Nalít do krtince starý jogurt a čekat, že se krtek odstěhuje? Přesně tahle zvláštní rada se šíří mezi zahrádkáři na internetu. Podle zastánců má silný kyselý pach krtka vyhnat z jeho chodeb bez chemie, pastí a drahých plašičů. Jenže funguje to opravdu, nebo jde jen o další virální trik, který vypadá lépe na sociálních sítích než v praxi?
Princip je jednoduchý. Do čerstvého krtince nebo odkryté chodby se nalije malé množství bílého jogurtu, kysaného mléka nebo podmáslí. Jak začne mléčný výrobek v půdě pracovat a zapáchat, měl by krtka odradit od dalšího pobytu.
Vysvětlení zní na první pohled logicky. Krtek žije pod zemí, orientuje se mimo jiné čichem a silné pachy mu mohou být nepříjemné. Podobně lidé do chodeb dávají česnek, psí chlupy, kávovou sedlinu nebo různé pachové odpuzovače.
Jenže právě u podobných domácích rad je potřeba velká opatrnost. To, že se po několika dnech neobjeví nový krtinec, ještě neznamená, že to bylo zásluhou jogurtu. Krtek se mohl přesunout sám, mohl reagovat na časté rušení, nebo si jen vybudoval novou chodbu o kus dál.
„Lidé hledají rychlé a levné řešení, proto se podobné rady po internetu šíří velmi snadno. U krtků je ale těžké poznat, co skutečně zabralo. Často neodejdou kvůli jedné konkrétní věci, ale proto, že je místo dlouhodobě rušené,“ říká pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra v Brně.
Podle ní není jogurt úplně nesmyslný nápad, ale rozhodně nejde o spolehlivý návod.
„Krtek má citlivý čich a silný pach mu může vadit. To ale neznamená, že se odstěhuje ze zahrady natrvalo. Může jen obejít nepříjemné místo a vytvořit si další chodbu o pár metrů dál. Navíc lít do půdy opakovaně potraviny není ideální řešení. Může to zapáchat, lákat hmyz nebo domácí zvířata a člověk tím problém často jen přesune,“ doplňuje Koutná.
Odbornice proto doporučuje brát jogurt spíš jako jednu z internetových rad, ne jako ověřenou odbornou metodu.
Důležité je také vědět, s kým na zahradě vlastně bojujete. Krtek není hlodavec a na rozdíl od hraboše neokusuje kořeny zeleniny, ovocných stromků ani okrasných rostlin. Živí se hlavně žížalami, larvami a drobnými bezobratlými.
Pro zahrádkáře je nepříjemný hlavně tím, že vytlačuje zeminu na povrch a ničí vzhled trávníku, záhonů nebo okrajů chodníků. Jinak ale může být v zahradě i užitečný, protože půdu provzdušňuje a pomáhá redukovat některé larvy hmyzu.
„Krtinec v trávníku člověka naštve, to chápu. Ale krtek není škůdce v tom smyslu, že by vám sežral úrodu. Když lidé vidí poškozené kořeny, často za tím bývá spíš hraboš,“ vysvětluje Koutná.
Při řešení krtka je zásadní i právní stránka. Krtek obecný sice nepatří mezi zvláště chráněné druhy, ale vztahuje se na něj obecná ochrana volně žijících živočichů a také pravidla proti týrání zvířat. V praxi je proto bezpečné držet se pouze šetrných vypuzovacích metod.
Zapomeňte na jedy, smrtící pasti, zalévání chodeb agresivní chemií nebo jiné drastické zásahy. Nejsou vhodné ani kvůli dětem, psům, kočkám a dalším živočichům, kteří se po zahradě pohybují.
„V zahradě bych nikdy nedoporučila nic, co může ohrozit další zvířata nebo kontaminovat půdu. Pokud už člověk krtka řeší, měl by ho hlavně vypuzovat a znepříjemnit mu pobyt, ne se ho snažit zlikvidovat,“ říká Eva Koutná.
Jogurt je jen jedna z mnoha rad, které mezi zahrádkáři kolují. Některé mohou krtka dočasně rušit, jiné jsou spíš tradované pokusy bez jistého výsledku.
Rozdrcený česnek nebo česnekový výluh patří k nejčastějším domácím odpuzovačům. Má výrazný pach, který může krtkovi vadit. Je ale potřeba ho opakovat a vkládat pouze do aktivních chodeb.
Použitý lógr lidé sypou do krtinců nebo kolem nich. Výhodou je, že nejde o agresivní chemii. Účinek proti krtkům ale není jistý a spíš může fungovat jako mírné pachové rušení.
Tato rada vychází z představy, že pach člověka nebo psa krtka vyplaší. V praxi může krátkodobě zafungovat, ale výsledky bývají velmi nevyrovnané.
Plastové lahve, kovové tyče, větrníky nebo solární plašiče mají vytvářet vibrace, které se přenášejí do půdy. Právě vibrace mohou být pro krtka nepříjemné. Ani tady ale neplatí, že jedno zařízení vyřeší celou zahradu.
Nejlepší výsledky podle Evy Koutné přináší kombinace šetrných metod a pravidelnost. Nejde o jednorázovou akci, ale o to, aby se krtek na daném místě necítil bezpečně.
„Doporučila bych nejdřív zjistit, které chodby jsou aktivní. Staré krtince už nemá smysl řešit. Potom pomáhá pravidelně rozhrnovat čerstvou zeminu, narušovat aktivní chodby, používat vibrace a případně šetrné pachové odpuzovače. Nečekala bych ale, že jeden kelímek jogurtu vyřeší celou zahradu,“ shrnuje Koutná.
Pomoci může také prevence. U nově zakládaného trávníku nebo vyvýšených záhonů se někdy používají ochranné sítě proti krtkům. Ty krtka nezabijí, ale zabrání mu vytlačovat zeminu na povrch.
Pokud se na zahradě objeví krtince, nejdřív ověřte, zda jsou chodby aktivní. Čerstvý krtinec rozhrňte a sledujte, zda se znovu objeví. Teprve pak má smysl zasahovat.
Vyzkoušet můžete šetrné pachové odpuzovače, vibrace, pravidelné rušení chodeb nebo mechanické zábrany při zakládání trávníku. Naopak se vyhněte jedům, agresivní chemii, smrtícím pastem a všemu, co by mohlo poškodit půdu nebo ohrozit jiná zvířata.
Jogurtová rada tak může někomu krátkodobě pomoci, ale zázrak od ní nečekejte. Spíš než samostatné řešení je to další ukázka toho, jak silně zahrádkáři touží po levném a rychlém způsobu, jak zachránit dokonale upravený trávník.
Zdroj: Kupi, Eva Koutná pro Kupi, MyHomeBOOK