V porovnání s ostatními zeměmi se nemají Češi až tak špatně, ukázal letošní žebříček World Happiness Report. Ten každoročně vydává Oxfordská univerzita ve spolupráci se společností Gallup či OSN a monitoruje, nakolik a v čem jsou obyvatelé jednotlivých států (ne)šťastní. Jak si vede Česká republika? A co můžeme zlepšovat po vzoru nejspokojenější země na světě?
Přestože si naše republika pohoršila v žebříčku o dvě místa, stále se drží mezi dvacítkou nejspokojenějších z více než 140 zemí světa. Češi jsou na tom dokonce podle aktuálních údajů lépe než například naši sousedé v Německu a Polsku nebo také v Itálii a Španělsku. A výrazně lépe než Slováci, kteří zaznamenali výrazný propad až na padesáté místo a nechali se od loňska předběhnout i zeměmi jako Kazachstán nebo Srbsko.
Moc optimisticky se v posledních letech nežije ani Američanům, kteří postupně z třináctého místa v roce 2016 klesli až na 24. příčku, stejně tak obyvatelům Velké Británie – ti jsou aktuálně nejméně šťastní od roku 2012, kdy se žebříček poprvé sestavil.
Úroveň spokojenosti (štěstí) hodnotí sami obyvatelé jednotlivých zemí v několika kategoriích. Aktuální data potom reflektují průměr za poslední tři roky. A co konkrétně je jejich ukazatelem? Posuzuje se nejen ekonomická situace (HDP na hlavu), ale také očekávaná délka života ve zdraví, dostupnost sociální podpory, vliv rodiny a velikost domácnosti, ve které lidé žijí, důvěra ve společnost, sounáležitost a štědrost nebo pociťovaná míra korupce.
Jako nejšťastnější se potom již několik let po sobě cítí být Finové následovaní Dány, Islanďany a Švédy. A to i přes to, že jejich „zasmušilá a ponurá“ pověst hovoří o opaku. Podívali jsme se tedy blíže na to, proč jsou zrovna tyto země považované za nejšťastnější. V jakých oblastech se od nich máme podle autorů studie ještě hodně co učit?
„Severské země, jako je Finsko, dlouhodobě těží ze všeobecně dostupných a vysoce kvalitních systémů zdravotní péče, vzdělávání a sociální podpory. Navíc se vyznačují nízkou nerovností v blahobytu,“ vysvětlila pro zahraniční média Ilana Ron-Leveyová, výkonná ředitelka společnosti Gallup.
Je toho ale mnohem více. Jak jsem již zmínili, na pociťovaném štěstí se podepisuje celá řada faktorů a podle světového žebříčku jsou to také mezilidské vztahy a důvěra ve spoluobčany, které mají na celkové spokojenosti nemalý podíl.
Jak například zmínil John Helliwell, jeden z hlavních autorů studie, krásným příkladem je míra úspěšnosti navrácení ztracených peněženek jejich majitelům. A právě obyvatelé Skandinávských zemí v čele s Finskem jsou v tomto ohledu prakticky bez výjimek féroví. „Jsou to lidé, kteří se zajímají a starají o ostatní, vedle kterých žijí. (…) Zejména v dnešní době je čím dál důležitější dávat přednost lidskosti před materiálnem,“ uvedl Helliwell.
Existují potom i další teorie, které vysvětlují, proč jsou Severské národy všeobecně považované za šťastné. Podle mnohých se na tom podepisuje i finský národní sport – saunování. Jak totiž dokázala řada studií, pravidelné návštěvy sauny (které se v zemi tisíců jezer provozují na denní bázi, a vlastní zde mají dokonce i paneláky nebo ubytovny) má pozitivní vliv na zvládání stresu, zlepšování nálady, činnost mozku i kvalitní odpočinek – podle studie z roku 2019 potvrzovalo 84 % účastníků, že se jim po sauně lépe a kvalitněji spalo.
Opomenout pak nesmíme ani silné spojení s přírodou, které je pro Finy typické. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že zavítáte-li někdy do některého z větších měst Finska, překvapí vás množství parků, zeleně i všudypřítomných lesů, které přirozeně splývají s obytnými zónami a zpřístupňují jejich obyvatelům možnost každodenního útěku do klidného prostředí „mezi stromy“. I krátký pobyt v přírodě má velký význam pro naši psychickou pohodu a mentální zdraví, v dlouhodobém měřítku je pak nedocenitelný.
Zdroje: World Happiness Report, CNN, National Library of Medicine, autorský text