V některých evropských zemích je bidet samozřejmostí, v českých koupelnách spíše raritou. Přesto se k němu lidé při rekonstrukcích vracejí častěji než dřív. Má ale opravdu praktický přínos, nebo jde jen o další kus keramiky navíc? Odpovídá designér koupelen Jan Patočka.
Když se dnes lidé pouští do rekonstrukce koupelny, řeší často podobnou otázku. Vedle vany, sprchy a toalety se totiž objevuje ještě jedno zařízení, které není v českých domácnostech úplně běžné – bidet.
Zatímco v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku patří téměř ke standardní výbavě koupelny, v Česku ho mnoho lidí považuje za nadbytečný prvek. Architekti ale upozorňují, že se situace pomalu mění.
„Ještě před deseti lety bidet téměř nikdo nechtěl. Dnes ho řeší zhruba každý třetí klient, který plánuje větší koupelnu nebo kompletní rekonstrukci,“ říká pro Kupi designér koupelen Jan Patočka z koupelnového studia v Brně.
Bidet slouží především k intimní hygieně po použití toalety. Oproti samotnému toaletnímu papíru umožňuje opláchnutí vodou, což mnoho lidí považuje za hygieničtější a komfortnější řešení.
Podle designérů jde ale i o praktickou věc v běžném provozu domácnosti. „Lidé často zjistí, že bidet používají i na věci, které původně nečekali – rychlé opláchnutí nohou, umytí malého dítěte nebo třeba napuštění vody do kbelíku při úklidu,“ popisuje Jan Patočka.
V některých domácnostech se tak stává poměrně využívaným prvkem, nikoli jen designovým doplňkem.
Právě prostor je důvod, proč se bidet v českých koupelnách objevuje méně často než na jihu Evropy.
Bidet potřebuje zhruba 30 až 40 centimetrů šířky vedle toalety a také přívod teplé a studené vody. V menších koupelnách nebo panelových bytech proto často není kam ho umístit.
„Pokud má koupelna pět metrů čtverečních a méně, většinou lidem doporučuji bidet vynechat. V takovém prostoru je praktičtější investovat do větší sprchy nebo úložných skříněk,“ vysvětluje Patočka.
Podle něj se bidet nejčastěji objevuje v rodinných domech nebo novostavbách, kde je více prostoru a koupelna se plánuje od začátku.
Cena samotného bidetu se liší podle značky a designu. Základní modely začínají přibližně na 3 000 korunách, designové varianty mohou stát i několik desítek tisíc.
K tomu je potřeba připočítat:
„Při nové stavbě je instalace poměrně jednoduchá. Pokud ale bidet přidáváte až při rekonstrukci starší koupelny, může být nutné upravit rozvody vody i odpad,“ upozorňuje Jan Patočka.
Právě kvůli nedostatku prostoru dnes architekti často doporučují jinou variantu.
Takzvaná hygienická sprška se montuje vedle toalety a funguje podobně jako bidet, jen bez dalšího sanitárního zařízení.
„Bidetová sprška je levnější a nezabere téměř žádné místo. V menších koupelnách ji dnes navrhujeme mnohem častěji než klasický bidet,“ říká designér.
Další možností je sprchovací toaleta, která kombinuje klasické WC s funkcí bidetu. Tento typ je běžný například v Japonsku a postupně se objevuje i v evropských domácnostech.
Redakce Kupi se na bidet zeptala také náhodných návštěvníků nákupního centra. Odpovědi ukazují, že lidé na něj mají velmi rozdílné názory.
Podle designérů se koupelny v posledních letech výrazně proměňují. Lidé už je nevnímají jen jako technickou místnost, ale jako prostor pro komfort.
„Dřív klienti řešili hlavně cenu a základní vybavení. Dnes chtějí koupelnu, která bude praktická i příjemná na používání. A právě proto se bidet nebo hygienická sprška do projektů vracejí častěji,“ říká Jan Patočka.
Zároveň ale dodává, že nejdůležitější je vždy dispozice a velikost prostoru.
„Bidet má smysl tam, kde se do koupelny přirozeně vejde. Pokud kvůli němu musí člověk obětovat komfort pohybu, pak je lepší hledat jiné řešení.“
Bidet může být praktickým doplňkem koupelny, pokud:
Naopak v malých koupelnách často dává větší smysl hygienická sprška nebo sprchovací toaleta, které zabírají méně místa. Rozhodnutí tak většinou není o módě, ale o prostoru a každodenních návycích domácnosti.
Zdroje: Kupi.cz, rozhovor s designérem koupelen Janem Patočkou