Kupovali jste loni svým dětem UV trička? Pak zkontrolujte skříně, dTest v návaznosti na mezinárodní test varuje před některými značkami triček, která se prodávala i v Česku a slibovala vysokou ochranu před sluncem. Výsledky ale odhalily, že v tomto značky klamaly. Některé výrobky navíc mohou být plné škodlivých chemikálií, které by vůbec neměly přijít do styku s dětmi. A vůbec nejde jen o neznámé, levné značky. Na které si dát pozor?
Do mezinárodního testu bylo zařazeno dvacet dětských UV triček, vyrobených převážně z polyesteru a elastanu. Jednalo se o modely prodávané minulý rok, které byly až na dva vzorky dostupné také na českém trhu. Přestože letos již v obchodech být nemusí, spousta zákazníků je může mít z loňska již doma a plánovat je používat i letos. Což může být v mnoha případech podle výsledků testu chybou.
Laboratoře se u triček zaměřily především na skutečnou schopnost blokovat UV záření. A právě zde narazily na šokující překvapení. Řada výrobků nedosáhla ani doporučované ochrany UPF 30, kterou odborníci považují za základní minimum pro dětské ochranné oblečení. A to i v případech, kdy cedulky slibovaly vysoký faktor.
„Výsledky testu ukazují, že deklarované vysoké číslo UPF, tedy ochranného faktoru textilií vůči UV záření, ještě nemusí znamenat skutečně vysokou ochranu,“ upozornila šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Nedostatečné hodnocení si kvůli nízké ochraně odnesla například dětská trička značek:
Nejhůře si ale jednoznačně vedlo bílé dětské tričko značky Quicksilver. Přestože výrobce deklaroval ochranný faktor UPF 50+, laboratorní měření ukázalo skutečnou hodnotu pouze UPF 15, což představuje obrovský rozdíl a skutečné riziko pro dětskou pokožku.
„Ukazuje se, že spotřebitel se nemůže spoléhat jen na údaje na etiketě. Rozdíl mezi deklarovanou a skutečnou ochranou byl v některých případech výrazný,“ doplnila Hoffmannová.
Právě na vysokou ochranu ale rodiče malých dětí spoléhají, jak ukázaly i některé výpovědi oslovených respondentů pro redakci Kupi. Koupací trička se již stávají samozřejmou formou ochrany, a to nejen při pobytu u moře, ale i na českých koupalištích nebo zahradách.
Laboratorní analýzy se u textilií současně zaměřily také na přítomnost nežádoucích chemických látek. Za pozitivní lze považovat fakt, že žádné z triček neobsahovalo formaldehyd ani zakázaná azobarviva. Znepokojivá byla ovšem přítomnost bisfenolů, která se prokázala u 12 z 20 hodnocených vzorků.
Po upozornění společnosti Tchibo, které redakci Kupi.cz zaslalo také vysvětlení dTestu, doplňujeme, že testovaná trička neobsahovala bisfenol A (BPA), ale bisfenol S (BPS). Pro bisfenol S v textilu zatím neexistuje závazný evropský limit. dTest jej však ve spotřebitelském hodnocení posuzoval v rámci celé skupiny bisfenolů jako látky spojované s možným narušením hormonálního systému.
Podle evropského Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele je za maximální bezpečnou koncentraci bisfenolu A v textiliích stanovena hodnota 0,8 mg/kg. Tuto referenční hodnotu, kterou dTest použil pro spotřebitelské hodnocení celé skupiny bisfenolů, překročila například UV trička z Tchiba nebo Takka. Nešlo však o překročení zákonného limitu, protože pro bisfenol S v textilu v současnosti žádný závazný limit v EU stanoven není.
Nejhůře ale dopadlo tričko značky Nordblanc, u kterého odborníci naměřili koncentraci bisfenolu 159 mg/kg. To znamená téměř 200násobek referenční hodnoty, kterou dTest pro účely testu použil podle maximální bezpečné koncentrace BPA v textiliích.
Jak proto odborníci upozorňují, spotřebitelské testy mohou být v tomto ohledu klíčovým vodítkem při výběru správných ochranných pomůcek před sluncem. A to nejen kvůli škodlivým chemikáliím, ale také již zmíněnému ověření deklarovaných hodnot ochranného faktoru.
Zdroje: dTest, respondenti pro redakci Kupi.cz