Zapomenuté adventní rituály: Tradice, které kdysi chránily domov a přinášely hojnost

1. prosinec – Začátek adventu (v roce 2025 připadá na pondělí)

Co znamená: Symbolický start čtyřtýdenního období klidu, rozjímání a příprav na Vánoce.

Historické pozadí: Advent byl dříve především půst – žádné oslavy, minimum práce, hodně duchovního ticha. Církevní tradice používala temné barvy, světice svíčky a rorátní zpěvy zněly už od časného rána.

Zajímavosti:

• V minulosti se adventní věnec nedával na stůl, ale zavěšoval se ke stropu na stužkách.
• Každá svíčka symbolizuje jednu důležitou lidskou hodnotu: Naději, mír, radost a lásku.

4. prosinec – Svatá Barbora (Barborky)

Co znamená: Svátek věnovaný dívkám a ženám, také ochránkyni proti náhlé smrti.

Tradice: Trhání větviček třešní či višní („barborek“). Pokud do Štědrého dne vykvetly, čekalo dívku do roka zasnoubení.

Zajímavosti:

• Barbora byla jednou z nejpopulárnějších světic v českých zemích — její sochy stávaly u dolů a kamenolomů, protože chránila horníky.
• V některých krajích chodily „Barborky“ v bílých šatech s maskou – byly předobrazem dnešních čertů a andělů.

5. prosinec – Mikulášská nadílka

Co znamená: Tradiční návštěva Mikuláše, anděla a čerta. Hodnotí dětské chování za celý rok.

Historické pozadí: Podle legendy sv. Mikuláš pomáhal chudým rodinám tajným darem. Odtud pochází zvyk dávat sladkosti do bot nebo punčoch.

Zajímavosti:

• V některých vesnicích se věřilo, že právě v tuto noc se vrací duše zemřelých předků do domácností. Rodiny proto nechávaly na stole chléb nebo kousek jablka jako „pohoštění“.
• Do začátku 20. století chodilo tolik čertů, že některé obce musely tradici regulovat — děti se příliš bály.

7. prosinec – Ambrož (Ambrožská obchůzka)

Co znamená: Svátek sv. Ambrože, patrona včelařů, dětí a učitelů.

Tradice: Obchůzka vysoké bílé postavy zvané Ambrož — s dlouhými pruty, kterými symbolicky „napomínal“ neposlušné děti.

Zajímavosti:

• Tento zvyk přežívá hlavně na Moravě.
• Ambrožovy pruty nebyly jen výhrůžka — měly zajistit zdraví do dalšího roku (podobná symbolika jako u pomlázky).

12.–21. prosinec – Temné dny

Co znamená: Období, kdy se podle lidové víry tenčí hranice mezi světem živých a mrtvých. Lidé byli opatrní, aby k sobě nepřivolali neštěstí.

Tradice:

• Očista domova vonnými bylinami: Šalvěj, pelyněk, jalovec.
• Věšení ochranných rostlin nad dveře.
• Zákaz hlučných prací.

Zajímavosti:

• Šalvěj měla chránit před „zlým pohledem“ a nemocemi.
• Pelyněk byl považován za nejsilnější ochrannou bylinu Slovanů — proto se používal právě v prosinci.

13. prosinec – Svatá Lucie (Lucky)

Co znamená: Lucie — patronka světla, čistoty a pořádku.

Tradice: Lucky, ženy v bílém se zakrytou tváří, obcházely domácnosti. Kontrolovaly pořádek, předení a chování dětí.

Zajímavosti:

• Rčení „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“ vzniklo proto, že dříve byl 13. prosinec nejkratším dnem roku (před zavedením gregoriánského kalendáře).
• Lucky nesměly mluvit. Komunikovaly jen zvukem, šustěním nebo ukazováním.

17.–21. prosinec – Svatý Tomáš (v roce 2025: 21. prosinec)

Co znamená: Tomáš byl svátkem posledních velkých předvánočních příprav.

Tradice:

• Pekly se štoly, perníky, chléb na Vánoce.
• Nesmělo se hýbat s nábytkem ani prát — narušilo by to klid domácnosti.
• Dívky zaklepávaly na kurník – první kohout předpověděl charakter ženicha.

Zajímavosti:

• Tomáš je spojený s nejdelší nocí roku — zimním slunovratem.
• Věřilo se, že se „slunce rodí znovu“, proto se pekly kulaté koláče symbolizující sluneční kotouč.

19.–23. prosinec – Zlatý týden

Co znamená: Poslední dny před Štědrým dnem, čas uklidnění a posledních příprav.

Tradice:

• Domy se zdobily snopem obilí (symbol hojnosti).
• Pekly se poslední druhy cukroví.
• Lidé chodili „na Zlatou neděli“ nakupovat na trh.

Zajímavosti:

• V některých regionech se každé ráno pálila bylinková směs pro štěstí — hlavně rozmarýn, levandule a kadidlovník.
• Věřilo se, že v tomto období se v noci prochází „Dvanáct měsíčků“ kontrolující pořádek v hospodářství.

24. prosinec – Štědrý den

Co znamená: Vyvrcholení adventu, nejvíce magický den v roce.

Známé tradice: Zlaté prasátko, půst, rozkrajování jablka, lití olova, lodičky z ořechových skořápek.

Zajímavosti:

• Skutečným tradičním jídlem nebyl kapr, ale půstová hrachová kaše nebo vánoční kuba.
• Šupina pod talířem není pověra z 19. století – sahá až do pohanských rituálů hojnosti.

25. prosinec – Boží hod

Co znamená: Den klidu a setkávání s rodinou.

Tradice: Podávalo se nejlepší jídlo roku – obvykle husa, kachna nebo kuře.

Zajímavost: Domácnost neměla být rušena prací. Dokonce se nedoporučovalo ani zametat – „vymetlo by se štěstí z domu“.

26. prosinec – Svatý Štěpán

Co znamená: Svátek koledníků a darů.

Tradice:

• Obcházky koledníků s písněmi.
• Otevírání studánek (symbol zdraví).
• Sypání zvířatům posvěceného zrní pro štěstí.

Zajímavost: V některých oblastech se na Štěpána vyjíždělo „na koně“ — jízda měla zajistit zdravé nohy na celý rok.

27.–31. prosinec – Mezivánoční dny

Tyto dny se tradičně nazývaly „svaté“ — měly být klidné, bez velkých prací.

27. prosinec – Sv. Jan

• Lidé pili „Svatokopecké víno“ proti nemocem.
• Věnec z jalovce měl chránit před zimními neduhy.

28. prosinec – Mláďátka

• Symbolické plácnutí proutkem mělo zajistit zdraví (dnes už se nepraktikuje).

31. prosinec – Silvestr

• Čočka pro peníze, šumivé víno pro radost.
• Nesmělo se vynášet smetí – odnese se štěstí.

1. leden – Nový rok

Tradice:

• Čočka (bohatství)
• Vepřové (síla a hojnost)
• Vyhýbat se drůbeži (štěstí by „odlétlo“)

Zajímavosti:

• Novoroční úklid byl zakázaný — „zametl bys si nový začátek“.
• První návštěva v domě měla být mužská — přinášela štěstí.

6. leden – Tři králové

Co znamená: Uzavření vánočního období.

Tradice:

• Psaní K+M+B na dveře posvěcenou křídou.
• Tříkrálová koleda.
• Pálení zbylých bylin z prosince jako ochrana domu.

Zajímavosti:

• Zkratka K+M+B není jmény králů, ale „Christus mansionem benedicat“ – „Kristus požehnej tomuto domu“.
• Nejstarší doložená tříkrálová koleda na našem území je z 16. století.

Zdroj: Kupi, Lucie Záhorová