Už jste někdy slyšeli pověru, že mléko nebo polévka během letní bouřky kysne rychleji? Nebo se vám dokonce jídlo před deštěm opravdu zkazilo? Na neblahý vliv blesků a hromů na čerstvost potravin přísahaly už naše babičky, které věřily, že za vším stojí pokles atmosférického tlaku nebo elektrické výboje. Co je na tom ale pravdy? Opravdu může bouřka za to, že se jídlo zkazí?
Otázkou vlivu bouřek a blesků na kažení potravin se vědci zabývali již začátkem 19. století. V této době lidé neznali lednice ani pasterizaci a kysnutí mléka často dávali do spojitosti právě s blesky. Podle některých tehdejších hypotéz za to mohl ozon nebo pokles atmosférického tlaku, jistý Robert E. Peterson dokonce ve své knize z roku 1857 uvedl, že blesky produkují „jedovatou kyselinu dusičnou“, která se „v malém množství smíchá s mlékem, a to proto zkysne“.
Na konto této domněnky se potom rozhodl právník a přírodovědec John D. Caton provést sérii pokusů s mlékem, baterií a kovovými dráty. A jak tehdy v roce 1858 uvedl ve svém článku Lightning and Milk publikovaném ve vědeckém magazínu Scientific American, opakovaným prováděním experimentu dospěl k závěru, že „elektřina nehraje v přeměně sladkého mléka na kyselé během bouřky žádnou roli“.
Na práci Catona později navázalo mnoho dalších studií, které se již poměrně jednoznačně shodovaly v tom, že za nejdůležitější faktor ovlivňující rychlost kažení potravin lze považovat teplotu, respektive dusno a vlhko, které bouřky obvykle doprovází.
„Jakékoli rychlé zhoršení kvality potravin je způsobeno neobvykle rychlým růstem bakterií. Obzvláště během nepříznivých atmosférických podmínek,“ popsal jako jeden z prvních Aaron L. Treadwell v časopise Science.
„Pokud je mléko během bouřky skladováno stabilně při nízkých teplotách, k žádnému neobvyklému kažení nedochází. Z toho lze usuzovat, že případné zkysnutí, pokud k němu dojde, je způsobeno spíše vysokou teplotou a dusným prostředím než ozonem,“ doplnil dále Treadwell. A tento názor zastávají vědci dodnes.
Podle odborníků se mýtus o blescích a mléku rozšířil pravděpodobně proto, že lidé dříve neměli možnost nepasterované živočišné produkty dostatečně chladit, hlavně na cestách. Znali tak orientační doby, po jaké jim tyto potraviny vydržely čerstvé. Když se potom schylovalo k bouři, náhlé dusno nebo zvýšená vlhkost v ovzduší mohly zapříčinit, že se tato očekávaná „data trvanlivosti“ zkrátila a jídlo se předčasně zkazilo. Lidé si tak začali jev vysvětlovat v souvislosti s bouřkou, respektive blesky a elektrickými výboji.
Závěry vědců a expertů jsou potom dodnes stejné. Pokud se vám před nebo během bouřky zkazí jídlo, na vině může být pouze jeho nesprávné skladování.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin například dlouhodobě upozorňuje, že uvařené jídlo by nemělo zůstávat při pokojové teplotě déle než dvě hodiny. Pokud teplota přesáhne 32 °C, zkracuje se bezpečná doba dokonce jen na jednu hodinu. Právě proto bývá riziko kažení během horkých letních dnů a dusného počasí před bouřkou výrazně vyšší.
Když se potom podíváme na doporučení jak zahraničních odborníků na bezpečnost potravin, tak českých hygieniků, z jejich rad jednoznačně vyplývá několik všeobecných základních pravidel, kterými bychom se v létě měli při skladování jídla řídit. Některá nám mohou připadat samozřejmá, u jiných ale lidé často chybují a zbytečně tak zvyšují riziko kontaminace a zdravotních potíží.
Zdroje: Scientific American, JSTOR (Science), EFSA, Bezpečnost potravin, autorský text, Kupi.cz