Zaplatit dovolenou dřív, než vám ji schválí v práci? Podle dTestu chyba, která může skončit storno poplatky za tisíce korun. Jen málokdo navíc ví, že zaměstnavatel může už schválenou dovolenou změnit nebo vás z ní dokonce odvolat.
Každé jaro se opakuje stejný scénář. Lidé sledují first minute akce, hlídají levnější letenky a snaží se rezervovat dovolenou co nejdřív. Jenže právě tady podle spotřebitelské organizace dTest vzniká jedna z nejčastějších chyb.
Řada zaměstnanců totiž zaplatí zájezd ještě předtím, než mají potvrzené volno od zaměstnavatele. A pokud nakonec dovolenou nedostanou, mohou přijít o nemalé peníze.
„Nejvhodnější chvílí k úhradě jakýchkoliv výdajů spojených s dovolenou je okamžik, kdy zaměstnavatel prokazatelně schválí nebo určí její čerpání. Pokud totiž následně již určenou dovolenou zruší, musí vám vzniklé náklady nahradit,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Právě slovo „prokazatelně“ je přitom zásadní. Ústní domluva nebo věta typu „to snad nebude problém“ totiž v praxi často nestačí.
Mnoho lidí žije v domnění, že dovolená je čistě jejich věc. Jenže podle zákoníku práce určuje termín čerpání dovolené zaměstnavatel. Musí přitom zohlednit provoz firmy i oprávněné zájmy zaměstnance. V ideálním případě by se měla dovolená vyčerpat v roce, za který zaměstnanci náleží.
V řadě firem stále fungují roční plány dovolených. Někde jde jen o orientační tabulku v interním systému, jinde o poměrně přísně hlídaný harmonogram. Smysl je ale stejný – aby ve stejný termín nechtěla odjet polovina oddělení. Právě v létě bývají konflikty nejčastější. Typicky v provozech, kde je potřeba zajistit směny nebo kde firmy jedou sezónní špičku.
To je část, která řadu lidí překvapí nejvíc. Ani schválená dovolená totiž automaticky neznamená, že skutečně odjedete. Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli dovolenou změnit, zrušit nebo zaměstnance z dovolené odvolat.
„Zaměstnavatel může schválenou dovolenou zrušit nebo zaměstnance z dovolené odvolat kdykoliv,“ upozorňuje Eduarda Hekšová z dTestu.
Současně ale dodává, že by mělo jít pouze o výjimečné situace. Typicky o náhlé provozní problémy, havárie nebo situace, kdy je konkrétní zaměstnanec pro fungování firmy nezbytný. V běžné praxi nejde o něco, co by zaměstnavatelé dělali často. Už jen proto, že podobný zásah bývá finančně velmi drahý.
Právě tady bývá rozdíl zásadní. Pokud zaměstnanec zaplatí dovolenou bez schváleného volna a nakonec neodjede, storno poplatky jdou za ním. Jiná situace ale nastává ve chvíli, kdy už zaměstnavatel dovolenou schválil nebo určil a následně ji zruší.
„Pokud zaměstnavatel změní či zruší dobu čerpání schválené nebo určené dovolené, případně zaměstnance z dovolené přímo odvolá, musí mu nahradit náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
Může jít nejen o samotný zájezd, ale také o storno poplatky, zaplacené pojištění, letenky, rezervace ubytování nebo další prokazatelné náklady. Zaměstnanec ale musí vše doložit účtenkami, smlouvami nebo potvrzením o platbě.
Podle Evy Dlouhé z cestovní agentury často lidé podceňují hlavně podmínky storna a okamžik, kdy začínají běžet vysoké storno poplatky.
„Mnoho klientů řeší hlavně cenu zájezdu, ale už méně čtou storno podmínky. Přitom právě ty rozhodují o tom, kolik peněz člověk dostane zpět, pokud nakonec neodjede. U některých zájezdů mohou být storno poplatky vysoké už několik týdnů před odjezdem,“ říká pro Kupi Eva Dlouhá.
Podle ní bývá rizikové hlavně spontánní nakupování levných first minute nabídek dlouho dopředu.
„Lidé mají pocit, že když zájezd rychle koupí, výrazně ušetří. Jenže pokud ještě nemají potvrzenou dovolenou v práci, může se původně výhodná cena velmi prodražit. Dnes navíc část klientů řeší i to, že zaměstnavatelé schvalují dovolené později než dřív, protože firmy častěji reagují na aktuální zakázky a vytížení,“ doplňuje.
Eva Dlouhá zároveň doporučuje sledovat i možnost flexibilního storna nebo pojištění storna zájezdu. To podle ní dává větší smysl hlavně u dražších rodinných dovolených.
Zajímavé je, že zákon zaměstnanci přímo neukládá povinnost být během dovolené neustále dostupný. Pokud tedy člověk odjede do zahraničí a nereaguje na telefon, situace může být v praxi složitější. I to je jeden z důvodů, proč firmy možnost odvolání z dovolené využívají spíše výjimečně.
Podle odborníků bývá důležité hlavně to, zda zaměstnavatel jednal oprávněně a zda skutečně existoval vážný provozní důvod. Pokud má zaměstnanec pocit, že firma právo zneužila, může se obrátit na inspektorát práce. A pokud zaměstnavatel odmítne vzniklé náklady proplatit, je možné řešit spor i soudně.
Redakce Kupi oslovila několik lidí v obchodním centru v Brně a ukázalo se, že podobnou zkušenost už řešila překvapivě velká část zaměstnanců.
Pravidlo je nakonec poměrně jednoduché. Nejprve mít schválené volno, až potom platit dovolenou. Právě opačný postup totiž podle dTestu každoročně stojí některé zaměstnance tisíce korun. A v době, kdy rodinná dovolená často vyjde na desítky tisíc, už nejde o drobnost.
Zdroje: dTest, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), Eva Dlouhá pro Kupi.cz, respondenti redakce