V zimě nebo při vysoké vlhkosti se prádlo suší v bytech pomalu. Japonské postupy založené na jednoduchých principech přinášejí řešení, která mohou českým domácnostem ušetřit čas i místo. Odborníci v nich vidí způsob, jak omezit vlhkost i riziko vzniku plísní.
V mnoha japonských domácnostech je sušení prádla uvnitř běžnou součástí dne. Hustá zástavba, menší životní prostor a sezónní vlhkost vzduchu vedly k tomu, že se tam rozvinuly praktické postupy, které mají zrychlit schnutí a snížit zatížení bytových prostor vlhkostí.
S podobnými podmínkami se setkávají i české domácnosti, zejména v chladnějším období. Prádlo visí dlouho, místnosti vlhnou a některé domácnosti registrují i vznik plísní. Proto získávají japonské přístupy pozornost jako reálné řešení pro běžné byty.
Majitel prádelny Jan Rozsypal redakci Kupi upozorňuje na dva zásadní faktory. „Látky by měly mít při sušení co největší odkrytou plochu a vzduch se musí pohybovat. Podle něj je překrývání tkanin jedním z nejčastějších důvodů, proč prádlo schne déle.“
„Košile se doporučuje věšet rozepnuté, aby mezi jednotlivými vrstvami vznikl prostor. Límec má být vyhrnutý. Kalhoty se zavěšují tak, aby nohavice nevisely těsně na sobě. Cílem je vytvořit prostředí, kde se vzduch dostane ke každé části látky a vlhkost se začíná uvolňovat rovnoměrně.“
V Japonsku je rozšířené obloukové uspořádání. Jde o jednoduchý princip. Delší kusy prádla jsou umístěné na vnější části sušáku, kratší uprostřed. Při pohledu z boku vzniká křivka podobná lehkému oblouku.
Toto rozvržení vytváří přirozené vzduchové kanály mezi jednotlivými kusy oblečení. Teplejší vzduch stoupá vzhůru a oblouk umožňuje rovnoměrnější cirkulaci kolem tkanin. Zároveň doporučuje věšet prádlo co nejvýše, protože horní vrstvy vzduchu bývají teplejší než prostor u podlahy.
Podpora proudění vzduchu patří k nejefektivnějším opatřením. V japonských domácnostech je běžné využití malého ventilátoru. Jde o jednoduchou úpravu prostředí, která nezvyšuje spotřebu energií výrazným způsobem.
Ventilátor se pokládá tak, aby vzduch proudil zdola vzhůru. Tím se podporuje přirozený pohyb teplejšího vzduchu v místnosti. Prádlo se nesmí přetěžovat jednostranným proudem. Směřování vzduchu má být jemné a rovnoměrné.
Pokud domácnost využívá radiátor, doporučuje se pravidelné větrání. Teplý vzduch pojme velké množství vodních par a bez výměny vzduchu se vlhkost může srážet na chladných místech.
Odborník doporučuje přidat k prádlu v sušičce suchý ručník. Ten na sebe v počáteční fázi naváže část vlhkosti a zkrátí dobu sušení. Jde o postup, který může mít přínos tam, kde se sušička používá pravidelně.
Redakce Kupi oslovila několik zákazníků v nákupním centru a ptala se, jak vnímají možnosti zrychlení sušení prádla.
Japonské přístupy k sušení prádla vycházejí z dlouhodobé praxe v domácnostech, kde je sušení uvnitř běžnou nutností. Opírají se o jednoduchá pravidla. Látky se věší bez překrývání, prádlo se umisťuje do výšky a podporuje se přirozená cirkulace vzduchu.
Pokud domácnost disponuje ventilátorem, může proces schnutí urychlit. Sušičku pak lze optimalizovat suchým ručníkem. Cílem je zkrátit čas schnutí a snížit vlhkost v místnosti.
Postupy jsou dostupné a vyžadují jen drobnou úpravu návyků. To je důvod, proč se prosazují i v evropských domácnostech.
Zdroj: Kupi.cz, sociální sítě, respondenti redakce