Peníze hrají v životě důležitou roli a dospělí dobře vědí, kolik přemýšlení někdy stojí jejich správné rozdělení, hledání úspor nebo plánování větších výdajů. Právě svým přístupem k financím přitom mohou jít příkladem i dětem a pomoci jim osvojit si zdravé návyky už od útlého věku. Jak děti naučit správně hospodařit s penězi a jakou roli v tom hraje kapesné? Na to jsme se zeptali zástupce tiskové mluvčí Air Bank a Zonky.
Jestliže rodiče začnou přemýšlet o tom, že by začali svému dítěti dávat kapesné, zamyslí se většinou i nad tím, kdy je ten správný čas. Michal Kuzmiak, zástupce tiskové mluvčí pro Air Bank a Zonky, pro Kupi sdělil: „Vhodnou příležitostí může být začátek školní docházky, kdy dítě začíná lépe počítat a vnímat hodnotu peněz. Zpočátku stačí menší částka jednou týdně, protože představit si hospodaření na celý měsíc může být pro malého školáka obtížné.“
Podle Kuzmiaka lze s věkem interval prodlužovat a předávat dítěti větší odpovědnost. Univerzální správná částka podle něj ale neexistuje a záleží na možnostech rodiny. Rozhodující je především to, co si má dítě z kapesného platit, protože na drobné radosti potřebuje jiný rozpočet než v situaci, kdy z něj hradí také dopravu nebo svačiny. Kuzmiak zmínil i průzkum AirBank z července 2026, ve kterém pravidelné kapesné dostává 87 % dětí od 8 do 17 let, nejčastěji v částkách do 600 Kč měsíčně.
Redakci Kupi zajímalo i to, zda kapesné dětem skutečně pomáhá s penězi lépe hospodařit. Kuzmiak označil kapesné za dobrý trénink hospodaření, pokud dítě dostane vedle peněz také přiměřenou samostatnost a rodiče s ním o jeho rozhodnutích mluví.
Dále uvedl, že spoření pomáhá dát konkrétní podobu. Rodiče si s dítětem mohou třeba společně spočítat, za kolik týdnů si dítě našetří na hračku, pokud si pokaždé část kapesného odloží.
Podle již zmíněného průzkumu mezi 1 017 rodiči si nějakým způsobem spoří 87 % dětí. Do kasičky odkládá peníze 45 % dětí a na spořicí účet 39 %. Průzkum také ukázal, že pravidelné kapesné nedostává 16 % dětí z Moravy a 10 % dětí z Čech. Jde o výsledky jediného průzkumu.
Další otázkou, která nás zajímala, bylo, zda by se kapesné mělo vázat na domácí práce a školní výsledky. Zástupce tiskové mluvčí pro Kupi uvedl: „Doporučujeme pravidelné kapesné s předem domluvenou částkou a termínem. Dítě potřebuje vědět, s jakými penězi může počítat a na jak dlouho mu mají vystačit. Právě na tom si plánování nejlépe vyzkouší.“
Běžnou pomoc v domácnosti je podle Kuzmiaka vhodné brát jako součást společného života rodiny. Rodiče se s dítětem mohou dohodnout na odměně za práci navíc, například za vyluxování auta, umytí okna nebo větší úklid nad rámec obvyklých povinností. Dítě tak poznává i souvislost mezi vlastním úsilím a výdělkem.
Pravidelné kapesné by zástupce tiskové mluvčí na známky přímo nevázal. Případná odměna za vysvědčení může být samostatnou věcí, základní prostor učit se hospodařit by ale dítě mělo mít i tehdy, když se mu ve škole zrovna nedaří.
Většina rodičů se dříve nebo později setká se situací, kdy dítě peníze utratí hned a žádá o další. „Doporučujeme kapesné automaticky nedoplňovat. Pokud pokaždé přijdou další peníze, dítě obtížně pochopí, proč by si mělo rozpočet rozvrhovat. Zároveň je dobré situaci v klidu probrat: za co peníze odešly, zda nákup dítěti udělal očekávanou radost a co by příště chtělo udělat jinak,“ sdělil Kuzmiak.
Pomoci podle něj může rozdělení kapesného na menší týdenní části nebo odložení peněz na vybraný cíl hned po jejich přijetí. Cílem je, aby dítě svému rozhodnutí porozumělo a příště se dokázalo rozhodnout lépe.
Při výchově k finanční gramotnosti rodiče chybují v několika věcech. „Za nejčastější chyby považujeme nejasná pravidla, nepravidelnost a přílišné zasahování do každého nákupu. Dítě by mělo dopředu vědět, kdy kapesné dostane, co si z něj platí a co se stane, když ho vyčerpá. V domluvených hranicích pak potřebuje možnost rozhodovat samo. I nákup, který se rodiči zdá zbytečný, může být užitečnou zkušeností,“ vysvětluje Kuzmiak.
Za další úskalí považuje očekávání, že dítě všemu porozumí samo. Doporučuje využívat běžné situace, například při nákupu porovnat ceny, vysvětlit, proč si dítě něco pořídí až později, nebo společně naplánovat spoření na konkrétní přání. Důležitý je podle něj i vlastní příklad rodičů.
Souvislost s příkladem rodičů naznačuje i studie, která porovnávala 105 dvojic tvořených rodičem a dítětem ve věku 12 až 16 let, v nichž dítě kapesné dostávalo, se 101 dvojicemi, v nichž ho nedostávalo. Podle studie nemělo kapesné vliv na nadměrnou konzumaci fastfoodu a sladkostí. Děti však lépe rozhodovaly o penězích, pokud věřily, že jejich rodiče sami dělají dobrá finanční rozhodnutí a zapojují je do rozhodování o rodinném rozpočtu.
Kapesné může dětem pomoci vyzkoušet si v praxi plánování a odkládání radosti. Potřebují k tomu ale pravidelnost, jasné podmínky, prostor pro vlastní rozhodování a podporu rodičů, která nespočívá v kontrole každého nákupu.
Zdroje: zástupce tiskové mluvčí Air Bank a Zonky Michal Kuzmiak pro Kupi.cz, AirBank, Online Library