Jak vysoké kapesné dávat dětem? Malým stačí pár stovek, středoškolákům několik tisíc na měsíc, radí odborníci

Kapesné je třeba přizpůsobit věku

Z průzkumů českých bank i vzdělávacích organizací vyplývá, že kapesné v Česku dostává většina dětí. Podle vzdělávací organizace JA Czech ho má přes 80 % teenagerů. Zatímco u menších dětí jde většinou o symbolické částky, u středoškoláků už kapesné přesahuje i 1 000 Kč týdně.

„Dítě, které dostává kapesné, má později větší sklony k odkládání, namísto impulsivního utrácení. Význam má navíc nejenom samotné dávání kapesného, ale i způsob vyplácení. Je totiž velký rozdíl, zda je pravidelné, nebo nárazové a na vyžádání,“ říká Gabriela Káninská Repková z JA Czech.

V roce 2025 odborníci doporučují toto kapesné:

• Předškoláci (5–6 let) – 50 až 100 Kč týdně
• Mladší školáci (6–9 let) – 100 až 150 Kč týdně
• Starší školáci (10–12 let) – 200 až 500 Kč týdně
• Druhý stupeň ZŠ (13–15 let) – 500 až 1 000 Kč týdně
• Středoškoláci (16–17 let) – 800 až 1 500 Kč týdně

Podle dat Banky Creditas z roku 2024 dostávaly děti ve věku 6 až 11 let průměrně 342 Kč měsíčně, žáci druhého stupně 516 Kč a středoškoláci okolo 1 050 Kč. Třetina rodičů dávala dětem měsíčně 300 až 600 Kč, ale 11 % se nebálo přispět i víc než 1 000 Kč. Výsledky průzkumu Air Bank jsou podobné.

Začít s financemi co nejdřív

Kapesné nejsou jenom peníze, které děti mohou „rozfofrovat“. Jak připomíná na svém osvětovém portálu Financnezdravejsi.csas.cz například Česká spořitelna, je to také efektivní způsob, jak děti naučit hospodařit. S vlastními financemi se učí rozpoznávat hodnotu peněz, plánovat výdaje a chápat, že když všechno utratí hned, nic jim nezbude.

„Prvňáčci už by měli znát hodnotu peněz a základy hospodaření s nimi, například díky hře na obchod, která je ideální i u předškolních dětí. Měli by mít možnost vlastních peněz, třeba jen pár mincí, které mohou utratit dle svého uvážení,“ radí Káninská Repková.

Odborníci se shodují, že začít se dá už v předškolním věku. Třeba s desetikorunami na týden. Mladší děti mají rády rychlé a konkrétní výsledky, proto je ideální týdenní kapesné. Měsíční interval bývá pro menší školáky příliš dlouhý. Postupně se dítě učí shromažďovat peníze, šetřit a dělat si základní rozpočet.

Malým dětem hotovost, starším na účet

Malým dětem odborníci doporučují dávat kapesné v hotovosti, protože mince a bankovky jim pomáhají pochopit, že peníze nejsou jen něco abstraktního. Hmatatelný kontakt s penězi je pro ně důležitou součástí výuky finanční gramotnosti.

„Platební karta je jako hrát si střílečky na počítači. Dítě utrácí virtuálně bez skutečných následků, když platí kartou nebo mobilem, snadno ztrácí přehled o svých útratách,“ vysvětluje Káninská Repková.

Až u starších dětí dává smysl zřídit dětský účet, na který kapesné posíláte. Teenageři tak získají přehled o výdajích, učí se platit kartou, mobilem nebo hodinkami a mají k dispozici statistiky ke svým útratám. Podle průzkumů má dnes vlastní účet téměř 90 % teenagerů.

Kupi radí: Kapesné navyšujte, doporučte brigádu

Kapesné byste měli s věkem dítěte postupně navyšovat. Nejen proto, že rostou jeho potřeby, ale i kvůli inflaci. Rodiče by také měli rozlišovat mezi penězi „na zábavu“ a těmi, které pokrývají základní výdaje. Obědy, doprava nebo školní pomůcky by měly jít z rodinného rozpočtu, ne z kapesného.

Od zhruba 15 let je dobré děti motivovat, aby si samy přivydělaly. Brigáda přes léto, ale i během roku naučí mladého člověka zodpovědnosti, z vydělaných peněz bude mít radost a bude si jich víc vážit. A hlavně si toho bude moct víc koupit.

Co si o tom myslí respondenti Kupi?

Na toto zajímavé téma jsme pro vás udělali malou anketu. Souhlasíte s našimi respondenty, nebo na to máte jiný názor?

• „Moc velké kapesné jsem nedostával, protože jsme nebyli zrovna bohatá rodina. Spíš jsem dostal, když jsem potřeboval, třeba 200 Kč na nějaký výlet a podobně. A pak jsme s bráchou dostávali vždycky něco podobného od babiček na návštěvě,“ říká pro Kupi Jakub, ročník 1993.
• „Myslím si, že na základce nebo na střední by dneska děti měly dostávat kapesné na týden aspoň 500 Kč. To je stovka na den, což je vlastně docela málo. Tak klidně 1 000 Kč, pokud rodiče můžou,“ říká padesátnice Ivana.
• „Malým dětem klidně těch pár korun, aby se naučily, na základce tak 300 Kč až 600 Kč týdně a na gymplu asi i přes těch 1 000 Kč, protože to je prostě potřeba. (...) K tomu chodit na brigády, já jsem taky musel,“ radí třicátník Martin.
• „Tuším, že synovi, chodí na gympl, manžel posílá asi 5 000 Kč na měsíc. (...) Když si každý den koupí třeba pití a něco k jídlu po škole, to je jedno, co to je, tak to je hned 150 Kč, za týden teda 750 Kč. K tomu ještě když si chce zaplatit nějaké předplatné nebo si koupit třeba dražší boty, než mu chci koupit já… Myslím, že těch 1 000 Kč na týden, 4 000 Kč na měsíc při dnešních cenách minimálně,“ vypočítává pro Kupi Kateřina.

Napište nám do diskuze pod článkem, jak jste to měli nebo máte s kapesným vy. Souhlasíte s uvedenými částkami?

Zdroje: Kupi.cz, JA Czech, Česká spořitelna, Banka Creditas, Air Bank