Zamlžená okna po ránu zná každý, kdo bydlí ve starším domě nebo v dobře zateplené novostavbě. Na sociálních sítích se šíří jednoduchý trik se saponátem na nádobí. Opravdu může pomoci, nebo jde jen o další domácí radu bez efektu?
Kondenzace na oknech není porucha ani chyba skla. Je to fyzika. Vzniká ve chvíli, kdy se teplý a vlhký vzduch v místnosti setká s chladným povrchem okenní tabule. Voda obsažená ve vzduchu se srazí a usadí na skle v podobě drobných kapek.
Typicky se to děje v noci a nad ránem. Člověk spí, dýchá, místnost se nevětrá. Přidá se topení, případně rozdíl mezi vytápěným interiérem a mrazivým venkem. Výsledek je ráno vidět okamžitě.
Zajímavé je, že kondenzace se objevuje jak u starých netěsných oken, tak u moderních, velmi dobře izolovaných. U každých ale z jiného důvodu.
Ve starších bytech se sklo často výrazně ochladí, takže se na něm vlhkost snadno sráží. U novostaveb je situace opačná – okna izolují dobře, ale vlhkost zůstává uvnitř místnosti, protože vzduch nemá kudy unikat.
Kondenzace tak paradoxně bývá známkou toho, že byt je dobře utěsněný. Problém nastává ve chvíli, kdy se vlhkost opakuje dlouhodobě a začne se objevovat plíseň, nejčastěji v rozích oken nebo na rámech.
Na internetu koluje jednoduchý postup: Vzít suchý hadřík z mikrovlákna, nanést jednu až dvě kapky saponátu na nádobí a lehce jím přetřít sklo. Bez oplachování, bez vody, jen vyleštit.
Smysl je v povrchově aktivních látkách. Ty snižují povrchové napětí vody, takže se vlhkost na skle nerozpadá do drobných kapek, ale rozprostře se do tenkého filmu. Okno pak nevypadá mokré a kapky nestékají dolů k rámům.
Zní to jednoduše. Otázka je, zda to funguje i mimo internet.
Trik jsem vyzkoušela v běžném bytě, v únoru, bez zvláštních podmínek. Jedno okno v ložnici, jedno v kuchyni. Večer přetřeno suchým hadříkem s minimálním množstvím saponátu, žádná voda, jen důkladné vyleštění.
Ráno byl rozdíl viditelný. Okna nebyla suchá úplně, ale kondenzace byla výrazně menší a rovnoměrnější. Žádné stékající kapky, žádné mokré spodní rámy. Po krátkém vyvětrání bylo sklo suché během několika minut.
Efekt ale není trvalý. Po několika dnech je potřeba postup zopakovat. A rozhodně nenahrazuje pravidelné větrání.
Podle majitelky úklidové firmy na Brněnsku Jany Holé má trik se saponátem racionální základ, ale lidé by od něj neměli čekat víc, než může nabídnout.
„Saponát nezabrání vzniku vlhkosti ve vzduchu. Pouze změní způsob, jakým se voda na skle projeví. To je důležité rozlišovat,“ vysvětluje.
Zajímavé je podle ní i to, co si lidé často neuvědomují: „Největším zdrojem vlhkosti v bytě nejsou sprchy nebo vaření, ale samotní lidé. Jeden člověk vydýchá během noci až litr vody.“
Pokud saponát doma není, používá se i pěna na holení. Princip je stejný. Povrch se lehce natře a důkladně vyleští. Výsledek bývá podobný, ale aplikace je náročnější a snadno zůstávají šmouhy.
Na velké plochy nebo často používaná okna je proto praktičtější zůstat u saponátu.
Redakce Kupi se zeptala zákazníků v pražském nákupním centru, zda se s kondenzací potýkají a co jim pomáhá.
Saponát je pomocník, ne řešení. Dlouhodobě funguje kombinace pravidelného větrání, nepřetápění místností, používání digestoře při vaření a hlídání vlhkosti, ideálně pomocí vlhkoměru.
Kondenzace sama o sobě není problém. Problémem se stává až ve chvíli, kdy ji člověk ignoruje.
Zdroje: Autorský článek redaktorky, respondenti redakce Kupi.cz, majitelka úklidové firmy Jana Holá