Organizace WHO poprvé zařadila moderní léky na hubnutí mezi základní léčiva a vyzvala výrobce k výrobě levnějších generik. Tím otevřela jednu z největších debat současného zdravotnictví – kdo si bude moci dovolit lék, který mění životy?
Světová zdravotnická organizace (WHO) aktualizovala svůj seznam základních léčiv a poprvé na něm figurují i moderní přípravky na léčbu diabetu a obezity. Jde především o semaglutid, liraglutid, dulaglutid či tirzepatid, tedy takzvané GLP-1 agonisty, které dokážou výrazně snižovat váhu a zároveň chrání před srdečními a ledvinovými komplikacemi.
„Nová vydání seznamu základních léčiv představují zásadní krok k rozšíření přístupu k novým lékům s prokázanými klinickými přínosy a s vysokým potenciálem pro globální dopad na veřejné zdraví,“ uvedla ve zprávě Dr. Yukiko Nakatani, zástupkyně generálního ředitele WHO pro zdravotní systémy a dostupnost léčiv WHO.
Problémem zůstává cena. V USA stojí léčba přípravkem Ozempic nebo Mounjaro i více než tisíc dolarů měsíčně. Pro většinu lidí v zemích s nižšími příjmy je to nedosažitelné.
WHO proto apeluje na výrobce, aby umožnili vznik generických verzí. „Rovný přístup k základním lékům vyžaduje politickou vůli, systémovou spolupráci a programy, které nikoho nenechají pozadu,“ připomněl Deusdedit Mubangizi, ředitel WHO pro politiku a standardy léčiv.
Farmaceutické firmy se zatím k tlaku WHO staví zdrženlivě. Podle výzkumu publikovaného v časopise JAMA by přitom generická výroba semaglutidu v Indii mohla vyjít na pouhé 4 dolary měsíčně, jak uvádí server France 24.
„Ozempic, Mounjaro, Saxenda, Wegovy a Rybelsus jsou registrované léčivé přípravky, které se vyrábějí v různých silách a velikostech balení. Rybelsus se vyrábí v podobě tablet, ostatní jsou v injekční formě,“ přibližuje čtenářům Kupi PharmDr. Ivana Lánová, lékárnice BENU a odborná konzultantka.
„Bez receptu lékárna tyto léky vydat nesmí. Záleží tedy na předepisujícím lékaři, zda je lék pro dotyčného pacienta indikován, je pro něj vhodný a zda mu jej předepíše,“ potvrzuje Lánová.
„Cena Ozempicu se pohybuje podle síly za jedno balení (4 dávky) od cca 1 500 Kč do 2 400 Kč. Dávka se po 4 týdnech zvyšuje do povolené maximální dávky. Mounjaro se vyrábí v několika silách, jedno pero obsahuje 4 dávky (1 dávka se aplikuje 1× týdně) a jeho cena je podle síly od cca 4 880 Kč do 11 000 Kč. Saxenda obsahuje 3 pera a stojí asi 3 000 Kč,“ vypočítává Lánová z BENU.
„Wegovy 0,25 mg až 1 mg stojí 3 990 Kč, se zákaznickou kartou 3 590 Kč, což je letáková cena platná od září,“ doplňuje Petrov z lékárny Dr. Max.
Zdravotní pojišťovny tyto léky hradí jen výjimečně, většinou hlavně u pacientů s prokázaným diabetem 2. typu. Dobrou zprávou pro všechny další zájemce je, že s postupným příchodem takzvaných generik by se měly ceny snižovat.
Podle dat z WHO žije dnes s obezitou více než miliarda lidí a čísla stále rostou. V roce 2021 zemřelo na onemocnění související s nadváhou přes 3,7 milionu lidí. To je více než na malárii, tuberkulózu a HIV dohromady. Obezita přitom není problém jen západního světa. Nejrychlejší nárůst zaznamenávají země s nízkými a středními příjmy, kde se mění životní styl, ale zdravotní systém nestíhá reagovat.
Patenty na některé z těchto přípravků brzy vyprší, třeba v Indii, Kanadě nebo Číně už příští rok. To by mohlo otevřít dveře levnějším verzím. Jak ale ukazuje historie jiných léků, například antiretrovirotik proti HIV, cesta k masové dostupnosti nebude jednoduchá. Bez politického tlaku, ochoty farmaceutických gigantů a aktivní role států hrozí, že zůstane jen u dobrých úmyslů.
Redakce se ptala lidí různého věku i profesí, co si o přístupu WHO myslí:
Zařazení moderních léků na obezitu a diabetes mezi základní léčiva je historickým krokem. Otázka ale zůstává: změní se tím skutečně životy milionů lidí, nebo zůstanou injekce symbolem nerovnosti ve zdravotní péči? Odpověď bude záviset na tom, zda se slova WHO promění v činy.
Zdroje: WHO, France 24, Kupi.cz