Co paradoxně bývá společným jmenovatelem jedovatých pokojových rostlin? Mají krásné listy, někdy i květy a snadno se pěstují. A bývají za dobrou cenu. Právě proto je míváme v obývácích a pokojíčcích tak často, aniž bychom věděli, že jsou nebezpečné.
Difenbachie, latinsky Dieffenbachia, patří mezi vůbec nejrozšířenější pokojové rostliny v Česku. Je oblíbená pro své velké, lesklé listy se zeleno-bílou kresbou, ale i pro svou nenáročnost. Roste jako z vody v kancelářích, obývácích i dětských pokojích – a právě to z ní dělá rizikovou rostlinu.
Všechny části difenbachie obsahují ve formě mikroskopických jehliček toxický šťavelan vápenatý a tyto jehličky při požití doslova rozdrásají sliznice. Výsledkem bývá pálení, otok jazyka a hrdla, potíže s dýcháním, někdy i dočasná ztráta hlasu.
Dítě nebo pes většinou po prvním soustu přestanou, protože bolest je velmi intenzivní, ale i malé množství může způsobit silné podráždění. U zvířat se přidává slinění, zvracení a otok tlamy. Jak vyplývá z diskuzí, veterináři by mohli vyprávět.
Difenbachie je nejznámější, ale zdaleka ne jediná. Nebezpečné látky (oxaláty, alkaloidy, saponiny) obsahuje spousta dalších pokojových květin. Riziko poznáte často už v obchodě podle čeledi – typicky árónovité nebo amarylkovité rostliny jsou toxické téměř vždy. Jestli květina je, či není toxická, si můžete ověřit třeba na českém portálu AtlasRostlin.cz.
Tato rostlina je oblíbená díky svým děrovaným listům, které v interiéru působí netradičně a moderně. Patří ale do zmíněné čeledi áronovitých a stejně jako difenbachie obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého. Po požití způsobuje otoky, pálení v ústech a zažívací potíže.
Rostlinu s úsměvným jménem poznáte podle mečovitých listů. Právě v listech se nacházejí saponiny a alkaloidy, které můžou po pozření vyvolat zvracení, průjem nebo podráždění kůže. U psů a koček se přidává nadměrné slinění a nechutenství.
Klívie patří do čeledi amarylkovitých a nejvíc jedovatá je její cibulka. Obsahuje alkaloid lykorin, který působí jako nervový jed. Otrava se projevuje nevolností, zvracením a průjmy, ve větších dávkách i kolapsem.
Anturie je zářivě kvetoucí rostlina s typickým lesklým květem. Opět obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého a proteolytické enzymy, které dráždí sliznice. Po kontaktu s kůží může způsobit zánět nebo puchýře.
Opravdu i brambořík je toxický? Ano, a to docela dost. Zejména jeho hlízy obsahují saponin cyklamin, který po pozření vyvolává zvracení, křeče a prudký průjem. I pouhý kontakt může způsobit podráždění pokožky.
Rostlina s lesklými listy srdčitého tvaru je dalším typickým zástupcem čeledi áronovitých. Obsahuje stejné jehličkovité krystaly jako difenbachie, takže u dětí i zvířat může vyvolat pálení v ústech, otoky a bolesti břicha.
Azalky jsou oblíbené hlavně v zimě. Jejich listy i květy obsahují glykosid grayanotoxin, který může způsobit zvracení, průjem a závažné srdeční arytmie. Také ony by měly být v domácnostech s dětmi a mazlíčky někde na vyšší poličce.
K zimnímu období neodmyslitelně patří vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima). Přestože je jen lehce toxická, také s ní zacházejte opatrně. Její mléčná šťáva obsahuje dráždivé látky, které můžou vyvolat ekzém, zarudnutí a zánět očí. U psů a koček způsobuje slinění a podráždění žaludku.
Věděli jste, že i oblíbený fíkus (Ficus benjamina) je mírně toxický? Jeho lepkavá mléčná šťáva může u citlivých osob vyvolat alergické reakce a už několikrát zmíněné podráždění pokožky.
Pokud doma nemáte malé děti ani zvířata, můžete si většinu těchto rostlin bez obav dopřát. Ale jestli váš byt objevuje malý potomek nebo čtyřnohý mazlíček, je lepší myslet dopředu.
Jedovaté pokojovky dejte na vysoké skříně, police nebo je zavěste v květináčích u stropu, kam nikdo nedosáhne. Děti jsou prostě zvědavé – chtějí trhat listy, muchlat je… A už jen dotyk listu nebo kápnutí šťávy může způsobit podráždění kůže. Pokud máte podezření, že dítě nebo mazlíček některou z rostlin ochutnali, nečekejte a kontaktujte lékaře nebo veterináře.
Obrátit se můžete i na Toxikologické informační středisko pod Klinikou pracovního lékařství VFN a 1. LF Univerzity Karlovy. Tam najdete všechny informace a pokyny, co dělat také když vás uštkne had, pozřete chemikálii nebo sníte jedovaté bobule.
Zdroje: Kupi.cz, Tis-cz.cz, Poison.org, Zazumi.cz, Atlasrostlin.cz