Kč na týden, většinou mu 100 – 300 Kč za ten měsíc zbude a dává si je stranou na nějaké sportovní oblečení,“ řekla redakci maminka tří dětí, Kamila Nosková.
„Kapesné by mělo být poskytováno pravidelně a v předem dohodnutých intervalech. U mladších dětí je vhodné volit týdenní frekvenci, protože ještě nemají vybudovaný dostatečný časový odhad a delší období by pro ně mohlo být nepřehledné. Starší děti, například na druhém stupni základní školy, už zpravidla zvládnou hospodařit s penězi i v měsíčním režimu,“ doporučuje Hromková.
Důležité je, aby kapesné nebylo využíváno jako nástroj odměny nebo trestu. Nemělo by být dítěti snižováno či odpíráno za špatné známky, nevhodné chování nebo jiné prohřešky. Kapesné je prostředkem finanční výchovy, nikoli výchovnou sankcí. Pokud se použije jako forma trestu, dítě může získat zkreslený vztah k penězům nebo ztratit motivaci učit se s nimi zodpovědně nakládat.
Mnozí odborníci doporučují dětem kapesné i za vykonávání domácích prací. Z psychologického hlediska je však klíčové zaměřit se spíše na rozvoj vnitřní motivace dítěte, tedy na to, aby mělo samo od sebe chuť přispívat k chodu domácnosti, nikoli pouze v očekávání odměny.
TIP dětské psycholožky: Budování vnitřní motivace je ve výchově zásadní. Podporovat ji můžeme například konkrétní a upřímnou pochvalou: „Vidím, že sis na tom dal opravdu záležet,“ nebo „Moc mi pomohlo, že jsi se mnou uvařil, udělalo ti to radost?“ Takové zpětné vazby dítěti ukazují, že jeho přínos má smysl a je oceňován.
„Pokud děti do domácích činností nezapojujeme z obavy, že ještě něco nezvládnou nebo „to zkazí“, vysíláme jim tím nechtěný signál, že se nemá cenu snažit, dokud nebudou perfektně připravené. Tím však oslabujeme jejich odvahu učit se novým věcem a iniciativně přebírat odpovědnost,“ dodává na závěr Mgr. Denisa Hromková, jejíž inspirativní tipy a videa ohledně dětské duše a výchově můžete sledovat na instagramovém profilu detska_terapie.
Hospodaření s penězi je klíčová dovednost, která dětem vydrží na celý život. Ačkoliv v této věci neexistují žádná jasná pravidla, většina rodičů začíná dávat svým dětem kapesné v rozmezí pěti až osmi let. Kapesné by se nemělo zavádět pouze na základě věku dítěte, ale také na jeho vyspělosti.
Při výběru vhodné výše kapesného pro dítě byste měli zohlednit potřeby a zájmy dítěte. Výše kapesného by navíc měla být přizpůsobena finančním možnostem rodiny, respektive by neměla nadměrně zatěžovat domácí rozpočet. Nezapomeňte, že kapesné je také skvělý způsob, jak naučit dítě důsledkům – utratí-li dítě všechny kapesné hned, velmi rychle pochopí, co to znamená nemít dost peněz na budoucí výdaje.
Zdroje: Kupi.cz, CREDITAS