Když teploty klesnou pod nulu, začíná pro majitele zahrad kritické období. Sud na dešťovou vodu se může během jediné mrazivé noci změnit v nepotřebný kus plastu s prasklinou. Přitom stačí pár jednoduchých kroků a levných pomůcek, které většina lidí ani nezná.
Letošní leden potvrzuje, že zima umí být tvrdá. Teploty klesají hluboko pod bod mrazu a meteorologové varují před dalšími studenými vlnami. Pro majitele zahrad to znamená jedno – čas jednat. Sudy na dešťovou vodu patří mezi nejzranitelnější zahradní vybavení. Voda v nich zamrzá, rozpíná se a tlak na stěny dosahuje hodnot, kterým běžný plast nebo dřevo často neodolají.
„Mnoho lidí si neuvědomuje, že voda při zamrzání zvětší svůj objem přibližně o devět procent. V uzavřeném prostoru sudu pak tento tlak působí rovnoměrně na všechny stěny a materiál prostě povolí,“ vysvětluje pro Kupi Ing. Martin Kolář, zahradní architekt s dvacetiletou praxí.
Podle Koláře patří poškození mrazem k nejčastějším důvodům, proč lidé musí na jaře investovat do nového sudu. Přitom prevence je levná a jednoduchá.
Nejúčinnější metodou ochrany je vložení pružného materiálu do vody. Styropor nebo speciální tlakové polštáře absorbují část tlaku, který vzniká při zamrzání. Tato technika se osvědčila v praxi tisíckrát.
Jak na to? Stačí vzít kus styroporu – ideálně desku o rozměrech alespoň 30 × 30 centimetrů a tloušťce pět až deset centimetrů. Tu jednoduše položíte na hladinu. Materiál se při zamrzání stlačí a pohltí část expanzní síly ledu. Důležité je snížit hladinu vody v sudu na minimum. Čím méně vody, tím menší tlak při zamrzání.
„Alternativou ke styroporu jsou plastové PET lahve naplněné z poloviny vodou. Ty fungují na stejném principu – stlačí se a uvolní prostor pro led. Viděl jsem i řešení s tenisovými míčky, které plavou na hladině. I ty dokážou pomoci, byť ne tak účinně jako styropor,“ dodává Kolář.
Kolář pro redakci Kupi potvrzuje účinnost této metody ze své letité praxe a upozorňuje, že ji lze kombinovat s dalšími opatřeními, jako je izolace vnějších stěn sudu bublinkovou fólií.
Pokud se na hladině vytvoří souvislá vrstva ledu, je nutné ji opatrně prorazit. Uzavřená ledová plocha totiž funguje jako víko. Voda pod ní se dál rozpíná a nemá kam uniknout. Tlak se pak koncentruje na stěny sudu, což výrazně zvyšuje riziko praskliny.
Proražení ledu by mělo být jemné – stačí použít dřevěnou tyč nebo plastovou lopatku. Kovové nástroje mohou poškodit vnitřní povrch sudu. Ideální je kontrolovat sud každé dva až tři dny během mrazivého období.
„Lidé často podceňují, jak rychle se led vytvoří. Při teplotách kolem minus pěti stupňů může být hladina zamrzlá už během jedné noci. Pak je pozdě,“ varuje Kolář.
Zatímco sud je viditelný a většina majitelů zahrad na něj myslí, hadice a připojené rozvody bývají přehlíženy. Přitom právě v nich často zůstává voda, která při zamrznutí způsobí praskliny nebo prasknutí spojů.
Všechny hadice je třeba odpojit, úplně vypustit a uskladnit v suchu – ideálně v garáži nebo sklepě. Pokud máte automatický zavlažovací systém, je nutné ho vypustit kompletně. Profesionálové používají kompresor, kterým profouknou celý systém a zajistí, že v něm nezůstane ani kapka vody.
Venkovní kohoutky vyžadují podobnou péči. Vnitřní ventil je potřeba uzavřít a venkovní kohout nechat otevřený, aby zbytková voda mohla vytéct. Tento jednoduchý krok může ušetřit nákladnou opravu v hodnotě několika tisíc korun.
„Viděl jsem případy, kdy majitel domu musel vyměnit celý úsek potrubí, protože podcenil zimní přípravu. Oprava vyšla na dvacet tisíc. Přitom by stačilo deset minut práce na podzim,“ říká Kolář.
Podle doporučení odborníka je také důležité uzavřít přívod vody do sudu – například pomocí sběrače dešťové vody s funkcí zimního nastavení, který přesměruje dešťovou vodu přímo do kanalizace.
Podzim je ideální čas na důkladné vyčištění sudu. Usazeniny, listí a organický materiál na dně mohou v zimě zmrznout a při tání způsobit nepříjemný zápach nebo zanést výpustný kohout.
Postup je jednoduchý. Sud vypusťte, vnitřek vydrhnete kartáčem a opláchnete čistou vodou. Pokud používáte sud s filtrem, i ten by měl projít čištěním. Čistý sud je na jaře ihned připravený k použití – nemusíte ztrácet čas jarním úklidem, když je potřeba zalévat.
„Čištění sudu není jen otázka hygieny. Organické zbytky mohou při rozkladu vytvářet látky, které poškozují gumová těsnění a plastové části. Pravidelná údržba prodlužuje životnost celého systému,“ vysvětluje Kolář.
Pokud máte možnost, nejlepší ochranou je sud úplně vyprázdnit a uskladnit ho v nezamrzající místnosti. Garáž, sklep nebo zahradní domek jsou ideální. Sud by měl být otočený dnem vzhůru, aby se do něj nemohla dostat voda nebo sníh.
Tato varianta je stoprocentně bezpečná, ale vyžaduje fyzickou práci a dostatek prostoru. Pro velké sudy o objemu 500 litrů a více to může být komplikované. V takovém případě je lepší sud nechat venku a použít ochranné metody zmíněné výše.
„Sud otočený dnem nahoru má ještě jednu výhodu – vítr ho nemůže převrhnout a poškodit. Viděl jsem případy, kdy prázdný sud to odfouklo přes celou zahradu a rozbil se o plot,“ dodává Kolář.
Při výběru nového sudu je dobré myslet i na jeho tvar. Sudy s rovnými svislými stěnami jsou náchylnější k poškození mrazem než ty se zúženým dnem nebo kuželovitým tvarem. Důvodem je rozložení tlaku – u kuželovitého tvaru led při zamrzání částečně „vyjede“ směrem nahoru, kde je více prostoru.
Materiál také hraje roli. Plastové sudy z kvalitního polyetylénu jsou pružnější a odolnější než levné varianty z recyklovaného plastu. Dřevěné sudy vyžadují speciální péči – dřevo musí zůstat vlhké, jinak praská i bez mrazu.
„Když kupujete nový sud, nezaměřujte se jen na cenu. Kvalitní sud vydrží patnáct až dvacet let, levný čínský výrobek možná tři zimy. Spočítejte si, co se vám víc vyplatí,“ radí Kolář.
Redakce Kupi vyrazila do zahradnictví v Praze a oslovila zákazníky, kteří nakupovali zimní vybavení. Zajímalo nás, jak řeší ochranu sudů na dešťovku.
Z ekonomického hlediska je prevence jednoznačně výhodnější. Nový kvalitní sud o objemu 300 litrů stojí v průměru 2 000 až 3 500 korun. Kus styroporu seženete za desítky korun, speciální tlakové polštáře vyjdou na 150 až 300 korun.
Pokud sud praskne, není oprava většinou možná. Plastové praskliny nelze spolehlivě zalepit a sud je nutné vyměnit. K tomu připočtěte náklady na likvidaci starého sudu a dopravu nového. Celková suma může přesáhnout 4 000 korun.
„Lidé často šetří na prevenci a pak platí mnohem víc za následky. Je to klasický případ falešné úspory,“ konstatuje Kolář.
Ochrana sudu je jen část zimní přípravy. Fontány a jezírka vyžadují vypnutí čerpadel, která by měla být uskladněna v nezamrzající místnosti. Venkovní květináče je dobré vyvýšit na dřevěných prknech nebo speciálních nožkách – zabrání se tak přimrznutí k podkladu a materiál vydrží déle.
Zahradní nábytek z dřeva by měl být ošetřen ochranným olejem před zimou. Plastový nábytek je odolnější, ale i ten vydrží déle, pokud ho zakryjete plachtou nebo uskladníte.
„Zima je pro zahradu zátěžový test. Kdo ji připraví dobře, na jaře začne s náskokem. Kdo ji zanedbá, bude řešit škody a utrácet peníze,“ shrnuje Kolář.
Ideální čas na zimní přípravu je konec října až začátek listopadu, kdy teploty ještě neklesají pod nulu, ale vegetační období už končí. Pokud jste nestihli podzimní termín, není pozdě ani teď. Důležité je jednat dřív, než přijde další vlna mrazů.
Meteorologové upozorňují, že letošní zima bude proměnlivá s opakovanými studenými vlnami. To znamená, že sud může několikrát zmrznout a rozmrznout, což materiál namáhá ještě víc.
Zdroje: autorský text, specialista Ing. Martin Kolář, zahradní architekt s dvacetiletou praxí pro Kupi.cz