Evropská unie schválila používání moučky z moučných červů v potravinách, jako jsou chleba, koláče nebo těstoviny. Češi reagují převážně negativně, přestože hmyz v jiné podobě konzumují už roky, aniž by si to uvědomovali. Jak je to s moukou z moučných červů a proč je její přijetí tak kontroverzní?
Rozhodnutí Evropské komise umožnit používání moučky z moučných červů v potravinářství vyvolalo v Česku vlnu nevole. Mnozí lidé odmítají představu, že by měli jíst potraviny obsahující hmyz. „Hnus,“ „Ať si to jedí v Bruselu“ nebo „Já chci vědět, co jím,“ znějí některé reakce na sociálních sítích.
Pro řadu Čechů je hmyz na talíři zkrátka nepřijatelný. Důvodem je často kulturní odpor – hmyz není tradiční součástí evropské kuchyně. Přesto paradoxně mnoho lidí netuší, že hmyz už dávno konzumují, a to ve formě přírodního barviva košenila (E120), které se vyrábí z červce nopálového.
Zatímco moučka z moučných červů je v Evropě novinkou, košenila je součástí potravinářství už desítky let. Toto přírodní červené barvivo se vyrábí z těl samiček červce nopálového, hmyzu pocházejícího z Jižní Ameriky. Najdeme ho ve stovkách potravin, jako jsou salámy, jogurty, bonbóny nebo džemy.
„Košenila je tradičně používané a schválené barvivo,“ vysvětluje Pavlína Domorádová, která se zabývá výživovým poradenstvím a složení potravin je její parketa už více než 20 let. „Na rozdíl od jedlého hmyzu, který je v EU novinkou, nebylo třeba její použití znovu schvalovat.“
Evropská komise nedávno zařadila mouku z moučných červů na seznam takzvaných „nových potravin EU“. Tato moučka, vyráběná z larev potemníka moučného (Tenebrio molitor) pomocí UV záření, má vysoký obsah bílkovin (až 50 %) a je považována za udržitelnou alternativu k tradičním zdrojům potravin.
Moučka se má používat v chlebu, rohlících, těstovinách, koláčích, sýrových výrobcích nebo kompotu. Přestože Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrdil, že moučka je bezpečná, mnoho Čechů tuto novinku odmítá.
Češi jsou vůči hmyzu v potravinách skeptičtí. Přestože moučka z moučných červů může být ekologickou a nutričně hodnotnou alternativou, většina lidí ji vnímá jako něco nepřirozeného.
Podle odborníků je odpor k hmyzu v Evropě spíše otázkou zvyku. „Ve světě je konzumace hmyzu běžná,“ říká Domorádová. „Například ve Vietnamu jedí larvy bource morušového jako pochoutku.“
Hmyz je navíc ekologicky udržitelný – jeho produkce zanechává menší uhlíkovou stopu než chov dobytka a vyžaduje méně vody a půdy. Přesto zůstává otázkou, zda se Češi dokážou s touto změnou smířit.
Zdroje: Kupi.cz, EU, NCBI