Hadice, kbelík s vodou, pár minut práce na vlastním dvoře. Pro tisíce řidičů naprosto běžný letní rituál. Jenže podle vodního zákona může být mytí auta u domu problém. Ne kvůli samotnému mytí, ale kvůli špinavé vodě plné olejů, těžkých kovů a chemie, která odtéká do půdy nebo kanalizace. Kdy reálně hrozí pokuta, co na to zákon a kde je auto umýt legálně?
Největším úskalím je v tomto případě znečištěná voda, která při umývání odtéká. Klíčovým předpisem je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), který přímo v paragrafu 39 stanovuje, že: „Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.“ Současně definuje znečištěnou vodu vznikající při podobných činnostech jako odpadní vodu, se kterou nelze nakládat libovolně.
Jednoduše řečeno to znamená, že nelze jen tak vytvářet znečištěnou vodu, která odtéká do půdy, dešťové kanalizace nebo volné přírody. Což lze vztáhnout na jakékoliv místo, ať už jde o městkou zástavbu, nebo dům na venkově.
Kromě agresivních čisticích chemikálií z autokosmetiky jako takové jde o zbytky motorových olejů a maziv, ropné látky a uhlovodíky, brzdový prach obsahující těžké kovy, gumové částice pneumatik, vosky a odmašťovače.
Ačkoliv by se dalo namítat, že si na vlastním pozemku můžete dělat, co chcete, zákon i Ministerstvo životního prostředí hovoří jasně. Pokud voda odtékající do kanalizace nebo půdy obsahuje závadné látky, může být problém i na soukromé zahradě nebo pozemku (včetně těch „mimo civilizaci“ u lesa).
Teoreticky může dojít například ke:
„Řidiči často argumentují tím, že když prší, z aut se také smývají prachy, těžké kovy nebo ropné látky, a tedy jedno umytí čas od času nemůže vadit. Rozdíl je však v množství a koncentraci,“ vysvětluje pro redakci Kupi Stanislav Hrubý, který pracuje jako obsluha automyčky.
„Při běžném dešti dochází k pozvolnému oplachování nižšího množství usazenin. Ale při mytí hadicí nebo wapkou se během několika minut najednou uvolní velké množství nečistot, mastnoty i chemických přípravků najednou,“ doplňuje pro Kupi Hrubý.
Pokud by úřady dospěly k závěru, že při mytí došlo nebo mohlo dojít k ohrožení vod, mohou takové konání vyhodnotit jako přestupek podle vodního zákona. Výše sankce pak závisí na konkrétních okolnostech a rozsahu porušení, může se ale vyšplhat až na desítky tisíc korun, navíc může vzniknout povinnost odstranit na vlastní náklady způsobené škody.
V praxi se sice běžně mytí auta u domu nebo chalupy nekontroluje, na příslušné orgány se ale mohou obrátit třeba vaši sousedé.
Jediným správným způsobem tak podle české legislativy zůstává návštěva profesionálních nebo samoobslužných automyček, které jsou tomu speciálně přizpůsobené.
„Myčky aut musí být vybavené odtoky vody s odlučovači ropných látek, zároveň nesmí být v blízkosti zdroje pitné vody,“ uvádí pro redakci Hrubý.
Samozřejmě drobné nečistoty si z auta omýt můžete, kompletní čištění zahrnující chemikálie a vosky by ale mělo vždy probíhat na tomu určených místech.
Zdroje: Zákony pro lidi, Autojournal, Kupi.cz, Stanislav Hrubý (obsluha myčky) pro redakci