Načerpejte inspiraci na Kupi.cz
Nákupní rádce Kupi.cz vám ušetří peníze, čas i starosti s nákupy potravin, drogerie a dalších produktů denní spotřeby. Každý den můžete porovnávat 15 000 akčních cen ze 300 akčních letáků.
Déle než rok převládá ve školách distanční výuka neboli vzdělávání na dálku, velká část žáků ani učitelů se s ní však bohužel stále ještě nesžila. Distanční vzdělávání sebou přineslo i mnoho nevýhod a problémů, které se promítly nejen na psychice dětí, rodičů i učitelů, ale i na školním prospěchu žáků. Jaké problémy jsou nejvýraznější?
Tím, že jsou děti připoutány k obrazovkám počítačů a tabletů, nejvíce trpí sociální inteligence a celková socializace. Nejedná se přitom pouze o absenci kontaktu se spolužáky a kamarády – přichází také o každodenní společenské kontakty s učiteli či lidmi v MHD při cestě do škol. Stejně jako děti, i my dospělí se ze sociálního kontaktu neustále něčemu učíme. U dětí toto tvrzení nicméně platí dvojnásob.
Že nastala generace obézních a „nesportovních dětí“ se říká již pár let. Co však s dětmi udělá rok nuceného pobytu doma, je pro nás v tuto chvíli nepředstavitelné. U některých je cesta do školy a ze školy dokonce jediným pohybem, který přes den mají.
Přestaly fungovat veškeré sportovní kroužky, aktivity, spolky, a tak jsou děti odkázány na kreativitu svých rodičů, kteří by se k tomu všemu měli ještě starat o to, aby jim pohyb nechyběl. Odborníci sice doporučují zařadit do pravidelného režimu dne i přestávky s fyzickou námahou (dřepy, výskoky, skákání přes švihadlo, vyběhnutí schodiště…), kde na to ale pořád brát kapacitu?
Velký počet škol v ČR uzpůsobil výuku domácímu prostředí i možnostem dětí – například skrze snížení vyučovaných předmětů a délku výuky. Kvůli tomu ovšem není možné 100% dodržovat oficiálně stanovené vzdělávací programy.
Zhoršenou interakcí mezi dětmi a učiteli se navíc zhoršuje i možnost učivo zcela pochopit. Děti se nedoptávají učitele, ale častěji se obrací na své rodiče, kteří však jejich učivu leckdy tolik nerozumí. V horším případě pak děti mlčí, čímž se zhoršuje i chápání navazující látky a celkově zvládání chodu výuky.
Podle výzkumu, který probíhal v lednu 2021 agenturou Focus, je dle nadpoloviční většiny vyučujících nedostatečné zapojení všech studentů do výuky a udržení jejich pozornosti. Očekávat úplné soustředění všech dětí, které sedí několik hodin denně v kuse u počítače, je skutečně nemyslitelné.
Kolikrát je problémem udržet jejich pozornost ve škole i za normálního provozu, kdy „vše funguje tak, jak má“. S online výukou se však tento problém zvětšuje i vlivem technických potíží (výpadky sítí, elektřiny), nedostatečné vybavenosti rodin na online výuku či běžným ruchem domácnosti – a zírání do obrazovky si také vybírá svou daň.
Nevýhod a problémů, které s sebou distanční výuka a lockdown přinesly, je skutečně mnoho, zmínit bychom také mohli zmírněnou či absolutně nulovou motivaci do dalších dnů a učení. Spousta z nás už nemusí vidět pomyslné světýlko na konci tunelu a může tak upadat do špatných nálad, úzkostí a v nejhorším případě depresí.
Co tedy radí odborníci? Podle České odborné společnosti inkluzivního vzdělávání (ČOSIV) bychom například měli dodržovat pravidelný denní režim, který dětem, a nejen těm, pomůže nastavit psychickou stabilitu a pohodu.
Přechodná aktivita je jakýsi každodenní rituál, s jehož pomocí mozek vnímá rozdíl mezi školou/prací a volným časem. Ideální je například převléci se do školního (či pracovního) oblečení a z něj, vybrat si však můžete i jiný spínač.
Problémy nicméně nenastávají jen u žáků a studentů, ale objevují se i v přístupu některých učitelů, kteří nebyli na situaci a výuku online téměř nijak připraveni nebo dovzdělání. Je to naprosto pochopitelné a není se čemu divit.
V tuto chvíli se již naštěstí objevují i vzdělávací kurzy a webináře, které připravuje třeba ČOSIV se zaměřením na psychickou pohodu a chování žáků při online výuce apod., které by měly být pro vyučující v této nelehké době pomocnou rukou.