Podvodník se vydává za pracovníka banky, přesvědčí vás k převodu peněz a úspory jsou pryč. Získat je zpět bývá velmi obtížné, zvlášť pokud jste platbu sami potvrdili. Nová evropská pravidla ale počítají se změnou. V určitých případech by banky musely podvedeným klientům peníze vracet. Týkat se to má i Čechů.
Telefonát od údajného pracovníka banky, varování před napadeným účtem a naléhavá výzva k převodu úspor na bezpečné místo. Takhle často začínají podvody, při kterých lidé přicházejí o desetitisíce i statisíce korun. Pachatelé dokážou napodobit telefonní číslo banky, znají osobní údaje svých obětí a pod tlakem je přimějí, aby peníze odeslaly samy. Právě to následně komplikuje jejich získání zpět.
Evropská unie se blíží k dokončení nové regulace platebních služeb, která má v určitých případech posílit ochranu obětí podvodů s falešnými bankéři. Evropský parlament a Rada EU se na podobě pravidel předběžně dohodly už v listopadu 2025. Rada EU následně 29. října 2026 přijala svou pozici v prvním čtení a Evropská komise ji 3. listopadu podpořila. Nařízení však ještě musí projít zbývající částí legislativního procesu.
Současná pravidla rozlišují mezi neautorizovanou platbou, tedy převodem bez souhlasu klienta, a platbou, kterou člověk sám schválil. U neautorizovaných transakcí zákon stanoví zvláštní pravidla pro vrácení peněz. Jestliže ale klient naletí podvodníkovi a převod sám potvrdí, bývá získání peněz podstatně složitější.
Právě tento rozdíl má v určitých situacích zmírnit připravované evropské nařízení o platebních službách (PSR). Počítá se zvláštní ochranou spotřebitelů, kteří se stanou obětí podvodu založeného na vydávání se za banku nebo jiného poskytovatele platebních služeb.
Pokud podvodník zneužije důvěryhodně působící komunikaci banky a přesvědčí klienta k odeslání peněz, mohl by poškozenému za splnění zákonných podmínek vzniknout nárok na vrácení celé podvodně převedené částky. Změna však nebude znamenat, že banky musí proplatit všechny podvody. Rozhodující budou konkrétní okolnosti, způsob jednání pachatele i chování samotného klienta.
Důležité je zmínit, že nová ochrana se má vztahovat na spotřebitele, nikoli automaticky na všechny klienty bank. Evropské nařízení počítá s náhradou v případech, kdy člověka podvodník zmanipuluje tím, že se vydává za jeho poskytovatele platebních služeb a zneužívá komunikační kanály, které jsou s tímto poskytovatelem spojeny.
Typickým případem je telefonát od falešného bankéře, který tvrdí, že klientovi hrozí ztráta úspor. Podvodník se vydává za zaměstnance skutečné banky, používá podvržené telefonní číslo a požaduje okamžitý převod na údajně bezpečný účet. Po odeslání peněz komunikace skončí a poškozený zjistí, že se stal obětí podvodu.
Připravovaná evropská úprava míří zejména na podvody, při nichž pachatelé zneužívají komunikační kanály bank a dalších poskytovatelů platebních služeb, například podvržením telefonního čísla, a vydávají se za jejich pracovníky. Samotné podvržení čísla však ještě automaticky neznamená, že vznikne nárok na náhradu. Musí být splněny podmínky stanovené nařízením.
Ne každý podvod však bude možné podle nového ustanovení reklamovat. Pokud člověk například zaplatí za zboží z internetového bazaru a prodejce mu nic nepošle, samotné nedodání zboží nezakládá nárok na vrácení peněz podle pravidla určeného pro falešné bankéře.
Důležitá bude také otázka hrubé nedbalosti. Náhradu bude možné za zákonem stanovených podmínek odmítnout například tehdy, pokud klient jednal podvodně nebo se dopustil hrubé nedbalosti. Banka by ale takové jednání musela prokázat a své rozhodnutí odůvodnit.
Samotné potvrzení platby tedy podle připravované úpravy nemá automaticky znamenat ztrátu možnosti získat peníze zpět.
Nová pravidla počítají také s povinnostmi pro poškozené. Klient by měl bez zbytečného odkladu oznámit podvod své bance a zároveň se obrátit na policii.
Podle připravovaného ustanovení o podvodech založených na vydávání se za poskytovatele platebních služeb by banka měla po obdržení příslušného oznámení a policejního potvrzení do 15 pracovních dnů peníze vrátit, nebo sdělit důvody, proč náhradu odmítá.
Nejde tedy o záruku, že každý podvedený člověk dostane peníze do 15 dnů zpět. Banka bude moci náhradu v zákonem vymezených případech odmítnout a případný spor může vyžadovat další řešení.
Připravované nařízení není určené pouze pro země platící eurem. Má se vztahovat na poskytovatele platebních služeb v celé Evropské unii, tedy také na české banky a běžné korunové převody.
Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné politické dohody o nové regulaci už v listopadu 2025. Další důležitý krok následoval 29. října 2026, kdy Rada EU schválila svou pozici v prvním čtení. Pro hlasovalo všech 27 členských států včetně České republiky. Evropská komise následně 3. listopadu 2026 přijatou podobu pravidel podpořila.
Nový nárok na vrácení peněz ale zatím není účinný. Legislativní proces musí být dokončen a nařízení musí začít být použitelné. Přesný termín, od kterého budou moci čeští klienti nové právo uplatňovat, proto zatím není definitivní.
Podvodníci velmi často využívají strachu o úspory. Volající tvrdí, že běžný účet byl napaden a jediným řešením je okamžitý převod peněz jinam. Někteří pachatelé přitom zneužívají i jméno České národní banky nebo jejích zaměstnanců.
ČNB před podobnými praktikami opakovaně varuje. Ve svém oficiálním upozornění na podvody zneužívající její jméno z 5. května 2026 výslovně uvádí: „ČNB žádné ‚bezpečné účty‘ pro ukládání peněz neprovozuje!“
Centrální banka zároveň upozorňuje, že její zaměstnanci nikdy nevyzývají lidi k převodům peněz na bezpečný účet ani nepožadují přístupové údaje do internetového bankovnictví. Pokud se někdo pod podobnou záminkou ozve, je nutné komunikaci ukončit a kontaktovat vlastní banku nebo Policii ČR.
Ani podle současných pravidel není poškozený automaticky bez možnosti obrany. Pokud nesouhlasí s postupem banky, může podat reklamaci a požadovat vysvětlení, proč mu peníze nebyly vráceny. Výsledek závisí především na okolnostech konkrétního případu a na tom, zda šlo o autorizovanou, nebo neautorizovanou platbu.
Pokud se spor nepodaří vyřešit přímo s bankou, může se spotřebitel v případech spadajících do jeho působnosti obrátit na finančního arbitra. Ten bezplatně rozhoduje vybrané spory mezi spotřebiteli a poskytovateli finančních služeb. Další možností je soudní cesta.
Česká národní banka sice dohlíží na finanční trh, sama však nerozhoduje individuální soukromoprávní spory mezi bankou a jejím klientem o náhradu škody.
Na novou evropskou regulaci není možné čekat. Pokud člověk zjistí, že poslal peníze podvodníkovi, měl by ihned kontaktovat svou banku a požádat o prověření možnosti zastavení nebo navrácení platby. Pokud pachatel získal přístupové údaje do internetového bankovnictví nebo údaje o platební kartě, je nutné zajistit jejich zablokování.
Podvod je třeba oznámit také Policii ČR a uchovat veškeré dostupné důkazy, například SMS zprávy, e-maily, telefonní čísla a potvrzení o převodech.
Připravovaná evropská pravidla mají do budoucna posílit ochranu lidí, kteří naletí falešným bankéřům. Ani po jejich zavedení ale nebude každá ztracená částka automaticky proplacena. Rozhodující bude způsob podvodu a splnění zákonných podmínek.
Zdroje: Rada Evropské unie, Evropská komise, návrh nařízení o platebních službách (PSR), Česká národní banka, Kancelář finančního arbitra, Kupi.cz