Po sklizni cibule, česneku, brambor a další zeleniny zůstávají záhony často smutně prázdné. Než je nechat několik měsíců napospas plevelům, můžete ještě na konci srpna sáhnout po sáčku osiva a připravit půdu na další sezonu.
Princip zeleného hnojení je jednoduchý. Na uvolněný záhon vysejete rostliny, které nepěstujete ke sklizni, ale kvůli půdě. Porost ji zakryje, pomáhá potlačovat plevele a po zahrabání přidává organickou hmotu. Kořeny zároveň přispívají ke zlepšování půdní struktury.
Další výhodou je podle zahradníků to, že rostoucí porost zachytává část živin, které by se jinak mohly z půdy vyplavovat. Některé rostliny, například jetel, navíc dokážou díky půdním bakteriím vázat vzdušný dusík a obohacovat jím půdu.
Výběr není malý, ale právě v této části sezony už záleží na termínu. Některé rostliny mají před sebou ještě dost času na rychlý podzimní růst, jiné můžete nechat na záhonu dokonce i přes zimu.
Patří mezi nejoblíbenější, rychle rostoucí zelené hnojení. Výsev se uvádí od července do září. Konec srpna je tedy stále vhodný termín. Svazenka navíc nepatří mezi brukvovité, takže vám nekomplikuje střídání zelí, kedluben nebo brokolice tak jako hořčice.
Roste rychle a vysévat ji můžete i v srpnu a září. Dobře poslouží tam, kde chcete půdu rychle pokrýt. Má ale jednu podstatnou nevýhodu, a to že sama patří mezi brukvovité, takže je potřeba přemýšlet, co na záhonu poroste příště.
Hodí se v případě, že chcete nechat záhon zelený i přes zimu. RHS doporučuje žito vysévat od srpna do listopadu. Přezimuje a do půdy se zapravuje až na jaře, přičemž pomáhá zlepšovat její strukturu.
Další možnost pro přezimující porost. RHS uvádí její výsev od července do září, pokud má přezimovat. Protože jde o luskovinu, přidává se k výhodám zeleného porostu také schopnost vázat dusík. Často se používá i ve směsích.
Naopak u některých směsí už může být na konci srpna pozdě. Český Zahrádkář například doporučuje jarní směs vikve s ovsem vysévat jen přibližně do poloviny srpna. Při nákupu směsi proto vždy zkontrolujte doporučený termín přímo na obalu.
A jak na to? Je to jednoduché, zahradnické weby a fóra se prakticky shodují.
Záhon nejprve zbavte většího plevele a zbytků sklizených rostlin, povrch lehce nakypřete a urovnejte. Semena pak vysejte podle doporučení výrobce a lehce je zapravte do půdy. Za suchého počasí je po výsevu zalijte, aby měla semena dobré podmínky ke klíčení. Výsevek se může mezi jednotlivými druhy i konkrétními baleními lišit, proto je v tomto případě přesnější držet se údajů na obalu.
Ani cenově nejde o velkou položku. Například 200 g bílé hořčice koupíte zhruba od 17 do 36 Kč. U svazenky je osivo dražší, ale jen o trochu, za 200g balení jsme našli ceny přibližně od 62 do 125 Kč.
Pokud chcete příští rok na stejném místě pěstovat zelí, květák, brokolici, kedlubny nebo jiné brukvovité plodiny, hořčici jako zelené hnojení raději vynechte. Patří do stejné čeledi a příliš těsné střídání může zvyšovat riziko problémů s chorobami společnými těmto rostlinám.
Porost také nenechte nekontrolovaně vytvořit semena. Až přijde čas záhon připravit pro další pěstování, zelenou hmotu posekejte nebo nasekejte, nechte zavadnout a mělce ji zapravte do půdy. S následným výsevem nebo výsadbou je lepší chvíli počkat. Odborné zdroje uvádějí zhruba dva až čtyři týdny, aby se čerstvá hmota začala rozkládat a nebrzdila mladé rostliny.
Zdroje: Kupi.cz, popisy osiv, Izahradkar.cz, RHS, Agromanual.cz