Zásoby na tři dny nemusí znamenat plný sklep konzerv ani drahou výbavu. Stačí mít doma dostatek vody, několik vhodných potravin a pár praktických věcí, které se hodí třeba při výpadku elektřiny. Co se vyplatí pořídit, které zásoby už nejspíš máte a na co se podle hasičů při přípravě často zapomíná?
Stačí rozsáhlejší porucha vodovodu nebo elektrické sítě a domácnost se může na několik dní ocitnout bez služeb, které běžně považujeme za samozřejmost. Hasiči proto doporučují mít doma zásoby, se kterými zvládnete alespoň tři dny bez pomoci zvenčí.
Praktický návod nabízí projekt 72 hodin, za kterým stojí Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor ČR. „Největší problém je hlavně v tom, že řada lidí přípravu jako takovou podceňuje a není vůbec zvyklá přemýšlet o situacích, kdy by nebyly dostupné základní služby,“ říká kapitánka Klára Ochmanová, tisková mluvčí generálního ředitelství HZS ČR.
Český projekt se inspiroval zkušenostmi severských zemí, kde je příprava domácností na mimořádné situace dlouhodobě běžnou součástí prevence.
Hasiči doporučují počítat nouzově alespoň se dvěma litry pitné vody na dospělého člověka a den. Pro jednoho dospělého to znamená šest litrů na tři dny, pro čtyři dospělé už 24 litrů. A pozor, jde jen o vodu na pití. Na vaření a základní hygienu budete potřebovat další. Podle oficiální příručky může celková denní spotřeba dosahovat přibližně 10 až 15 litrů na osobu.
Balenou vodu skladujte v chladu a temnu a sledujte datum minimální trvanlivosti. Vedle zásob se vyplatí mít po ruce také čistý uzavíratelný kanystr určený pro pitnou vodu. Pokud by dodavatel přistavil cisternu, budete mít do čeho vodu načerpat. Prázdný kanystr snadno uložíte do spíže, pod dřez nebo třeba pod postel.
Při vytváření zásob nás často napadne koupit několik balení těstovin nebo rýže. Jenže pokud zároveň nepůjde elektřina nebo voda, jak je uvaříme? „Rozhodně není potřeba nakupovat nějaké speciální krizové balíčky nebo vytvářet velké zásoby konzerv a dalších trvanlivých potravin, které běžně nejíme,“ upozorňuje mluvčí hasičů.
Co tedy nakoupit? Třeba trvanlivé pečivo, ořechy, sušené ovoce, müsli, sušenky nebo konzervované fazole, maso a zeleninu. Využijete i trvanlivé mléko. U konzerv si ale zkontrolujte, zda je otevřete bez speciálního náčiní, případně mějte po ruce otvírák.
Při běžném nákupu počítejte s několika dny dopředu. Starší balení postupně spotřebujte a novými doplňujte, aby vám doma vždy zůstala dostatečná zásoba. Vybírejte také menší porce, které sníte najednou, pokud by nefungovala lednice.
A myslete i na ostatní členy domácnosti. Miminka budou potřebovat svou obvyklou stravu a hygienické potřeby, lidé se speciální dietou vhodné potraviny a domácí mazlíčci zásobu krmiva i vody.
Svítilna, powerbanka nebo lékárnička. Věci, které už nejspíš doma máte, jen možná netušíte, kam jste je naposledy uložili. Zkontrolujte, zda svítilna funguje, máte náhradní baterie a powerbanku nabitou. V domácí lékárničce by neměla chybět ani zásoba pravidelně užívaných léků alespoň na týden.
Při delším výpadku elektřiny oceníte také teplé oblečení, deky nebo spacáky, zvlášť pokud přestane fungovat vytápění. Po ruce mějte hygienické potřeby, dezinfekci, toaletní papír, pevné odpadkové pytle a kopie důležitých dokumentů, například rodných listů nebo pojistných smluv.
A co rádio? Možná jste ho už roky nezapnuli, jenže pokud přestane fungovat internet nebo mobilní síť, může být jediným dostupným zdrojem aktuálních informací. Český rozhlas podle HZS spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému a jeho vysílání má záložní napájení i pro případ dlouhodobého výpadku elektřiny. „Jedinou z našeho pohledu nezbytnou větší investicí je tedy rádio, které funguje nezávisle na elektrické síti, ale i to se dá sehnat zhruba do tisícovky,“ doporučuje mluvčí hasičů.
V obchodě vytáhnete kartu, ale terminál nefunguje. A peníze z bankomatu také nevyberete. Právě na takovou situaci je dobré myslet při přípravě domácích zásob. „Co nás poměrně překvapilo, bylo zjištění, že značná část účastníků workshopů uvedla, že u sebe ani doma nemá téměř žádnou finanční hotovost,“ říká pro Kupi. Hasiči proto doporučují mít doma přiměřenou částku v hotovosti, nejlépe v menších bankovkách a mincích různých hodnot.
Nefunguje splachování? To je komplikace, na kterou při pořizování nouzových zásob myslí málokdo. Bez tekoucí vody toaletu běžným způsobem nespláchnete a při rozsáhlejším výpadku elektřiny může přestat fungovat také kanalizace.
Řešení přitom nemusí být složité. Oficiální příručka 72 hodin doporučuje vložit do záchodové mísy pevný odpadkový pytel a nasypat do něj toaletní papír, noviny nebo kočkolit, které poslouží jako absorpční materiál. Po použití pytel pečlivě zavažte, vložte do dalších dvou pytlů a vyhoďte do směsného komunálního odpadu.
Pro takové případy mějte doma také vlhčené ubrousky a dezinfekci na ruce, zejména pokud nebude k dispozici voda na běžnou hygienu.
Nouzové zásoby se mohou vejít i do běžné kuchyňské skříňky, když nemáte sklep ani komoru. Trvanlivé potraviny stačí průběžně doplňovat a spotřebovávat, takže pro ně nepotřebujete vyčleňovat další prostor. Více místa zabere voda. Začněte proto alespoň základním množstvím na pití a další zásobu přizpůsobte možnostem bytu.
Obyvatelé bytových domů by měli počítat také s nefunkčním výtahem, čerpadly vody nebo vytápěním. Pokud by například byla přistavena cisterna, vynést několik kanystrů vody do vyššího patra může být pořádná dřina.
Co když přestane fungovat mobilní síť a vy se nedovoláte ostatním členům rodiny? Kdo vyzvedne děti ze školy nebo školky? Kde se sejdete, pokud se nepodaří spojit? A kdo zkontroluje staršího příbuzného, který žije sám?
Podobné situace doporučují hasiči probrat předem. Domluvte se, kdo co zařídí a kde se v případě potřeby setkáte. Důležitá telefonní čísla si napište také na papír. Když se vybije telefon nebo přestane fungovat, budete je mít stále po ruce.
Zdroj: autorský text, pro Kupi.cz kapitánka Klára Ochmanová, tisková mluvčí generálního ředitelství HZS ČR, projekt 72 hodin