Sezona rajčat se chýlí ke konci a na záhonech zůstávají poslední rostliny. Ty obvykle putují ze země i s kořeny. V poslední době se ale na sociálních sítích objevuje rada, že stačí ustřihnout nať těsně u země a kořeny nechat v půdě. Má to smysl, nebo je lepší držet se osvědčeného postupu?
Podzimní úklid rajčat vypadá obvykle podobně. Rostlina se vytáhne ze země i s kořenovým balem a skončí na kompostu nebo v popelnici. Na instagramu se však objevilo video s doporučením, podle kterého stačí nadzemní část odstřihnout těsně u země a kořeny ponechat v záhonu.
Tato rada zní velice jednoduše a méně pracně než vytahovat celou rostlinu i s kořeny. Jestli jde o dobré doporučení, vysvětlila pro Kupi zahradní architektka a majitelka firmy Zahradník Šikula Ing. Jiřina Neckářová, Ph.D.
Neckářová potvrzuje, že ponechávání kořenů v půdě se při podzimní likvidaci rajčat v poslední době skutečně propaguje a mnozí pěstitelé se k tomuto názoru přidávají. Ponecháním kořenů v zemi lze podle jejích slov jenom získat, ovšem pouze za určitého předpokladu. Záleží podle ní na tom, co se s půdou děje při vytrhávání rostliny a co během zimy:
„Necháte-li kořeny v půdě, chráníte půdní strukturu, protože při vytrhávání celé rostliny z půdy se často naruší okolní půdní profil a struktura kapilár. Kořeny se během zimy rozloží a vrátí do půdy organickou hmotu. Rozkládající se kořen navíc poskytne potravu půdním mikroorganismům, žížalám a užitečným bakteriím, které zvyšují úrodnost půdy.“
Ponechané kořeny ale nejsou řešením pro každý záhon. Rozhoduje hlavně to, jak zdravá byla rajčata během sezony. Neckářová upozorňuje, že rostliny napadené plísní bramborovou, viry nebo škůdci musí ze záhonu pryč celé i s kořeny, aby se infekce dál nešířila.
Podle botanické zahrady v Missouri mohou houby způsobující fuzáriové vadnutí rajčat přežívat v půdě i rostlinných zbytcích až 10 let. Do rostlin se dostávají přes kořeny. Nemoc může prozradit hnědé zbarvení cévních svazků, které je patrné po přeříznutí stonku u země. Když tedy rostlinu na konci sezony odstraňujete, můžete řez využít i k rychlé kontrole. Pokud se fuzáriové vadnutí na záhonu objeví, botanická zahrada doporučuje na daném místě po dobu 4 let nepěstovat lilkovité rostliny.
Vytažení celé rostliny má ale i další výhodu. Odborníci ze zeleninářského zpravodaje Ohijské státní univerzity doporučují na konci sezony rajčata vyrýt, kořeny opláchnout a prohlédnout. Můžete tak odhalit například háďátka kořenová, drobné parazity, kteří na kořenech vytvářejí nápadné hálky. Taková kontrola se hodí zejména tehdy, když pěstujete rajčata každý rok na stejném místě, například ve fóliovníku.
Zahradní architektka doporučuje pustit se do úklidu záhonu hned po sklizni. Zásadní je přitom zdravotní stav rostlin, protože právě ten určuje, kam rostlinné zbytky poputují. Rajčata napadená houbovými chorobami nebo škůdci podle ní patří vždy do směsného odpadu, se zdravými rostlinami je možností víc:
„Ve chvíli, kdy sklidíme rajčata, můžeme rostliny ze záhonu odstranit s tím, že je-li rostlina zdravá, bez příznaků choroby, stačí nadzemní část ustřihnout u země a kořeny v půdě ponechat, případně odstranit celou rostlinu. Zdravou nadzemní část lze vyhodit na kompost nebo do popelnice na bioodpad. Pro urychlení rozkladu rostlinu nastříhejte na menší části.“
Na konci sezony často zůstávají na keřích zelené plody, které už kvůli chladnému počasí nestihnou dozrát. Nemusíte je ale vyhazovat. Sklizená rajčata mohou postupně zčervenat i doma, stačí jim vytvořit vhodné podmínky. Jejich dozrávání navíc můžete urychlit jednoduchým trikem s jablkem nebo hruškou.
„Jakmile začnou teploty klesat a kolísat, zelená rajčata na zahradě již neuzrají. V takovém případě lze lehce načervenalá i zelená rajčata sesbírat a pro dozrání je dát třeba do krabice. K urychlení dozrávání rajčat se mezi ně vloží jablko (nebo hruška), klidně dvě, které uvolňují plynný fytohormon etylen. A právě tento hormon, který vzniká při dozrávání ovoce, způsobuje stárnutí rostlin a zároveň tím urychluje dozrávání plodů,“ vysvětluje Neckářová.
Po úklidu rostlin přichází na řadu samotný záhon. Neckářová doporučuje postarat se po sklizni o půdu na venkovních záhonech i ve skleníku:
„Ze záhonu odstraňte veškeré rostlinné zbytky, odumřelé listy, napadené plody apod., které by zde mohly dělat neplechu. Záhony je třeba vydezinfikovat, k čemuž se využívá nejčastěji dusíkaté vápno, které funguje jako dezinfekce i pomalu působící hnojivo. V půdě likviduje zárodky chorob, spory hub, vajíčka slimáků i semena plevelů. Bohužel ničí všechny mikroorganismy, i ty užitečné. Proto je nutné dodat zpět do půdy organickou složku a přidat teď na podzim nebo na jaře dobře uleželý kompost.“
Zahradní architektka také připomíná, že půda bývá na konci sezony bez pohotových živin a je potřeba vrátit ji do kondice, přičemž na organické hnojení veškerá plodová zelenina velmi dobře reaguje. Zapomenout se nemá ani na opory: „Opory, ke kterým byla rajčata přivázaná, otřete vlhkým hadříkem namočeným v jarové vodě nebo nějaké dezinfekci pro případ, že by se na opoře uchytily spory hub.“
Na ponechávání kořenů v záhonu mají zahrádkáři různé názory:
Zdroje: zahradní architektka a majitelka společnosti Zahradník Šikula Ing. Jiřina Neckářová, Ph.D., pro Kupi.cz; Missouri Botanical Garden; The Ohio State University; respondenti Kupi.cz