Když se v kuželu světel vozu objeví srnka, máte jen zlomek okamžiku na reakci. Instinkt může velet strhnout volant, ale „selský rozum“ často klame. Podzim patří k výrazně rizikovým obdobím z hlediska střetů se zvěří. Čím to je a jak riziko střetu a následných vážných škod minimalizovat ?
Zvěř je na podzim v pohybu. Nemusí jít hned o migrace ve smyslu dalekých přesunů rozlehlých stád či smeček. V české přírodě jde spíše o nahodilejší pohyb různých druhů savců, který ale může přesto často křížit zejména odlehlé komunikace táhnoucí se lesem či mezi poli.
„Na podzim probíhá říje jelení, daňčí a mufloní zvěře. Především samci ztrácí plachost a jsou v neustálém pohybu. Mnohdy bezhlavě přebíhají komunikace,“ vysvětlila pro Kupi Andrea Güttlerová, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Dalším důvodem je podle ní také hledání potravy a změna prostředí nebo i snížená viditelnost a změna času.
„Po sklizni polí přichází zvěř o přirozený úkryt a dostatek potravy. Přesouvá se do lesů nebo k posledním zdrojům obživy (zbytky plodin, ovocné aleje u silnic). Zkracování dnů také způsobuje, že se špička dopravního provozu kryje s dobou, kdy je zvěř nejaktivnější,“ upozorňuje.
Kdy si dát na cestách zvlášť dobrý pozor? Ve skutečnosti nemusí být pohyb zvěře nejfrekventovanější během hluboké noci.
„Nejrizikovější jsou ranní a večerní svítání a soumrak (přibližně mezi 17.–21. a 4.–7. hodinou),“ upřesňuje Güttlerová. Na podzim, zvláště po přechodu na zimní čas, bývá kolem páté hodiny odpolední už tma, zároveň jde ale o dobu, kdy spousta lidí míří z práce domů a na silnicích je ještě poměrně velký provoz.
Prázdné silnice velmi brzy ráno mohou zase zvěři dodat více odvahy k pohybu a setkání je na pusté, temné vozovce o to překvapivější. Nejlepší prevencí je obezřetnost zejména na úsecích, kde lze střet se zvěří více očekávat. „Úseky silnic procházející lesem, úseky mezi lesem a polem, nepřehledné zatáčky,“ jmenuje exponovaná místa Güttlerová. Pomoci vám samozřejmě mohou i dopravní značky upozorňující na zvýšený výskyt zvěře. To ale neznamená, že tam, kde chybí, můžete polevit v ostražitosti.
Podle SRNA indexu, který zpracovává Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, došlo mezi říjnem 2025 a březnem 2026 na českých silnicích k více než 18 tisícům oznámených střetů se zvěří. Celkově za rok pak dochází ročně pravidelně k více než 30 tisícům hlášených srážek.
Podle indexu se nejvíce nehod odehraje v pondělí. Následuje čtvrtek a pátek. Nejrizikovějším krajem je Zlínský, dále Jihočeský a Jihomoravský. Z okresů jsou to Karviná, Zlín a Břeclav. Pokud jde o druh sražené zvěře, smutné prvenství drží srnčí zvěř, která tvoří více než 80 % případů. Následují divoká prasata a zajíci.
Setkání se zvěří se tudíž na silnici tu a tam nejde vyhnout, a to ani navzdory opatrnosti, značkám nebo i pachovým ohradníkům, které mají zvěř odrazovat, ale zdaleka nejsou všude. Co tedy dělat, pokud se už se zvěří na vozovce setkáme?
„Jednoznačně platí: brzdit na maximum a držet přímý směr,“ uvádí Güttnerová. „Pokud je srážka neodvratná, aktivujte brzdový pedál naplno a držte směr jízdy. Moderní vozidla jsou konstruována tak, aby při čelním nárazu co nejlépe ochránila posádku,“ doplňuje.
Snaha se zvěři vyhnout naopak může dopadnout špatně. „Neuhýbejte do protisměru ani do škarpy. Stržení volantu v panice velmi často vede k ještě tragičtějším následkům – čelnímu střetu s jiným vozidlem nebo nárazu do stromu.“
To potvrzují i informace BESIP, podle kterých je čelní střet při intenzivním brzdění méně rizikový než snaha o úhybný manévr. Andrea Güttnerová přidává ale ještě další upozornění: „Zvěř málokdy migruje samotná (zejména srnčí a černá zvěř). Vidíte-li přebíhat jedno zvíře, vždy počítejte s tím, že za ním mohou následovat další.“
A co pokus zvíře zaplašit, pokud máme více času na reakci? Klakson může fungovat, snaha zvíře zaplašit světlem už méně. „Dálková světla zvěř oslní a ta zůstane strnulá stát. Použijte potkávací světla a krátce zatrubte.“
Pokud přece jen dojde k nehodě a zvíře srazíme, je třeba zachovat klid a postupovat podle jasných pravidel. V první řadě je nutné zajistit bezpečnost místa nehody.
Po nahlášení nehody na lince 158 vyšle operátor buď hlídku, nebo vám objasní, jak postupovat dále. A co se samotnou zvěří?
„Policie kontaktuje místně příslušné myslivecké hospodáře (uživatele honitby), kteří zajistí odvoz usmrcené zvěře nebo dohledání zraněného kusu pomocí loveckého psa,“ vysvětluje Güttnerová a zdůrazňuje, že zvířete se nesmíte dotýkat ani jej brát s sebou. „Na zraněnou zvěř nesahejte – může v šoku zaútočit nebo vás zranit. Naložení usmrcené zvěře do auta je pak podle zákona kvalifikováno jako pytláctví! Zvěř je majetkem uživatele dané honitby,“ dodává.
I pokud tedy se štěstím vyváznete bez zranění a vážných škod na autě, na srnčí guláš si nechte zajít chuť. V nejlepším případě si ale dejte především pozor, abyste se do dané situace nedostali. Sražení zvířete může být totiž mnohem nebezpečnější, než se zdá. Podle BESIP působí totiž například urostlý jelen na vůz jedoucí 60 km/h silou odpovídající hmotnosti dospělého slona (cca 5 tun). U dospělého divočáka to může být až 3,5 tuny a i u menšího srnce cca 800 kg. Střet tak může ohrozit nejen nárazníky, ale i vaše zdraví nebo život. Buďte na cestách opatrní nejen na podzim.
Zdroje: mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Bc. Andrea Güttlerová pro Kupi.cz , BESIP, Generali Česká pojišťovna