Zelený čajový prášek se stal symbolem zdravějšího životního stylu. V Česku ho zná téměř polovina populace, ale pravidelně ho pije jen zlomek lidí. Kávu zatím nepřekonal. Rozhoduje cena, chuť i zvyk. Jak si matcha skutečně vede a kolik za ni Češi zaplatí?
Ještě před pár lety byla matcha v tuzemsku spíše záležitostí specializovaných čajoven. Dnes ji podle aktuálního výzkumu agentury STEM/MARK zná téměř polovina lidí. Další třetina sice pojem slyšela, ale neumí přesně vysvětlit, o co jde. Zhruba pětina o ní dosud neslyšela vůbec.
Ochutnalo ji více než 25 % dotázaných. Pravidelně ji však konzumují pouze tři procenta populace, častěji ženy a mladí ve věku 18 až 29 let.
„Matcha si v Česku stále hledá své místo – uživatelskou základnu zatím najdeme především mezi ženami a mladými lidmi. Přestože káva zatím zůstává jednoznačným favoritem, otevřenost vyzkoušet její alternativu je značná,“ uvádí analytička Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.
Výzkum proběhl v srpnu 2025 na vzorku 502 respondentů ve věku 18–64 let prostřednictvím online panelu National Sample.
Češi jsou při nákupu pragmatičtí. Při výběru potravin a nápojů rozhoduje především cena a chuť (shodně 62 %). Složení sleduje přibližně třetina lidí. Popularita produktu je klíčová jen pro jedno procento.
To vysvětluje, proč se matcha zatím nestala masovou záležitostí. Motivací k jejímu ochutnání je především zvědavost. Zdravotní benefity jsou až druhým důvodem.
Z ekonomického pohledu je situace jasná. Pokud má produkt dlouhodobě růst, musí obstát v poměru ceny a hodnoty. A právě tady naráží.
Kávu podle stejného šetření pijí zhruba tři čtvrtiny Čechů. Pro třetinu z nich je nenahraditelná. Dalších téměř 50 % o výměně za matchu nikdy nepřemýšlelo, ale nevylučuje ji. Aktivně o přechodu uvažuje 11 % a 5 % už určité kroky učinilo.
V generačním řezu je patrné, že mladší spotřebitelé jsou otevřenější experimentům. Starší ročníky zůstávají u osvědčeného espressa či filtrované kávy.
Změna návyků u nápojů přitom bývá pomalá. Jde o každodenní rituál, nikoli impulzivní nákup.
Nejčastější formou konzumace je matcha latté. Ochutnalo ho 56 % těch, kteří mají s matchou zkušenost. V kavárně jsou lidé nejčastěji ochotni zaplatit 70 až 80 korun za šálek.
U prášku je cenová citlivost ještě výraznější. Za 30 gramů by 42 % respondentů zaplatilo do 200 korun, 27 % maximálně do 400 korun. Částku nad 400 korun by akceptovalo pouze devět procent.
Pro srovnání: prémiové ceremoniální matchy se na specializovaných e-shopech běžně pohybují výrazně výše. Český zákazník tak zatím preferuje dostupnější varianty.
Redakce Kupi vyrazila do jednoho z pražských nákupních center a oslovila náhodné zákazníky u kavárenské zóny.
Z odpovědí je patrné, že matcha často funguje jako doplněk, nikoli plnohodnotná náhrada kávy.
Matcha obsahuje kofein a aminokyselinu L-theanin, která může zmírňovat prudký nástup kofeinu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí, že denní příjem kofeinu do 400 mg je pro zdravého dospělého člověka obecně považován za bezpečný.
Rozdíl tedy není v samotném kofeinu, ale v jeho vstřebávání a subjektivním vnímání účinku. To však zůstává individuální.
Z pohledu maloobchodu je situace zajímavá. Produkt je v povědomí, má mladou cílovou skupinu a image zdravější alternativy. Nemá však zatím masovou spotřebu. Rozhodovat bude cena a dostupnost. Češi totiž podle dat stále nakupují racionálně. Matcha tak v Česku stojí na rozcestí. Buď zůstane lifestylovým doplňkem pro část mladší generace, nebo si postupně vydobude širší prostor i mimo sociální sítě a kavárny.
Zdroje: STEM/MARK, EFSA, Kupi.cz, respondenti redakce