Poškrábaná varná deska není jen estetický problém. Může prodloužit vaření, zvýšit spotřebu elektřiny a v krajním případě ohrozit i bezpečnost. Redakce Kupi zjišťovala, kdy se škrábance ještě dají řešit levně a kdy už se výměně nevyhnete.
Stačí chvilka nepozornosti. Hrnec po desce trochu ujede, na povrchu zůstane sůl nebo cukr a škrábanec je na světě. Většina lidí ho bere jen jako kosmetickou vadu. Jenže tím to nekončí.
„Hlubší škrábance zhoršují přenos tepla mezi deskou a nádobím. Vaření pak trvá déle a roste spotřeba elektřiny,“ vysvětluje pro čtenáře Kupi technik domácích spotřebičů Ing. Martin Kovář.
Různé studie ukazují, že indukční varné desky používají výrazně méně energie než klasické sklokeramické – například někde až o třetinu méně na stejný úkon (např. vaření vody). Indukce obecně přenáší většinu energie přímo do dna nádoby, zatímco sklokeramická deska ztrácí část tepla během přenosu. Tyto rozdíly ilustrují, jak narušení přenosu tepla (např. škrábanci) může ovlivnit účinnost a výsledné náklady na vaření.
Indukční desky jsou obecně odolnější než klasická sklokeramika, ale nezničitelné nejsou ani zdaleka. Obě technologie mají společný základ – tvrzené sklo.
Největší problém nastává ve chvíli, kdy se na desku dostanou tvrdé nečistoty. Zbytky soli, připálené jídlo nebo drobné částice na dně hrnce pak při posouvání fungují jako jemný smirkový papír.
U indukce navíc hrají roli i magnetické nečistoty na dně nádobí. Ty mohou při vaření jemně vibrovat a postupně vytvářet drobné škrábance, kterých si zpočátku ani nevšimnete.
Internet je plný „zaručených“ triků. Pravda je ale jednoduchá: škrábanec odstranit nelze, jen ho lze zmírnit a opticky potlačit. Lešticí pasty určené přímo na sklokeramiku dokážou vyhladit okraje rýhy a škrábanec zjemnit. Podobně fungují i domácí alternativy, například zubní pasta s jemnými abrazivními částicemi nebo směs jedlé sody s vodou.
Důležité je pracovat opatrně:
„Tvrdé a abrazivní pomůcky mohou povrch poškodit ještě víc,“ upozorňuje Kovář.
Ne každý škrábanec je jen otázkou vzhledu. Pokud je rýha hluboká, deska prasklá, nebo z ní dokonce chybí kousek skla, jde o bezpečnostní riziko. Do poškozeného místa se může dostat voda, což zvyšuje riziko zkratu. V extrémních případech může deska při zahřívání prasknout.
A kolik výměna stojí?
Ve srovnání s tím vyjde prevence na pár stovek ročně.
Neplatí, že dražší deska automaticky vydrží víc. Odolnost povrchu je u většiny značek podobná. Rozdíl dělá hlavně péče a způsob používání.
Dobrá zpráva je, že většině škrábanců se dá předejít.
Na co si dát pozor:
Celkové náklady? Přibližně 300–500 korun ročně. To je zlomek ceny nové desky.
U povrchových škrábanců se leštění vyplatí. Náklady jsou nízké a funkce desky zůstává stejná. U hlubokých rýh, které zvyšují spotřebu energie, už je situace jiná. Pokud vaříte denně, návratnost nové desky se pohybuje kolem tří až pěti let. Starší desky (10 let a víc) se navíc vyplatí vyměnit i kvůli úspoře energie – rozdíl může být až 30 %.
Malá investice do péče tak může ušetřit tisíce korun. A to už stojí za trochu opatrnosti při vaření.
Zdroje: Kupi.cz, Ing. Martin Kovář pro Kupi.cz