Značkové tenisky prodala za 3 490 Kč. Místo dokončeného obchodu ale přišla zpráva od kupujícího, že boty dorazily poškozené. Jako důkaz poslal fotografii roztržené látky a odlepené podrážky. Jenže podle Jany z Brna, která se se svou zkušeností svěřila redakci Kupi, bylo poškození vytvořené pomocí umělé inteligence. Podobné podvody už řeší i prodejci v zahraničí.
Paní Jana z Brna prodávala prostřednictvím internetového bazaru značkové tenisky. Za boty získala 3 490 Kč a po jejich odeslání očekávala, že obchod proběhne bez komplikací. Jenže kupující se ozval s tvrzením, že mu zásilka přišla poškozená. Na fotografii, kterou zaslal jako důkaz, byla vidět roztržená látka a odlepující se podrážka. Tenisky na snímku vypadaly výrazně hůře než při prodeji.
Pro Janu to znamenalo nepříjemnou situaci. Kupující upozorňoval na vady, které podle jejího vyprávění na botách před odesláním nebyly. Právě tento případ se rozhodla popsat redakci Kupi, aby upozornila další lidi, kteří prodávají oblečení, boty nebo jiné věci přes internet.
Na celém případu je nejzajímavější způsob, jakým měl kupující poškození doložit. Podle svědectví paní Jany totiž nešlo o běžnou fotografii rozbitých bot. Snímek měl být vytvořený pomocí umělé inteligence tak, aby na něm tenisky vypadaly jako poškozené.
Problém spočívá v tom, že moderní nástroje dokážou změnit pouze vybrané části fotografie. Zbytek výrobku přitom může zůstat prakticky stejný. Výsledkem je obrázek, který na první pohled působí jako běžný snímek pořízený mobilním telefonem. Prodávající se tak může ocitnout ve složité situaci. Zboží už nemá u sebe, kupující hlásí poškození a fotografie jeho tvrzení zdánlivě potvrzuje.
Jana proto upozorňuje na riziko, že lidé mohou podobně upravené snímky využívat k neoprávněným žádostem o vrácení peněz. Pro prodávajícího přitom nemusí být jednoduché prokázat, že výrobek byl před odesláním v pořádku.
Zkušenost paní Jany není ojedinělým popisem tohoto způsobu podvádění. V zahraničí se podobné případy začaly objevovat už dříve. V květnu 2026 upozornil italský deník La Repubblica na podvody zaměřené proti uživatelům platformy Vinted. Někteří kupující podle deníku využívali umělou inteligenci k vytvoření fotografií, na nichž zakoupené předměty vykazovaly neexistující poškození. Následně otevírali spory a požadovali vrácení peněz.
Podobnou zkušenost popsali také obchodníci v Číně. Americký magazín WIRED v prosinci 2025 informoval o případech, kdy kupující předkládali podezřelé fotografie roztrhaného ložního prádla, poškozených hrnků nebo znehodnocených potravin. V některých případech podvod prozradily až nesrovnalosti v detailech. Například keramický hrnek na upravené fotografii vypadal, jako by byl roztržený podobně jako papír.
Britský odborný server Retail Gazette v červnu 2026 upozornil, že falešné fotografie vytvořené pomocí AI patří podle společnosti Forter k rychle rostoucím způsobům zneužívání vracení peněz.
Jedním z důvodů, proč mohou podobné podvody fungovat, je způsob řešení reklamací a sporů na internetových platformách. Například na Vinted může kupující nahlásit, že doručený předmět výrazně neodpovídá popisu. Problém musí nahlásit do dvou dnů od oznámení o doručení a ke stížnosti může přiložit fotografie.
Jak uvádí Vinted ve svých pravidlech, pokud prodávající stížnost zpochybní, platforma posuzuje důkazy obou stran. Během řešení sporu se transakce pozastaví a prodávající zatím nedostane peníze. V závislosti na výsledku může následovat vrácení výrobku, vrácení peněz nebo dokončení obchodu.
Samotná fotografie tedy automaticky neznamená, že kupující ve sporu uspěje. Pokud je však přesvědčivě upravená, může posuzování situace výrazně zkomplikovat. Prodávající pak musí doložit, že věc odeslal v jiném stavu, než jaký zachycuje fotografie kupujícího.
Při prodeji dražších věcí přes internet se vyplatí uchovávat co nejpodrobnější dokumentaci. U obuvi je vhodné před odesláním vyfotografovat nejen celé boty, ale také podrážky, švy, paty a další detaily. Pokud jsou na výrobku známky opotřebení, měly by být zachycené už v původní nabídce.
Pomoci může také video dokumentující stav výrobku a jeho zabalení. Takový záznam sice nedokazuje, co se se zásilkou stalo během přepravy, ale při případném sporu může posloužit jako důležitý podklad. Fotografování výrobků před odesláním ostatně doporučuje i samotná platforma Vinted v pokynech pro prodávající. Podle ní mohou fotografie předmětu a zabalené zásilky pomoci při řešení problémů nahlášených kupujícím.
Pokud kupující předloží podezřelou fotografii, je vhodné porovnat ji s původními snímky, požádat o další dokumentaci a komunikovat prostřednictvím příslušné prodejní platformy. Žádná jednotlivá nesrovnalost ale automaticky neprokazuje podvod. Poškození mohlo skutečně vzniknout během přepravy a případ je vždy nutné posuzovat individuálně.
Příběh paní Jany z Brna ukazuje, že umělá inteligence už nemusí být jen nástrojem pro úpravu fotografií na sociálních sítích. Lze ji zneužít také při běžném nakupování a prodeji věcí z druhé ruky. Prodávající dnes nemusejí řešit jen to, zda jim kupující skutečně zaplatí nebo zda zásilka bezpečně dorazí. Mohou se setkat i s fotografií, na které poškození vypadá skutečně, přestože podle prodávajícího na výrobku žádné nebylo.
Zkušenost Jany je proto připomínkou, že při internetovém prodeji je důležité důkladně dokumentovat stav zboží a uchovávat komunikaci s kupujícím. Může to pomoci právě ve chvíli, kdy se obyčejný prodej změní ve spor o několik tisíc korun.
Zdroje: autorský text, autorizované svědectví paní Jany z Brna poskytnuté redakci Kupi.cz, La Repubblica, WIRED, Retail Gazette, Vinted