Pokud máte zahradu nebo se jen zajímáte o rostliny, jistě důvěrně znáte snad nejobávanějšího škůdce – mšice. Ačkoliv se jedná o parazita miniaturních rozměrů, dokáže napáchat opravdu velké škody. Zbavte se ho dřív, než přijdete o veškerou úrodu.
Mšice jsou hojně rozšířený parazitující hmyz, který napadá snad vše, co si můžete představit – venkovní i pokojové rostliny, stromy, ovoce i zeleninu. Největší aktivitu zaznamenáváme u mšic v létě, takže je třeba proti nim zasáhnout včas, než vám zničí vše, co jste vypěstovali.
Abyste na ně vyzráli, je potřeba poznat mšice, rozeznat napadení a umět proti nim bojovat. Jedině tak se jich zbavíte, i když někdo tvrdí, že to buď nejde, nebo je to běh na dlouhou trať.
Jedná se o malé broučky (2–10 mm), které se vyznačují oválno-kulatým tělem a křídly. Poznávacím znamením bohužel není barva, protože ta se může u nejrůznějších druhů (existuje jich až 3 000, příkladem maková, třešňová či smrková) lišit. Jsou zbarvené hnědě, bíle, černě, zeleně, ale i červeně. Problémem je jejich rychlé rozmnožování i počet nových jedinců. Mšice pak dokáže přežít dny až týdny. Objevují se zpravidla na začátku května a k přemnožení dochází na konci měsíce.
Mšice, podobně jako svilušky, vysávají šťávu (mízu) z listů, což je vysušuje a projevuje se to pokroucením listů a světlými skvrnami. Rostliny mají kvůli nedostatku šťávy i málo síly, proto lze pozorovat pomalejší růst jak květů, tak i samotných plodů. Zároveň jsou při napadení ucpané póry a může se objevit i riziková černá plíseň.
Mšice se také vyskytují často tam, kde jsou mravenci. Jsou to totiž společníci, kteří si vzájemně pomáhají. Mravenci mšicím pomáhají přezimovat, ony na oplátku mravencům dodávají medovici.
Jakmile si napadení mšicemi všimnete, na nic nečekejte a začněte jednat. Můžete si vybrat mezi chemickou a přírodní cestou. Pokud se chcete vyhnout postřikům úplně, vyplatí se nasadit přirozené predátory, jako jsou mšicomaři, slunéčko nebo zlatoočka skvrnitá. Počítejte ale s tím, že léčba nebude tak rychlá a možná ani tak účinná.
„Proti larvám-nymfám a dospělcům mšic se ošetřuje od vyrašení kdykoliv v průběhu vegetace, nejlépe na jaře, před vytvořením kolonií mšic,“ upozorňuje Rostlinolékařský portál. Do blízkosti je vhodné vysadit pažitku, česnek, šantu kočičí nebo cibuli – ty mšice odpuzují.
Tipy na účinné postřiky:
Rostlinolékařský portál upozorňuje, že „přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit.“
Existují i babské rady a návody na domácí postřiky, u kterých si ale nemůžete být jisti 100% účinností. Mohou být ale dobrým doplňkem chemických přípravků:
Pokud vás mšice netrápí, ale chcete předejít tomu, aby se to v budoucnu stalo, je dobré nasadit prevenci. Za prvé je důležité se pravidelně zbavovat plevele, rýt i půdu a tím ničit případné kukly a udržovat rostliny v co nejlepším stavu. Odolné kousky nebudou pro škůdce tolik atraktivní. Kromě výživy se zaměřte i na dostatečnou zálivku a preventivně můžete použít i přírodní postřiky, které jsme zmiňovali výše.
Zdroje: Rostlinolékařský portál, Krejsa, Pasti, České stavby